17 C 305/2023-40 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 11 548,99 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, rámcovou smlouvu č. , hodnota, , kterou byl aktivován žalovanému běžný účet. Dne , datum, uzavřel s žalobkyní dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě, čímž požádal o úvěr č. , číslo, , na základě které poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, kdy se žalovaný zavázal tento úvěr vrátit nejpozději do , datum, v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč. Dále dne , datum, uzavřel s žalobkyní dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě, čímž požádal o úvěr č. , číslo, , na základě které poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, kdy se žalovaný zavázal tento úvěr vrátit nejpozději do , datum, v pravidelných měsíčních splátkách po 200 Kč. Dále dne , datum, uzavřel s žalobkyní dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě, čímž požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 5 000 Kč. Před poskytnutím úvěru byla zkoumána schopnost žalovaného splácet, a to především z informací poskytnutých žalovaným, z bankovních a nebankovních registrů a historických dat ČSÚ. Žalovaný dosud na úvěr ze dne , datum, uhradil částku 8 500 Kč a na úvěr ze dne , datum, uhradil částku 3 400 Kč, na kontokorent žalovaný neuhradil ničeho a dlužnou částku neuhradil ani přes upomínku učiněnou před podáním žaloby.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) a k projednání věci jednání nenařizoval.3. Soud na základě níže jmenovaných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně analyzovala před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného splácet, a to z informací poskytnutých ji žalovaným, kdy vycházela především z výpisu z běžného účtu, ze kterého ověřila příjem žalovaného, nicméně ze kterého i plyne hraní na automatech (, právnická osoba, ) a sázení na sazka.cz, když výpis z účtu má i mínusový konečný zůstatek, nahlédnutím do veřejných registrů, výpočty dle historických dat ČSÚ (úvěrová zpráva, výpis z běžného účtu za období leden až březen , rok, ). Dne , datum, a , datum, žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvy o úvěru (dodatek č. 33 a 39 k rámcové smlouvě, rámcová smlouva, předsmluvní formuláře), na jejímž základě mu poskytla úvěr v celkové výši 15 000 Kč (dodatek č. 33 a 39 k rámcové smlouvě, výpisy z běžného účtu). Dále dne , datum, žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytnutí kontokorentu (dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě, rámcová smlouva, předsmluvní formulář), na jejímž základě mu poskytla úvěr v celkové výši 5 000 Kč (dodatek č. 30 k rámcové smlouvě, výpis z běžného účtu). Žalovaný svůj závazek nesplnil a na úvěr ze dne , datum, uhradil částku 8 500 Kč a na úvěr ze dne , datum, uhradil částku 3 400 Kč, na kontokorent žalovaný neuhradil ničeho (přehled plateb k úvěru č. , číslo, a č. , číslo, , přehled plateb KTK). Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána dne , datum, (podací lístek, předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu). Výše zmíněné důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, věrohodné a pro výsledek řízení závažné. Důkazy byly ve vzájemném souladu. Z ostatních důkazů nevyplynulo vzhledem k níže podané právní kvalifikaci nic podstatného pro meritum sporu ani výsledek řízení. Další důkazy nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu.4. Na základě shora uvedeného zjištění z listinných důkazů předložených žalobkyní, učinil soud skutkový závěr o tom, že mezi žalobkyní a žalovaným byly dne , datum, , , datum, a , datum, uzavřeny smlouvy, na základě kterých byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky v celkové výši 20 000 Kč, které se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit. Z této částky žalovaný dosud vrátil částku 11 900 Kč. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě informací, které ji sám žalovaný poskytl, přičemž tyto informace mimo výpisu z běžného účtu neměla nijak dále podloženy. Žalovaný neuhradil zbývající část dluhu ani přes výzvu učiněnou před podáním žaloby.5. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalovanému jako spotřebiteli ve smyslu § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) byla právním předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve výši 20 000 Kč ve formě úvěru, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ). Na předmětnou smlouvu o úvěru, kterou upravuje ustanovení § 2395 a násl. o.z., se uplatní i právní úprava zákona o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v § 86 a 87 tohoto zákona.6. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.8. Podle § 87 odst. 1 věta první, ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.9. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Dle tvrzení žalobkyně zkoumala před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet pouze lustrací z příslušných registrů a dále vycházel z informací poskytnutých žalovaným, přičemž neověřovala příjmy a výdaje žalovaného, resp. pouze z výpisu z běžného účtu. Z toho je patrno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, která řádné prověření schopnosti spotřebitele úvěr splácet a vyvození důsledků z něj vyžaduje jako jednu ze základních povinností poskytovatele úvěru. Protože žalobkyně neposuzovala řádně úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, porušila tím ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ, a proto je podle § 87 odst. 1 věta první téhož zákona smlouva o úvěru uzavřená s žalovaným neplatná.11. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o úvěru si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ.12. Žalovaný je tedy povinen vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu při zohlednění případného plnění žalovaného z neplatné smlouvy. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl dle smlouvy žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný vrátil toliko 11 900 Kč. Proto je povinen žalobkyni zaplatit částku 8 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, kdy splatnost nesplacené jistiny určuje soud. Žalobou požadované příslušenstvím představované zákonným úrokem z prodlení tak nemohlo být žalobkyni přiznáno, neboť s odkazem na rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2024, č. j. 8 Co 5/2024-160 ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 platí, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V tomto případě určuje splatnost nesplacené jistiny soud, poněvadž nedošlo k dohodě mezi účastníky a jelikož byla splatnost určena soudem do tří dnů od právní moci rozsudku, tedy až tímto rozhodnutím, žalovaný se nemohl dostat v době vydání tohoto rozsudku do prodlení s plněním dluhu.13. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vy