10 C 50/2025-24 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně požadovala stanovení výživného ve výši 5 500 Kč měsíčně od 20. 9. 2023 do 31. 8. 2024 a následně od 1. 11. 2024, pro nezaopatřenou zletilou , jméno FO, , narozenou 12. 8. 2005, s odůvodněním, že zletilá Zuzana je dosud nezaopatřená, soustavně se připravuje na budoucí povolání a není zatím schopná se živit, a to i když pobírá rodičovský příspěvek pro nezletilou , jméno FO, , narozenou 12. 6. 2023. Žalobkyně vyplácela v žalovaném období a nadále vyplácí zletilé , jméno FO, zaopatřovací příspěvek opakující se podle § 50b, § 50e, a § 50g zákona č. 359/1999 Sb. ve výši 17 250 Kč měsíčně, a podle § 50u odst. 1 citovaného zákona přechází právo mladého dospělého, tj. zletilé , jméno FO, , na výživné na Českou republiku. Žalobkyně požadovala v rámci řízení, vedeného u Okresního soudu ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , stanovení výživného rodičům zletilé , jméno FO, , avšak rozsudkem ze dne 16. 5. 2024 byla žaloba zamítnuta s odůvodněním, že vyživovací povinnost ke zletilé , jméno FO, již rodiče nemají, když tuto povinnost má dle § 920 odst. 1 občanského zákoníku žalovaný. Žalobkyně vycházela z odůvodnění tohoto rozsudku, kdy žalovaný je totiž otcem dcery zletilé , jméno FO, , neuzavřeli manželství, má vyživovací povinnost nejen k nezletilé , jméno FO, , ale rovněž ke zletilé družce Zuzaně, přičemž žalovaný pracuje s průměrným výdělkem 35 713 Kč a z tohoto je schopen zaplatit výživné ve výši 5 500 Kč měsíčně.2. Žalovaný s návrhem nesouhlasil s tím, že vyživovací povinnost plní, neboť žije se zletilou , jméno FO, ve společné domácnosti a společně pečují o dceru Kristýnu, a to od počátku roku 2023. Společně hradí náklady na bydlení v pronajatém bytě. Jeho družce je vyplácen zaopatřovací příspěvek a tato se i nadále připravuje na budoucí povolání a plní individuální plán mladého dospělého.3. Z nesporných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že žalovaný žije v druhovském poměru ve společné domácnosti se zletilou , jméno FO, , která stále studuje dle individuálního plánu a je jí vyplácen zaopatřovací příspěvek a rodičovský příspěvek. Společně pečují o dceru , jméno FO, , narozenou 12. 6. 2023 a společně hospodaří. Rodičům zletilé , jméno FO, nebylo stanoveno výživné, do zletilosti byla , jméno FO, v ústavní výchově, nyní bydlí společně se žalovaným a dcerou v pronajatém bytě. Ze spisu Okresního soudu ve , adresa, sp. zn. , spisová značka, , zejména z rozsudku ze dne 16. 5. 2024 bylo zjištěno, že soud zamítl žalobu žalobkyně vůči rodičům zletilé , jméno FO, na stanovení výživného s odůvodněním, že mladé dospělé byl přiznán a od 20. 9. 2023 je vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b téhož zákona a výživné pro tuto mladou dospělou nebylo dosud rodičům stanoveno, avšak rodiče dle názoru soudu již nejsou osobami povinnými poskytovat své dceři , jméno FO, výživné, neboť , jméno FO, je matkou nezletilé , jméno FO, , narozené 12. 6. 2023, jejímž otcem je , Jméno žalovaného, , který s ní žije ve společné domácnosti a zabezpečuje potřeby jak její, tak nezletilé dcery ze své měsíční mzdy a tedy dle § 920 odst. 1 občanského zákoníku je , Jméno žalovaného, povinen poskytovat , jméno FO, výživné po dobu dvou let od narození dítěte a dle názoru soudu jeho vyživovací povinnost předchází vyživovací povinnost jejích rodičů.4. Podle § 50b odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb. zletilá nebo plně svéprávná fyzická osoba má nárok na zaopatřovací příspěvek za kalendářní měsíc, pokud tato fyzická osoba, není-li dále stanoveno jinak,a) byla do dne nabytí zletilosti nebo do dne nabytí plné svéprávnosti svěřena do pěstounské péče podle § 47a odst. 1 písm. a) nebo jí byla nařízena ústavní výchova podle občanského zákoníku včetně svěření do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 971 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen „péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek“) a tato péče trvala nepřetržitě po dobu alespoň1. 3 let, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, pokud pěstounská péče nebyla zprostředkována orgány sociálně-právní ochrany,2. 12 měsíců, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, šlo-li o pěstounskou péči zprostředkovanou podle tohoto zákona nebo o nařízenou ústavní výchovu podle občanského zákoníku,b) je nezaopatřeným dítětem,c) nebyla pravomocně odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, který dosud nebyl zahlazen, ad) má vypracován individuální plán podle § 50d a poskytuje součinnost při jeho vyhodnocování a aktualizaci.5. Podle § 50u odst. 1 citovaného ustanovení náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1 přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému.6. Podle odst. 2 citovaného ustanovení je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve, anebo neexistuje-li soudem neschválena dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné podá krajská pobočka úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce.7. Podle § 910 odst. 1 občanského zákoníku, předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.8. Podle § 911 občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.9. Podle § 920 odst. 1 občanského zákoníku není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné i v případě, že se dítě nenarodí živé.10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně není důvodná, neboť žalovaný není pasivně legitimován, konkrétně nelze vymáhat výživné, které mají platit rodiče dospělého nezaopatřeného zletilého a kde byla tato povinnost rodičů nahrazena zaopatřovacím příspěvkem dle výše citovaného zákona. Zletilá nezaopatřená , jméno FO, byla do své zletilosti v ústavní výchově a povinnost k její výživě byla na rodičích. Tím, že dospěla, ale dosud není zaopatřená, vzniklo této zletilé nezaopatřené právo na zaopatřovací příspěvek, což znamená dávku nahrazující výživné rodičů k dětem a z charakteru tohoto nároku je zřejmé, že výplatou zaopatřovacího příspěvku nahrazující výživné rodičů přechází právo na výživné na stát, který může a je oprávněn požadovat toto plnění „výživného“ po rodičích, nikoliv po druhovi nezaopatřené zletilé v rámci příspěvku na výživné neprovdané matky. Výživné podle § 920 občanského zákoníku je zcela jiné plnění, které nemá nahrazovat vyživovací povinnost rodičů, která byla přiznána v rámci zaopatřovacího příspěvku žalobkyně. Je nutno vycházet z koncepce celého zákona č. 359/1999 Sb. V žádném případě soud nebyl vázán odůvodněním výše zmíněného rozhodnutí soudu o nedostatku pasivní legitimace rodičů zletilé nezaopatřené , jméno FO, . Vzhledem k výše uvedenému byla tedy žaloba v celém rozsahu zamítnuta.11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst.1 o.s.ř., kdy zcela úspěšný byl žalovaný, proto má právo na plnou náhradu nákladů řízení, jež v daném případě představují náklady právního zastoupení ve výši 21 961,50 Kč (3 úkony právní pomoci po 5 500 Kč za přípravu a převzetí věci, vyjádření k žalobě a účast u jednání dne 24. 6. 2025 dle §8 odst.2, § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále AT, včetně 3 režijních paušálů po 450 Kč za tyto úkony dle § 13 odst. 4 AT, a náhradu za ztrátu času při cestě k jednání z Třince do Frýdku-Místku a zpět za 2 půlhodiny po 150 Kč dle § 14 odst. 3 AT, vše s připočtením DPH). Náklady za vyúčtování nákladů soud nepřiznal jako neúčelné, když tyto mohl žalovaný vyčíslit při ústním jednání.