14 C 339/2025-22 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 20. 8. 2025 domáhala u zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky ve výši 61 773,08 Kč příslušenstvím, a to na základě smlouvy o hotovostním úvěru.2. Usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 11. 12. 2025 byl žalovaný vyzván podle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání a současně byl poučen, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně.3. Soud při zjišťování skutkového stavu věci vycházela z listinných důkazů, které předložila žalobkyně, a to formulářem pro standardní informace, smlouvou o úvěru, úvěrovými podmínkami, potvrzením o podpisu smlouvy, potvrzením o vyplacení úvěru, dokladem o poskytnutí úvěru, potvrzením o prověření úvěru schopnosti, výpisem z běžného účtu, úvěrovými podmínkami, splátkovým kalendářem, zesplatňujícím dopisem, předžalobní výzvou a dokladem o odeslání.4. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci:Mezi účastníky byla dne 9. 11. 2024 uzavřena smlouva o hotovostním úvěru, na základě této smlouvy žalobkyně jako úvěrující společnost žalovanému poskytla úvěr ve výši 80 000 Kč, žalovaný se zavázal částku vrátit a zaplatit sjednaný úrok ve výši 15,49 % počínaje 10. 12. 2024., splátky byly ujednány ve výši 5 109 Kč měsíčně, poplatek za zprostředkování úvěru činil 1 600 Kč. Před uzavřením úvěrové smlouvy se úvěrující společnost řádně a dostačujícím způsobem zabývala úvěruschopností žalovaného a dovodila, že je schopen hradit závazky vyplývající ze smlouvy. Žalovaný splátky hradil od 10. 12. 2024 do 10. 4. 2025, od 10. 5. 2025 ničeho nezaplatil. Smluvní pokuta ve výši 500 Kč byla ujednána v bodu 5 smlouvy jako poplatek za opožděnou splátku či platbu. Ke dni zesplatnění, tedy 16. 7. 2025, představoval dluh na jistině 60 773,08 Kč, kapitalizované úroky činily 2 300,44 Kč od 10. 4. 2025 do dne předcházejícího ze zesplatnění, tedy 15. 7. 2025, smluvní pokuta představovala 1 000 Kč. Předžalobní výzva je výzvu se základním skutkovým a právním rozborem věci, i přes doručení předžalobní výzvy žalovaný ničeho dalšího nezaplatil.5. Tato skutková zjištění učinil soud na základě všech předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují skutkový stav věci. Soud dále připomíná, že žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v průběhu řízení nezpochybňoval věrohodnost ani pravdivost předložených listinných důkazů ani vyčíslenou pohledávku.6. Podle § 2395 občanského zákona č. 89/2012 Sb. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. V projednávaném případě posoudil soud návrh po právní stránce a po zjištění skutkového stavu věci dovodil, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. a ustanovení § 2395 občanského zákona, před uzavřením úvěrové smlouvy se úvěrující společnost jako peněžní ústav, který disponoval výpisem z účtu řádně a dostačujícím způsobem zabýval úvěruschopností, splátky nastavil dle finančních a majetkových možností žalovaného, žalovaný částečně splátky hradil, od 10. 5. 2025 splátky přestal hradit, dluží tedy na jistině 60 773,08 Kč. Zbývající část nároku představuje kapitalizované smluvní úroky, kapitalizované zákonné úroky z prodlení, stejně jako úroky a zákonné úroky z prodlení do zaplacení. Soud žalobě zcela vyhověla výrokem I žalovaného zavázal k zaplacení dlužné částky, včetně příslušenství do tří dnů právní moci tohoto rozhodnutí podle § 160 odst. 1 o. s. ř.8. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., žalobkyně byla zcela procesně úspěšná, má proto právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení, které představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 472 Kč.