19 C 343/2023-20 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobu domáhala proti žalované zaplacení částky 15 618,64 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, (dále jen jako „Původní věřitel“) dne 27. 10. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě uzavřené smlouvy byla za žalovanou zprostředkovateli úvěru uhrazena kupní cena zboží či služby ve výši 13 531 Kč, jež byla právní předchůdkyni žalobkyně poukázána na bankovní účet zprostředkovatele úvěru. Úvěr se žalovaná zavázala splatit bankovním převodem formou 48 pravidelných měsíčních anuitních splátek s uvedením variabilního symbolu , var. symbol, , se splatností 1. splátky ke dni 17. 11. 2022 a každé další splátky ve výši 450 Kč. Celkově se tak žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit částku ve výši 21 600 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí prověřovala pravdivost tvrzení žalované ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření úvěruschopnosti žalované před poskytnutím finančních prostředků, resp. spotřebitelského úvěru, a to v interních i externích databázích třetích subjektů a dále pak v registru SOLUS. Žalovaná porušila svoji povinnost pravidelně a včas hradit sjednané měsíční splátky úvěru, a proto právní předchůdkyně žalobkyně využila svého smluvního oprávnění a úvěr na základě Odstoupení od úvěrové smlouvy č. , hodnota, prohlásila ke dni 31. 3. 2023 za splatný. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 19. 4. 2023 došlo s účinností ke dni 21. 4. 2023 k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 15 530,50 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 13 531 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 85,05 Kč a příslušenství. Žalobkyně pak v rámci žalobního návrhu požadovala po žalované úhradu částek tak jak tyto jsou vymezeny ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalované byla zaslána dne 14. 8. 2023 předžalobní upomínka, avšak žalovaná částka nebyla dosud uhrazena.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Obě procesní strany daly souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání jen na základě předložených listinných důkazů, a to ve smyslu ust. § 115a občanského soudního řádu.4. Soud v řízení z listin předložených žalobkyní vzal za prokázané, že skutková tvrzení žalobkyně, obsažená v žalobě odpovídají žalobkyní předloženým listinám, když těmito listinami byly rámcová smlouva, žádost o spotřebitelský úvěr, platební historie úvěrového účtu, standardní informace o spotřebitelském úvěru, odstoupení od úvěrové smlouvy, smlouva o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní upomínka včetně podacího archu. Těmito listinami byla prokázána výše dluhu žalované, jak je žalobkyní v žalobě tvrzena, jakož i to, že žalobkyni svědčí vůči žalované právo na zaplacení uvedeného nároku s příslušenstvím, když byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně v tomto sporu. Současně pak těmito listinami byla prokázána i tvrzení žalobkyně o tom, že se právní předchůdkyně žalobkyně řádně před poskytnutím zápůjčky zabývala úvěruschopností žalované splácet na poskytnutou zápůjčku měsíčně částku 450 Kč se závěrem, že tato splátka je zcela v možnostech žalované s ohledem na její dosavadní majetkovou a osobní situaci. Naopak žalovanou nebylo tvrzeno natož prokázáno, že by žalovaná byť i jen z části dobrovolně na žalované nároky cokoliv uhradila.5. Na základě shora uvedeného skutkového zjištění z listinných důkazů soud učinil závěr o skutkovém stavu, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované po řádném prověření její úvěruschopnosti, poskytla na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 27. 10. 2022 na účet zprostředkovatele úvěru částku ve výši 13 531 Kč, kterou žalovaná čerpala za účelem úhrady kupní ceny za zboží a služby právě v této výši, ale řádně nesplácela v měsíčních splátkách po 450 Kč. Pro porušování povinnosti řádně úvěr splácet, došlo k 31 3. 2023 k zesplatnění úvěru, což bylo žalované řádně oznámeno doporučeným dopisem s výzvou k úhradě. Proto žalovaná dluží žalobkyni ke dni podání žaloby jistinu ve výši 13 351 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 13 531 Kč za období od 27. 3. 2023 do 29. 8. 2023, tj. v kapitalizované výši 2 087,64 Kč a příslušenství. Ke dni 21. 4. 2023 byly pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 4. 2023. Přes výzvy právní předchůdkyně žalobkyně a ani samotné žalobkyně žalovaná dosud ničeho žalobkyni na tyto žalované nároky nezaplatila.6. Soud věc posoudil po právní stránce podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, jakož i podle § 86 z. č. 257/2016 Sb. a dospěl k závěru, že návrh žalobkyně je důvodný. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou vznikl smluvní vztah z úvěru ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku, na jehož základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr, žalovaní však porušila své smluvní povinnosti z tohoto vztahu tím, že řádně dohodnutým způsobem nesplácela poskytnuté finanční prostředky, proto došlo k tzv. zesplatnění dluhu žalované, což má oporu jak ve smlouvě o úvěru, tak v zákonných ustanoveních. Žalovaná tak dluží žalobkyni na jistině jistinu ve výši 13 531 Kč spolu s obchodními úroky a úrokem z prodlení, a dále dluží žalobkyni také kapitalizovanou smluvní pokutu ve výši 2 087,64 Kč se zákonnými úroky z prodlení. Nárok na smluvní pokutu má vedle smluvních ujednáních oporu rovněž v ustanovení § 2048 o. z.. Ve smyslu ustanovení § 86 z. č. 257/2016 Sb. byla žalovaná v době poskytnutí úvěru zcela schopna s ohledem na svou osobní a majetkovou situaci hradit právní předchůdkyni žalobkyně sjednané splátky ve výši 450 Kč měsíčně, proto soud vyhodnotil tuto smlouvu o úvěru za platně uzavřenou i ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru (z. č. 257/2016 Sb.). Nebylo tedy žádného důvodu, pro který by nebyly nároky žalobkyně důvodné, když i výše úroků byla zcela přiměřená, a výše úroků z prodlení odpovídala zákonným předpisům (§ 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1 nař. vl. č. 357/2013 Sb.). Žalovanou nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná ke dni rozhodnutí soudu ve věci cokoliv ze žalovaných částek s příslušenstvím dobrovolně uhradila, proto byla k jejich úhradě zavázána tímto rozsudkem, to vše ve lhůtě, odpovídající ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně pak v řízení řádně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek svou aktivní věcnou legitimaci v tomto sporu.7. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 300 Kč (za 3 úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis kvalifikované výzvy k plnění). Za tyto tři úkony mu náleží odměna ve výši 900 Kč. Dále mu byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč) a 21 % DPH ve výši 252 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč činí 2 252 Kč. Tyto náklady je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).