8 C 28/2024-20 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 22 000 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 6 967,56 Kč a úroku z prodlení z částky 22 000 Kč ve výši 10 % ročně od 2. 6. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, se sídlem v Praze, s žalovanou uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, dne 23. 2. 2019, dle které tento právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto půjčku zvýšenou o poplatky v celkové výši 15 000 a úrok ve výši 5 000 Kč uhradit v 60-ti pravidelných týdenních splátkách po 750 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na den 18. 4. 2020. Žalovaná uhradila celkem částku 3 000 Kč. , právnická osoba, postoupila tuto svoji pohledávku za žalovanou žalobkyni, která se žalované částky domáhá z titulu bezdůvodného obohacení žalované a představuje rozdíl mezi poskytnutou jistinou a zaplacenou částkou.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci jednání nenařizoval.3. Z předložených listin, a to smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, včetně smluvních podmínek, oznámení o postoupení pohledávek ze dne 23. 6. 2023 včetně podacího lístku a výzvy k plnění ze dne 29. 9. 2023 byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, se sídlem v Praze uzavřel s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, a to dne , datum, , jejíž součástí byly tzv. smluvní podmínky. Na základě smlouvy právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit celkovou částku ve výši 45 000 Kč vypočtenou jako součet půjčené částky, úroků a poplatků v pravidelných 60-ti týdenních splátkách po 750 Kč. První splátka byla splatná sedmý den od data uzavření smlouvy a každá následující týdenní splátka vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Listinou ze dne 23. 6. 2023 bylo původním věřitelem žalované sděleno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni. Výzvou ze dne 29. 9. 2023 byla žalovaná vyzvána žalobkyní k úhradě dlužné částky do 14. 10. 2023. Přes tuto výzvu žalovaná neuhradila žalobkyni na žalovanou částku ničeho.4. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalované jako spotřebiteli ve smyslu § 419 občanského zákoníku byla právním předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve výši 25 000 Kč ve formě úvěru, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Na předmětnou smlouvu o úvěru, kterou upravuje ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, se uplatní i právní úprava zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v § 86 a § 87 tohoto zákona.5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.6. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.7. Podle § 87 odst. 1 věta první, zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.8. Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Právní předchůdce žalobkyně nezkoumal před uzavřením smlouvy schopnost žalované úvěr splácet, tím porušil ustanovení § 86 odst. 1 ZoSU, a proto je podle § 87 odst. 1 věta první téhož zákona smlouva o zápůjčce uzavřená s žalovanou neplatná.9. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o úvěru si smluvní strany (případně jejich právní nástupci) musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 87 odst. 1 věty ZoSÚ, podle kterého je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu, při zohlednění jeho dosavadního plnění. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl dle smlouvy žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaná dosud vrátila částku 3 000 Kč, a proto je povinna žalobkyni zaplatit částku 22 000 Kč. Žalovaná byl vyzvána k vrácení poskytnuté částky dopisem ze dne 29. 9. 2023 ve lhůtě do 14. 10. 2023, proto dostala do prodlení s vrácením dlužné částky následujícího dne a dle § 1970 občanského zákoníku je povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky ve výši 10 % ročně od 15. 10. 2023 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).10. Protože žalobkyně byla ve sporu úspěšná v rozsahu 76 % proto jí přiznal soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi procesním úspěchem a neúspěchem, tj. v rozsahu 52 %. Tyto náklady představují odměnu advokáta dle vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony po 300 Kč (§ 14b) tři režijní paušály po 100 Kč, což po navýšení o DPH a připočtení soudního poplatku 1 000 Kč činí celkem 2 372 Kč. 52 % z této částky činí 1 233 Kč.11. Protože ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz a žalobkyně zaplatila na soudním poplatku 880 Kč, byla žalobkyně vyzvána k doplatku soudního poplatku ve výši 120 Kč.