10 C 320/2025-17 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 59 556,61 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku II. tohoto rozsudku s tím, že dlužnou částku žalovaná dluží žalobkyni na základě smlouvy o úvěru č. , číslo, , uzavřené mezi účastníky dne 26.1.2023, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované možnost čerpat peněžní prostředky až do výše 71 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet včetně úroku ve výši 15,66 % ročně a poplatků v měsíčních splátkách. Dle obchodních podmínek byla žalobkyně oprávněna účtovat žalované poplatky dle Sazebníku. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě informací získaných od žalované a z pohybů na jejím běžném účtu vedeném u žalobkyně, nahlédnutím do informačních databází, kdy příjem žalované nebyl ověřován, výdaje na základě dlouhodobého vyhodnocení finančních transakcí na jejím běžném účtu a ze statistických údajů a na základě náhledů do registrů. Žalovaná však své povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru řádně neplnila, proto žalobkyně dle ujednání mezi stranami prohlásila veškeré pohledávky za okamžitě splatné ke dni 19.6.2024, o čemž byla žalovaná informována s výzvou k úhradě dluhu. Žalovaná splatnou pohledávku žalobkyni až dosud nezaplatila a dluží tak žalobkyni na dlužné jistině vyčerpaného úvěru částku 58 046,57 Kč, na poplatcích 1 510,04 Kč, na smluvních úrocích kapitalizovaných ke dni 18.6.2025 částku 6 435,57 Kč, na úrocích z prodlení kapitalizovaných ke dni 18.6.2025 částku 5 721,7 Kč, a až do zaplacení smluvní úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení od 19. 6. 2025 do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Z listiny nazvané Žádost o poskytnutí úvěru s datem 26.1.2023 č. , číslo, bez podpisu stran, Smlouva o úvěru , číslo, s datem 26.1.2023 bez podpisu žalované, z obchodních podmínek žalobkyně pro spotřebitelské úvěry bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovanou měla být podepsána dne 26.1.2023 smlouva, dle které se žalobkyně měla zavázat poskytnout žalované úvěr až do výše 71 000 Kč a žalovaná se měla zavázat tento úvěr splácet společně s úrokem ve výši 15,66 % ročně a poplatky dle Sazebníku žalobkyně. Celé výpisy z účtů žalované, vedených u žalobkyně, ze kterých měla žalobkyně při schvalování poskytnutí úvěru vycházet, v řízení předloženy nebyly, žalobkyně předložila programové zpracování výsledků těchto finančních toků, nebylo zřejmé, jaké příjmy a výdaje jsou na těchto účtech evidovány, jaké jsou zůstatky, z jakých závěrů a za jaké konkrétní období dospěla žalobkyně k předschválení předmětné výše úvěru. Z dokladu o čerpání a výpisu z účtu žalované za 1/2023 bylo dále zjištěno, že 26.1.2023 byla čerpána žalovanou částka 71 000 Kč. Žalovaná byla opakovaně vyzývána žalobkyní dopisy ke splácení úvěru, žalovaná však nereagovala, proto žalobkyně oznámením z 21.6.2024 informovala žalovanou o zesplatnění předmětného úvěru, což bylo zjištěno z korespondence adresované žalobkyní žalované. Z předžalobní upomínky s datem 30.4.2025 a podacím archem pošty z 30.4.2025 bylo dále zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě žalované částky.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou dne 26.1.2023 nebylo prokázáno, avšak žalovaná dne 26.1.2023 vyčerpala ze svého účtu částku 71 000 Kč, kterou jí na účet převedla žalobkyně. Žalovaná netvrdila a ani neprokázala, kolik žalobkyni celkem zaplatila, žalobkyně požaduje na jistině částku 58 046,57 Kč. Žalovaná ani přes upomínky žalobkyni nic dalšího nezaplatila.5. Podle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. S ohledem na skutkový závěr o neexistenci závazku ze smlouvy, byly strany povinny se vzájemně vypořádat dle výše uvedeného ustanovení, podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Žalobkyně vyplatila žalované částku 71 000 Kč, žalovaná dosud nezaplatila 58 046,57 Kč, žalovaná se tudíž na úkor žalobkyně obohatila právě o částku 58 046,57 Kč, proto soud žalobě v této části vyhověl a ohledně poplatků a úroků byla tedy žaloba pro neexistenci smlouvy zamítnuta. Ve vztahu k zákonnému úroku z prodlení z ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V tomto případě určuje splatnost nesplacené jistiny soud, poněvadž nedošlo k dohodě mezi účastníky. V tomto směru lze odkázat na rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 3675/2021. Vzhledem k tomu, že lhůta ke splatnosti byla určena soudem do tří dnů od právní moci rozsudku, tedy až tímto rozhodnutím, žalovaná se nemohla dostat v době vydání tohoto rozsudku do prodlení s plněním dluhu, proto byla žaloba pro zákonný úrok z prodlení zamítnuta zcela.7. Lhůta k plnění pak vychází z ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když soud důvod pro aplikaci lhůty delší, případně povolení splátek, neshledal.8. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná v 70 %, neboť z původně žalované částky 59 556,61 Kč s příslušenstvím, bylo žalobkyni vyhověno bez příslušenství. Neúspěch žalobkyně je představován 30 %, proto má vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení. Od úspěchu žalobkyně je však nutno odečíst úspěch žalované, žalobkyně má tedy právo na 40 % účelně vynaložených nákladů řízení. Celkové náklady řízení při 100 % úspěchu představují částku 16 721,50 Kč (soudní poplatek ve výši 2 383 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 14 338,50 Kč – 3 úkony po 3 500 Kč včetně režijních paušálů po 450 Kč a 21% DPH), 40 % z těchto nákladů představují částku 6 688,60 Kč, které je žalovaná povinna zaplatit rovněž ve lhůtě tři dnů od právní moci tohoto rozsudku.