41 C 39/2024-14 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení shora uvedené částky. Tento návrh odůvodnil tím, že dne 4. 6. 2020 byla uzavřena mezi žalobcem jako věřitelem na straně jedné a žalovaným jako dlužníkem na straně druhé Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva o úvěru“), kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40.000 Kč (viz. článek IV. odst. 4.2. smlouvy o úvěru). Úvěr byl ve prospěch žalovaného vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran uvedeným v článku IV. odst. 4.3. smlouvy o úvěru. Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny v souladu s článkem X. smlouvy o úvěru, na čemž se smluvní strany dohodly a s čímž žalovaný souhlasil. Uzavření smlouvy o úvěru je patrné jak z autorizačních doložek připojených ke smluvní dokumentaci a k předsmluvním informacím, tak rovněž z navazujících úkonů žalovaného (zejm. zaslání verifikační platby, čímž se žalovaný zachoval podle smlouvy). Úroky úvěru měly být žalovaným žalobci hrazeny v měsíčních splátkách 1.730 Kč vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce (viz. článek IV. a článek V. smlouvy o úvěru). Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 3. 2023. Na základě tohoto porušení smluvních povinností zaslal žalobce žalovanému první písemnou upomínku ze dne 20. 3. 2023, kde vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky. Žalovaný však vůči žalobci své splatné závazky neuhradil. Žalobce proto zaslal žalovanému druhou písemnou upomínku ze dne 5. 4. 2023, kde opětovně vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky. I přes zaslání několika písemných upomínek tak nebyla ze strany žalovaného řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka úvěru splatná dne 15. 3. 2023. Na jednotlivé upomínky nebylo reagováno zaplacením, proto žalobci nezbývalo jiné možnosti, než přistoupit dle ustanovení článku V. odst. 5.5. smlouvy o úvěru k zesplatnění úvěru, a vyzvat žalovaného s ohledem na porušení smlouvy o úvěru k úhradě zbývající jistiny úvěru. V návaznosti na shora řečené požaduje žalobce v rámci tohoto řízení po žalovaném své nároky, a to konkrétně částku ve výši 28.081,03 Kč představující zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru, zákonný úrok z prodlení v odpovídající výši z této částky a náhradu nákladů soudního řízení. Dne 18. 8. 2023 byla žalovanému odeslána „Předžalobní výzva, zesplatnění úvěru, oznámení o převzetí pr. zastoupení“, ve které byl žalovaný seznámen s tím, že i přes zaslání několika písemných upomínek ze strany žalobce nebyla řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka spotřebitelského úvěru č. , hodnota, splatná dne 15. 3. 2023 a byl vyzván k úhradě dlužné částky s příslušenstvím a seznámen s dalšími možnostmi řešení svého závazku. Žalovaný byl upomínkami upozorněn na skutečnost, že při neuhrazení dluhu může žalobce zesplatnit jistinu úvěru a tuto soudně vymáhat. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky (jistiny úvěru a nákladů právního zastoupení) ve lhůtě nejpozději do 22. 9. 2023. Vzhledem k tomu, že žalovaný svou povinnost dobrovolně nesplnil, dostal se dnem bezprostředně následujícím do prodlení.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ve sporu zůstal nečinný. K projednání věci nemusel soud nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním věci bez jednání jen na základě listinných důkazů ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř.3. Soud provedl důkaz listinami předloženými mu žalobcem.4. Ze smluvní dokumentace opatřené autorizační doložkou, předsmluvními informacemi a potvrzením o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne 4. 6. 2020 uzavřel žalobce s žalovaným prostředky komunikace na dálku smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byla částka 40.000 Kč. Výpisem z účtu přijatého ověřovacího poplatku bylo prokázáno, že to byl žalovaný, kdo zaslal žalobci ověřovací poplatek stvrzující jeho souhlas se smluvními podmínkami, a tedy uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku. Vyplacením prostředků pak žalobce prokázal skutečnost, že byla žalovanému částka 40.000 Kč skutečně poskytnuta. Podrobnosti smluvních ujednání byly zjištěny z úvěrových podmínek. Upomínkami žalobce prokázal, že se žalovaný dostal do prodlení se splácením úvěru. Z předžalobní upomínky včetně podacího archu soud zjistil, že žalovaný smluvené splátky nesplácel řádně a včas a před podáním žaloby byl vyzván k dobrovolné úhradě dlužné částky5. Všechny shora provedené důkazy soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto prokazují nárok žalobce.6. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud skutkový závěr, že mezi stranami sporu byla uzavřena prostředky komunikace na dálku smlouva o úvěru, na podkladě které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 40.000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v měsíčních splátkách spolu s úrokem. Jelikož svůj závazek nesplnil a nesplácel řádně to, k čemu se zavázal, vyzval žalobce po datu splatnosti žalovaného k úhradě dlužné částky včetně úroku z prodlení.7. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobce ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná a lze ji proto v celém rozsahu vyhovět. Soud má za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Tato smlouva měla všechny podstatné náležitosti daného smluvního typu ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.9. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný řádně a včas svůj dluh nesplnil, dostal se tak s úhradou popsaného dluhu ve smyslu ust. § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, do prodlení. Žalobci tak vznikl vůči žalovanému též nárok na úhradu úroků z prodlení v zákonné výši 15% ročně, která ve smyslu ust. nař. vl. č. 351/2013 Sb.10. Vzhledem k výše uvedenému proto soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl.11. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. a činí tři dny od právní moci rozsudku.12. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně zcela úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 300 Kč (za 3 úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobce do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis kvalifikované výzvy k plnění). Dále mu byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč). Dále tvoří náklady řízení žalobce zaplacený soudní poplatek ve výši 1.124 Kč. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).