41 C 97/2024-14 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení shora uvedené částky. Tento návrh odůvodnil tím, že žalobce - , Jméno zainteresované společnosti 0/0, - uzavřel s žalovanou Smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, dne 5.11.2018 (dále jen „Smlouva“), jejíž součástí jsou , právnická osoba, podmínky , právnická osoba, . Na základě této Smlouvy poskytl žalobce žalované finanční prostředky ve výši 10.000 Kč. Za poskytnuté prostředky se žalovaná dle odst. 4.1 Smlouvy zavázala platit úrok a dále poplatky dle odst. 4.2 Smlouvy dle platného Ceníku. Žalovaná se ve Smlouvě zavázala hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5% ze sjednané výše úvěrového rámce, tj. 500 Kč, vždy nejpozději do 15. dne v měsíci. Žalovaná nedodržela svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostala se s hrazením splátek do prodlení. Dle Smlouvy o revolvingovém úvěru má žalobce právo, v případě že dojde k prodlení úvěrovaného se splácením poskytnutého úvěru zastavit další čerpání úvěru a prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný, a dále účtovat žalované poplatky spojené s vymáháním dlužné pohledávky dle aktuálně platného Ceníku. Jelikož žalovaná nereagovala na výzvy žalobce k zaplacení již splatných splátek úvěru a jelikož interní - mimosoudní vymáhání dlužních splátek bylo neúspěšné, využil žalobce svého práva a prohlásil dne 15.2.2023 celý úvěr za okamžitě splatný, neboť byla žalovaná k tomuto dni v prodlení s více než 2 splátkami. Žalovaná se tak počínaje dnem následujícím dostala do prodlení se zaplacením celého dluhu. , právnická osoba, s platným právním řádem pak byla dlužná částka nadále úročena vedle řádného úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Žalobce sděluje, že při schvalování úvěru vycházel z údajů poskytnutých bance klientem. Tyto byly hodnoceny individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta banka porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem banka získala částku disponibilních zdrojů klienta. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla bankou zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Po provedeném individuálním hodnocení klienta, jak je uvedeno výše, banka žádosti klienta vyhověla. Žalovaná proto s ohledem na výše uvedené dluží žalobci částku 9.999,91 Kč na jistině dluhu, poplatky v celkové výši 2.724,90 Kč, částku 1.538,20 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 15,00 % p.a. počítaného z jistiny úvěru od 15.9.2022 do 18.9.2023, částku ve výši 914,42 Kč na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek ode dne 16.2.2023 do 18.9.2023 a dále smluvní úrok 15% p.a. z částky 9.999,91 Kč od 19.9.2023 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 15,00 % p.a. z částky 9.999,91 Kč od 19.9.2023 do zaplacení. Žalobce žalovanou k úhradě jejího dluhu opakovaně vyzýval, avšak bezúspěšně. Žalovaná nereagovala ani poté, co jí byla právním zástupcem žalobce zaslána předžalobní výzva k úhradě dluhu v souladu s ust. § 142a zák.č. 99/1963 Sb., občanský2. soudní řád. Z tohoto důvodu žalobci nezbývá než svůj nárok uplatnit u soudu. S ohledem na to, že je žalobce právně zastoupen advokátem, požaduje zaplatit taktéž náhradu nákladů řízení.3. Žalovaná se k podané žalobě věcně nevyjádřila. K projednání věci nemusel soud nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním věci bez jednání jen na základě listinných důkazů ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř.4. Soud provedl důkaz listinami předloženými mu žalobcem.5. Smlouvou o revolvingovém úvěru žalobce prokázal, že s žalovanou uzavřel dne 5.11.2018 úvěrovou smlouvu, na jejímž základě poskytnul žalobce žalované úvěrový rámec do výše 10.000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5% ze sjednaného úvěrového rámce, tj 500 Kč nejpozději do 15. dne v měsíci. Potvrzením o poskytnutí finančních prostředků bylo prokázáno, že žalovaná úvěr čerpala, oznámením o zaplacených splátkách úvěru a výzvou k úhradě pak bylo prokázáno, že žalovaná nesplácela řádně a včas to, k čemu se ve smlouvě zavázala. Oznámením o zesplatnění úvěru žalobce prokázal, že žalovaná přestala splácet dlužnou částku a žalobce tak v souladu se smlouvou a VOP zesplatnil celý úvěr a požadoval po žalované zaplacení částky 12.724,81Kč. Tato částka je tvořena dlužnou jistinou ve výši 9.999,91 Kč a poplatky v celkové výši 2.724,90Kč. Dále žalovaná dluží částku 1.538,20 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 15% ročně od 15.9.2022 do 18.9.2023. Předžalobní upomínkou a poštovním podacím archem bylo v řízení dále prokázáno, že právní zástupce žalobce touto upomínkou vyzval žalovanou k uhrazení dlužné částky s tím, že v případě, že tuto částku žalovaná neuhradí, bude se žalobce splnění tohoto nároku domáhat soudní cestou.6. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto prokazují nárok žalobce.7. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud skutkový závěr, že mezi bankou a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na podkladě, které banka poskytla žalované revolvingový úvěr ve výši 10.000 Kč, který žalovaná čerpala a zavázala se jej splácet včetně úrokového navýšení. Jelikož svůj závazek nesplnila a nesplácela řádně to, k čemu se zavázala, prohlásila banka v souladu se smlouvou úvěr za splatný a vyzvala žalovanou k úhradě včetně úrokového navýšení. Žalovaná však až dosud žalobci neuhradila z titulu této smlouvy částku specifikovanou shora.8. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobce ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná a lze ji proto v celém rozsahu vyhovět. Soud má za prokázané, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru. Úvěrová smlouva měla všechny podstatné náležitosti daného smluvního typu ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.10. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná řádně a včas svůj dluh nesplnila, dostala se tak s úhradou popsaného dluhu ve smyslu ust. § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, do prodlení. Žalobci tak proto vznikl vůči žalované též nárok na úhradu úroků z prodlení v zákonné výši 15% ročně, která ve smyslu ust. nař. vl. č. 351/2013 Sb., odpovídá výši repo sazby stanovené ČNB pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.11. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. a činí tři dny od právní moci rozsudku.12. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně zcela úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 300 Kč (vznikl nárok na odměnu za 3 úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobce do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis kvalifikované výzvy k plnění). Dále mu byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč), zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a DPH ze všech těchto částek vyjma soudního poplatku. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř. k rukám právní zástupkyně žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).