19 C 334/2023-27 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 56 348,53 Kč s úrokovým příslušenstvím jak ve výroku I. shora uvedeno, na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 11. 12. 2017 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně – společností , právnická osoba, (dále i jen banka), na podkladě níž poskytla banka žalovanému peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit formou měsíčních splátek po 1 009 Kč, a to vždy do 15. dne v měsíci spolu se smluvním úrokem ve výši 11,90 % p.a. a dalšími poplatky dle smlouvy a ceníku. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas, proto došlo dne 1. 2. 2023 k zesplatnění dluhu. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 55 115,53 Kč, z poplatků v celkové výši 1 233 Kč, částky 1 621,30 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 11,90 % p.a. počítaného z jistiny úvěru od 2. 2. 2023 do 1. 5. 2023, částky ve výši 2 020,88 Kč na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek od 3. 2. 2023 do 1. 5. 2023 a dále smluvní úrok 11,90 % p.a. z částky 55 115,53 Kč od 2. 5. 2023 do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení 15 % p.a. z částky 55 115,53 Kč od 2. 5. 2023 do zaplacení. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě jeho dluhu, avšak žalovaný svůj dluh ani po výzvě neuhradili. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne 1. 5. 2023 mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, ..2. K výzvě soudu ze dne 23. 11. 2023 žalobkyně doplnila, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného pomocí interního napojení na Insolvenční rejstřík, ze CBCB ověřila předchozí splátkovou morálku žalovaného, z historie v interní evidenci klientů ověřila, že žalovaný neměl žádné relevantní negativní informace, např. záznam o podvodném jednání či kriminálních aktivitách. Právní předchůdkyně žalobkyně stanovila životní výdaje žalovaného na 7 170 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti poskytnuté úvěry – kontokorentní úvěr v , Anonymizováno, s limitem 10 000 Kč a s orientační splátkou 833 Kč, osobní úvěr mimo , Anonymizováno, se splátkou 3 400 Kč, osobní úvěr mimo , Anonymizováno, se splátkou 2 655 Kč. Splátka nového úvěru činila 1 009 Kč. Nové splátkové zatížení tedy činilo 7 897 Kč. Příjem žalovaného 20 972 Kč byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. Po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů žalovanému zbylo 13 075 Kč k pokrytí životních nákladů žalovaného. Žalovaný na dluh zaplatil částku v celkové výši 61 557,12 Kč.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Obě procesní strany daly souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání jen na základě předložených listinných důkazů, a to ve smyslu ust. § 115a občanského soudního řádu.5. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: Z listiny označené jako smlouva o úvěru, potvrzení o poskytnutí finančních prostředků, ceník, sazebník, záznam o zaplacených splátkách úvěru, upomínka k úhradě, oznámení o prohlášení úvěru za splatný, smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek, že se společnost , právnická osoba, jako předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout a také dne 11. 12. 2017 skutečně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit úvěr bance, a to formou měsíčních splátek po 1 009 Kč, a to vždy do 15. dne v měsíci spolu se smluvním úrokem ve výši 11,90 % ročně a dalšími poplatky dle ceníku. Listinou označenou jako postoupení pohledávky ze dne 1. 5. 2023 včetně seznamu postupovaných pohledávek, jakož i oznámením o postoupení pohledávky, je v řízení prokázáno, že společnost , právnická osoba, postoupila výše specifikovanou pohledávku s příslušenstvím za žalovaným za sjednanou úplatu na žalobkyni, přitom postoupení bylo žalovanému oznámeno. Dále soud vzal za prokázaná tvrzení žalobkyně o tom, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . řádně před schválením úvěru přezkoumala úvěruschopnost žalovaného, když v tomto ohledu měla právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici nejen vyžádané listiny od žalovaného k jeho aktuálním příjmům, ale rovněž jeho platební historii na účtu vedeném u , Anonymizováno, a.s.. Právní předchůdkyně žalobkyně tak měla dobře zmapovanou aktuální majetkovou situaci žalovaného a to, že řádně tuto úvěruschopnost pověřila prokazuje i ta skutečnost, že žalovaný od uzavření smlouvy o úvěru dne 11. 12. 2017 do 1. 2. 2023 (zesplatnění úvěru) celkem uhradil na svůj dluh částku 61 557,12 Kč, tj. po relativně dlouhou dobu řádně hradil sjednané splátky ve výši 1 009 Kč.6. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky, soud následně všechny shora popsané důkazy vyhodnotil jako zcela věrohodné a pravdivé. Soud přitom vyhodnotil všechny důkazy navrhované účastníky, přičemž potřeba provedení dalších důkazů v řízení nevyšla najevo, a to i s ohledem na to, že tím, že se žalovaní k výzvě soudu nevyjádři-li měl soud s ohledem na obsah výzvy za to, že tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech jsou mezi účastníky nesporná.7. Z žalobkyní předložených důkazů učinil soud skutkový závěr, že písemnou dohodou označenou jako Smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, se společnost , právnická osoba, zavázala poskytnout a také dne , datum, skutečně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč, žalovaný se zavázali vrátit bance úvěr formou měsíčních splátek po 1 009 Kč se splatností do 15. dne v měsíci. Žalovaný zprvu své povinnosti plnil řádně a včas, když na úvěr splatil celkem 61 557,12 Kč. Až následně na svůj dluh nezasílal tyto splátky řádně a včas, proto došlo ke dni 1. 2. 2023 k zesplatnění dluhu. Následně se právní předchůdkyně žalobkyně písemně dohodla se žalobkyní na tom, že jí za dohodnutou úplatu postupuje předmětnou pohledávku za žalovaným, a to se vším příslušenstvím a právy spojenými, kdy toto postoupení bylo žalovanému oznámeno bankou. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 55 115,53 Kč, z poplatků v celkové výši 1 233 Kč, částky 1 621,30 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 11,90 % p.a. počítaného z jistiny úvěru od 2. 2. 2023 do 1. 5. 2023, částky ve výši 2 020,88 Kč na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek od 3. 2. 2023 do 1. 5. 2023, a dále smluvního úroku 11,90 % p.a. z částky 55 115,53 Kč od 2. 5. 2023 do zaplacení, a dále zákonného úroku z prodlení 15 % p.a. z částky 55 115,53 Kč od 2. 5. 2023 do zaplacení. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k zaplacení dluhu, avšak ničeho neuhradil.8. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná a lze jí proto vyhovět. Mezi právní předchůdky