109 C 8/2025-35 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 40 050 Kč s příslušenstvím a žalobu odůvodnila následovně. Žalobkyně je vlastníkem obytného domu s byty č. p. , číslo, v , adresa, , nacházejícího se na , adresa, , přičemž s žalovaným jako s nájemníkem uzavřela dne , datum, nájemní smlouvu, na základě které mu přenechala k užívání byt nacházející se v obytném domě (dále jen „Byt“). Smlouva byla uzavřena na dobu určitou s účinností od , datum, . Nájemní vztah skončil uplynutím doby určité ke dni , datum, . Žalovaný ale Byt užíval i nadále zcela bez právního důvodu v období od , datum, do , datum, . Žalovaný se dle nájemní smlouvy zavázal hradit měsíční nájemné 8 149 Kč, přičemž neuhradil nájemné za prosinec 2023 ve výši 8 149 Kč a dále neuhradil ani bezdůvodné obohacení odpovídající nájemnému, a to za měsíc leden 2024 ve výši 8 149 Kč a za měsíc únor 2024 ve výši 5 530 Kč. V období od , datum, do , datum, žalovaný čerpal služby spojené s užíváním bytu a dosud dluží žalobkyni částku 18 222 Kč, která byla splatná dne , datum, . Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, ale žalovaný nic dalšího nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud vyzval žalobkyni a žalovaného, aby se vyjádřili, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom obě strany poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jejich souhlas předpokládat. Žalovaný ani žalobkyně se k této výzvě nijak nevyjádřili a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Při zjišťování skutkového stavu soud vyšel z listin předložených žalobkyní, jejichž pravost a správnost nebyla žádnou ze stran sporu namítána a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně je vlastníkem domu, v němž se nachází Byt (informace o pozemku v KN), který podle písemné dohody ze dne , datum, dala k užívání žalovanému, a to na dobu určitou v délce 3 měsíců počínaje dnem , datum, (nájemní smlouva). Po skončení nájmu žalovaný předal Byt zpět žalobkyni až dne , datum, (protokol o předání a převzetí bytu), tedy v době od , datum, do , datum, Byt užíval i když nebyla písemná dohoda nijak prodloužena. V písemné dohodě se žalovaný zavázal řádně a včas platit žalobkyni měsíční smluvní nájemné, které může být navyšováno o inflaci, a měsíční zálohy na úhradu za plnění spojená s užíváním Bytu, která byla vyjmenovaná v příloze č. , hodnota, dohody a označené jako Evidenční list (nájemní smlouva), přičemž nájemné bylo splatné nejpozději posledního dne kalendářního měsíce, na který se nájemné hradí. Měsíční nájemné činilo 8 149 Kč (Evidenční list) a žalovaný uhradil pouze 8 149 Kč za měsíc říjen a listopad 2023 (opis karty úhrad). Vyúčtováním služeb za období od , datum, do , datum, byl zjištěn skutečný nedoplatek na službách ve výši 36 122 Kč (řádné vyúčtování služeb). Vyúčtováním služeb za dobu od , datum, do , datum, byl u žalovaného zjištěn skutečný nedoplatek ve výši 18 222 Kč (nedoplatek snížený o rozdíl mezi předepsanými a zaplacenými zálohami, přičemž nedoplatek na službách jako takový činil, bez započtení dlužných záloh, 12 111 Kč), který byl splatný , datum, . Jelikož žalovaný tyto částky neuhradil, zaslal mu zástupce žalobkyně výzvu ze dne , datum, se specifikací dlužné částky a lhůtou k úhradě do 7 dnů od doručení tohoto dopisu, který byl odeslán dne , datum, (Výzva k úhradě dlužné částky vč. obálky). Zástupce žalobkyně v dopise upozornil žalovaného, že pokud dlužnou částku neuhradí, je žalobkyně připravena se svého práva domáhat soudní cestou.4. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena platná smlouva o nájmu bytu dle § 2235 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), na základě které vznikla žalovanému mimo jiné i povinnost platit žalobkyni nájemné a platit za poskytnuté služby dle § 2247 o. z., které byly v nájemní smlouvě specifikované Evidenčním listem. Nájemní smlouva zanikla ke dni , datum, uplynutím doby určité. Žalovaný neuhradil nájemné, jak shora bylo uvedeno. Vyúčtováním služeb za dobu od , datum, do , datum, vyúčtovala žalobkyně žalovanému platby za služby s tím, že na straně žalovaného vznikl nedoplatek, který byl splatný dne , datum, . Žalovaný užíval Byt i v období od , datum, až do , datum, , kdy Byt předal žalobkyni, a to zcela bez právního důvodu, čímž na jeho straně došlo k bezdůvodnému obohacení dle § 2991 o. z., které je povinen žalobkyni vydat ve výši dle § 2999 odst. 1 o. z., tedy ve výši předtím ujednaného nájemného, které za měsíc leden 2024 činilo 8 149 Kč a za část měsíce února pak 5 530 Kč (poměrná část), které se staly splatnými po výzvě před podáním žaloby, dne , datum, . Žalovaný na tyto dluhy žádnou částku neuhradil, a proto soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky, jak požadovala žalobkyně. Jelikož žalovaný částky neuhradil v uvedené lhůtě (sjednané nájemné na konci kalendářního měsíce, na které připadlo, nedoplatek na službách a zálohách do , datum, a bezdůvodné obohacení na základě uvedené výzvy), dostal se dnem následujícím do prodlení a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo na úrok z prodlení ode dnů následujících po splatnosti jednotlivých částek. Z tohoto důvodu byl žalovaný rovněž zavázán k úhradě zákonného úroku z prodlení v zákonné výši, která odpovídá nařízení v nařízení č. 351/2013 Sb.5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl zcela v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě byla žalobkyně procesně úspěšným účastníkem řízení, má proto právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 2 003 Kč, dále odměnu advokáta za 3 úkony právní pomoci po 700 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), celkem 2 100 Kč, plus 3krát režijní paušál po 100 Kč, celkem 300 Kč, a to dle § 14b odst. 1 bodu 3., odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., plus DPH 21 %, tj. 504 Kč. Dohromady náklady řízení představují částku 4 907 Kč. Soud na tento případ aplikoval § 14b citované vyhlášky, když je mu z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně obdobných případech podává žaloby, které mají ustálenou formu, navíc se jedná o nárok nepřevyšující částku 50 000 Kč.6. Lhůtu k plnění v případě obou výroků rozsudku soud stanovil na 3 dny od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř., když v daném případě neshledal pro jiný postup podmínky.