41 C 303/2023-29 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala určení, že není vlastníkem osobního vozidla [příjmení] [příjmení] [registrační značka]. Tento návrh odůvodnila tím, že žalobkyně byla vlastníkem osobního vozidla [značka automobilu], [registrační značka], [příjmení]: Z [bankovní účet]. V říjnu 2022 si podala inzerát na prodej uvedeného vozu. Mezi zájemci byl žalovaný, který na základě domluvy přijel dne 4. 11. 2022 do místa bydliště žalobkyně. Žalovaný si vozidlo prohlédl, udělal zkušební jízdu. Cena byla stanovena dohodou na částku 4.500 Kč, a to s ohledem na skutečnost, že platné STK bylo do 3. 10. 2023. Na místě byla sepsána kupní smlouva. Žalobkyně udělila žalovanému plnou moc pro přepsání vozidla v příslušném registru vozidel. Žalovaný se zavázal uzavřít povinné ručení a doložit to žalobkyni, což nesplnil. Bohužel žalovaný nesplnil svůj závazek převést vozidlo na svou osobu tak, jak bylo dohodnuto a ukládá to i zákon. Žalovaný nabyl vlastnické právo k uvedenému vozidlu jeho převzetím. Žalobkyně se snažila několikrát žalovaného kontaktovat. Když se jí to konečně podařilo, zjistila, že vozidlo je nepojízdné a že ho žalovaný údajně prodal nějakému sousedovi. Dne 29. 9. 2023 si žalobkyně převzala na poště výzvu provozovateli vozidla k úhradě pokuty v částce 800 Kč, zaslanou MÚ [obec], kdy se měla dopustit přestupku s vozidlem [značka automobilu], [registrační značka]. Z fotografie je zřejmé, že uvedené vozidlo řídila neznámá osoba mužského pohlaví. Žalobkyně má naléhavý právní zájem na určení (dle § 80.s.ř.), že není vlastníkem shora uvedeného vozidla, neboť bez tohoto určení nelze dosáhnout změny údajů v registru silničních motorových vozidel. 2. Žalovaný k podané žalobě uvedl, že předmětné vozidlo od žalobkyně koupil dne 4. 11. 2022. Ještě týž den se vozidlo porouchalo a stalo se nepojízdným. Z tohoto důvodu se snažil s žalobkyní domluvit na vrácení vozidla, což však odmítla s tím, že na vozidlo neposkytla záruku. Z tohoto důvodu vozidlo prodal třetí osobě a předal jí veškeré dokumenty. 3. Soud věc projednal bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů, neboť s takovýmto postupem účastníci souhlasili a zákon tento postup umožňuje ve svém ustanovení § 115a o.s.ř. 4. Soud provedl důkazy navržené mu účastníky sporu. Kupní smlouvou ze dne 4. 11. 2022 bylo prokázáno, že žalobkyně převedla vlastnické právo k vozidlu [příjmení] [příjmení], [registrační značka] na žalovaného [celé jméno žalovaného] za kupní cenu 4.500 Kč. Dopisem ze dne 19. 9. 2023 žalobkyně prokázala, že žalovaného urgovala, aby provedl přepis vlastnictví vozidla v registru vozidel, když mu k tomuto úkonu dala plnou moc. Výzvou Městského úřadu Krnov bylo prokázáno, že byla žalobkyně jako provozovatel předmětného vozidla vyzvána k zaplacení peněžité částky 800 Kč za spáchání přestupku, když jako provozovatel vozu nezajistila dodržování povinností dle zákona o pozemních komunikacích. Výzva byla datována dnem 16. 9. 2023. 5. Kupní smlouvou ze dne 12. 11. 2022 prokázal žalovaný, že předmětné vozidlo prodal [jméno] [příjmení] za kupní cenu 6.000 Kč. Další důkazy soud neprováděl, neboť jejich provedení účastníci nenavrhovali a potřeba dalšího dokazování nevyvstala za situace, kdy se jedná o právní posouzení sporu. 6. Soud dříve, než se začal zaobírat věcí samou po stránce skutkové, zkoumal dostatek věcné legitimace účastníků a existenci naléhavého právního zájmu na straně žalobce. Věcnou legitimaci v řízení o určení má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká. 7. Ze skutkových tvrzení žalovaného je zřejmé, že žalovaný není ve sporu pasivně legitimován, když předmětné vozidlo převedl na třetí osobu a tuto skutečnost doložil kupní smlouvou uzavřenou s [jméno] [příjmení]. Soud v daném řízení nepoučoval žalobce o tom, jaký okruh účastníků by měl v řízení vystupovat, neboť podle konstantní judikatury nelze poučovací povinnost soudu rozšiřovat tak, aby překračovala rámec poučení o procesních právech a povinnostech účastníků a zasahoval do hmotného práva (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 6.4.2004 sp. zn. IV. ÚS 22/03). 8. Podle ust. § 80 o.s.ř. se lze žalobou (návrhem na zahájení řízení) domáhat určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem. Není-li dán naléhavý právní zájem na určovací žalobě, je vyloučeno, aby se soud zabýval věcí samou, tedy aby posuzoval, zda tu tvrzený právní vztah nebo právo je či není. O naléhavý právní zájem může zásadně jít jen tehdy, jestliže by bez soudem vysloveného určení, že právní vztah nebo právo existuje, bylo buď ohroženo právo žalobce nebo by se jeho právní postavení stalo nejistým. To znamená, že u žalobce musí jít buď o právní vztah (právo) již existující (alespoň v době vydání rozhodnutí) nebo o takovou jeho procesní, případně hmotněprávní situaci, v níž by objektivně v již existujícím právním vztahu mohl být ohrožen; případně pro své nejisté postavení by mohl být vystaven konkrétní újmě (srov. Nález Ústavního soudu uveřejněný pod číslem 35, svazek 3, Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, s. 261). Uvedenému pojetí však neodpovídá odůvodnění naléhavého právního zájmu žalobcem na požadovaném negativním určení. Takové rozhodnutí by v daném případě nemohlo vytvořit podklad pro vyjasnění právních vztahů mezi účastníky, ani by nemohlo být podkladem pro provedení zápisu v registru vozidel. Z negativního určení vlastníka vozidel neplyne, kdo ve skutečnosti je vlastníkem vozu; právní nejistota dále trvá. 9. V daném případě tak lze uzavřít na základě shora uvedeného právního hodnocení provedeného v souladu s ustálenou soudní judikaturou, že žalobkyně nemá naléhavý právní zájem na podání negativní určovací žaloby při stávajícím okruhu účastníků, neboť takové rozhodnutí by neodstranilo právní nejistotu. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy ve věci úspěšnému žalovanému nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť mu žádné náklady řízení nevznikly.