8 C 206/2025-31 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 11 539,11 Kč a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně od 29. 5. 2025 do zaplacení z částky 5 099,47 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne 27. 9. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejíž součástí jsou smluvní podmínky, na základě, které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit do 20. 3. 2026. Žalovaný neuhradil úvěr řádně a včas a dluží částku 11 474,15 Kč a smluvní pokutu ve výši 64,96 Kč. Úvěruschopnost žalovaného zkoumala žalobkyně nahlédnutím do příslušných registrů a vycházela z informací žalovaného, výpisu z účtu žalovaného a jeho výplatních pásků. Žalovaný dlužnou částku neuhradil přes upomínku učiněnou před podáním žaloby.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání (u žalovaného soud vycházel z fikce souhlasu na základě písemné výzvy), postupoval soud dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci jednání nenařizoval.3. Soud rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu, dle kterého žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 27. 9. 2024 distančním způsobem smlouvu o úvěru, dle které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto jistinu, navýšenou o sjednané úroky ve výši 1,066 % denně a poplatky v pravidelných denních splátkách. Žalovaný splátky řádně neplatil, proto byl vyzván žalobkyní k jednorázové úhradě závazku. Předžalobní upomínkou ze dne 21. 5. 2025 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do tří dnů.4. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalovanému jako spotřebiteli ve smyslu § 419 občanského zákoníku byl žalobkyní jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve výši 5 000 Kč ve formě úvěru, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na předmětnou smlouvu o úvěru, kterou upravuje ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, se uplatní i právní úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v § 86 a § 87 tohoto zákona.5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.6. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.7. Podle § 87 odst. 1 věta první, zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.8. Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Dle tvrzení žalobkyně zkoumala před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet nahlédnutím do příslušných registrů a dále vycházela z ověřených informací žalovaného o jeho příjmu ve výši 20 911 Kč měsíčně a z vypočítaných minimálních výdajů bez bližšího ověření. Z toho je patrno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, která řádné prověření schopnosti spotřebitele úvěr splácet a vyvození důsledků z něj vyžaduje jako jednu ze základních povinností poskytovatele úvěru. Tím porušila ustanovení § 86 odst. 1 ZoSU, a proto je podle § 87 odst. 1 věta první téhož zákona smlouva o úvěru uzavřená s žalovaným neplatná.9. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o úvěru si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 87 odst. 1 věty ZoSÚ, podle kterého je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu, při zohlednění jeho dosavadního plnění. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla dle smlouvy žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Žalovaný dosud nevrátil ničeho, proto je povinen žalobkyni poskytnutou částku vrátit. Žalovaný byl vyzván k vrácení poskytnuté částky dopisem ze dne 21. 5. 2025, který mu byl doručován téhož dne prostřednictvím České pošty, s. p. Při řádném doručování by se proto zásilka dostala do dispozice žalovaného nejpozději 24. 5. 2025 a třídenní lhůta k vrácení poskytnutého úvěru uplynula 27. 5. 2025. Žalovaný se proto dostal do prodlení s vrácením dlužné částky následujícího dne a dle § 1970 občanského zákoníku je povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky ve výši 12 % ročně od 28. 5. 2025. do zaplacení, přičemž žalobkyně se domáhá těchto úroků až od 29. 5. 2025. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).10. Protože žalovanému, který byl ve sporu úspěšnější nevznikly v souvislosti s tímto řízením žádné náklady, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.11. Protože ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, je žalobkyně povinna uhradit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, představující rozdíl mezi stanoveným poplatkem ve výši 1 000 Kč a poplatkem zaplaceným.