16 C 244/2025-45 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 21 091,47 Kč s příslušenstvím vyplývající ze smlouvy o úvěru k účtu č. , č. účtu, uzavřené s žalovaným dne , datum, . Poté co byla žalobkyně vyrozuměna soudem o tom, že je žalovaný omezen ve svéprávnosti, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět a nadále požadovala toliko zaplacení částky 17 017,87 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu bezdůvodného obohacení.2. Žalovaný se prostřednictvím svého opatrovníka k žalobě vyjádřil tak, že navrhoval, aby byla žalovanému uložena k zaplacení pohledávka bez příslušenství.3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť oba účastníci s tímto projednáním a rozhodnutím věci souhlasili.4. Soud provedl dokazování listinami, a to: výpisem z účtu , právnická osoba, . ze dne , datum, , ze kterého soud zjistil, že na účet žalovaného č. , č. účtu, byla připsána dne , datum, částka 20 000 Kč, předžalobní výzvou ze dne , datum, , včetně potvrzení o podání ze dne , datum, , ze kterých soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 22 343,68 Kč ve lhůtě 7 dnů od odeslání. Výzva žalovanému byla předána k přepravě dne , datum, , rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , ze kterého soud zjistil, že byl žalovaný omezen ve svéprávnosti tak, že není způsobilý žádného právního jednání kromě právních jednání v běžných záležitostech každodenního života a byl mu ustanoven opatrovník. Řízení bylo zahájeno , datum, , smlouvou o úvěru ze dne , datum, , podepsáno elektronicky, ze které vyplývá, že žalobkyně a žalovaný se dohodli, že žalobkyně poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet v 60měsíčních splátkách po 487 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 15,50 % ročně.5. Co se týče dalších žalobkyní navrhovaných důkazů, pak tyto soud neprováděl, neboť by podle přesvědčení soudu jejich provedení nemohlo přispět k hlubšímu objasnění skutkového stavu a případně odlišného posouzení věci. Soud má za to, že pro účely rozhodnutí s ohledem na právní posouzení viz níže byl skutkový stav zjištěn dostatečně.6. Soud učinil z provedeného dokazování následující skutkový závěr:7. Žalobkyně a žalovaný se dohodli, že žalobkyně poskytne žalovanému částku 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit v 60měsíčních splátkách po 487 Kč. Žalobkyně zaslala na účet žalovaného dne , datum, částku 20 000 Kč. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaný uhradil žalobkyni celkem částku 2 982,13 Kč.8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.9. Podle § 581 o. z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.11. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Daný vztah soud posoudil ve smyslu výše uvedených ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud má za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které žalovaný na svůj účet obdržel částku 20 000 Kč. Soud má za to, že vzhledem k tomu, že žalovaný byl omezen ve svéprávnosti tak, že není způsobilý uzavřít takovou smlouvu o zápůjčce, a okamžik zahájení řízení o omezení svéprávnosti žalovaného předcházelo uzavření smlouvy o zápůjčce, je tato smlouva neplatná pro nezpůsobilost žalovaného právně jednat. Z toho důvodu soud posoudil daný vztah jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, a to jako bezdůvodné obohacení z neplatného právního důvodu a zavázal tak žalovaného k úhradě toliko částky 17 017,87 Kč představující rozdíl mezi částkou, která byla žalovanému žalobkyní poskytnuta, a částkou, kterou žalovaný dosud žalobkyni uhradil.13. Bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu a doba plnění je vázána na výzvu věřitele, přičemž v takovém případě je dlužník povinen plnit prvního dne poté, kdy byl o to požádám. Soud při určení data, odkdy úroky z prodlení plynou, vycházel z okamžiku doručení žaloby opatrovníku žalovanému, které nastalo dne , datum, . Žalovaný tak měl plnit , datum, a od , datum, již byl v prodlení. Ke dni , datum, činila sazba úroků z prodlení 11,50 %. Do této doby a nad tuto sazbu pak byly úroky z prodlení zamítnuty.14. Vzhledem k tomu, že v době, kdy byla žalovanému doručena předžalobní výzva ze dne , datum, , již více než rok probíhalo řízení o omezení svéprávnosti žalovaného, má soud za to, že žalovaný nebyl schopen posoudit význam a obsah předžalobní výzvy (když ostatně soud dospěl k závěru, že nemohl být schopen pochopit význam ani samotné smlouvy o zápůjčce uzavřené dne , datum, ), nemůže mít předžalobní výzva ze dne , datum, účinky výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, proto soud přistoupil ke stanovení úroků z prodlení až od zaslání žaloby opatrovníku žalovaného.15. Ze stejného důvodu pak nemohla předžalobní výzva ze dne , datum, mít účinky uvedené v § 142a o. s. ř., z toho důvodu soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení, neboť nemůže jít k tíži žalovanému okolnost, že nebyl způsobilý právně jednat.16. Lhůtu k plnění tři dny od právní moci rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř., když v daném případě neshledal pro jiný postup podmínky.17. Soud zavázal žalobkyni doplatit na soudním poplatku částku 211 Kč, a to v souladu s Položkou 2, bod 2 Sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle kterého soud doměří žalobci soudní poplatek, pokud nebyl vydán ve věci elektronický platební rozkaz, a to do výše podle Položky 1 Sazebníku. V daném případě žalobkyně uhradila soudu soudní poplatek ve výši 844 Kč za podání návrhu na elektronický platební rozkaz, který nebyl ve věci podán, představující 4 % z tarifní hodnoty 21 091 Kč. Soud tak doměřil žalobkyni částku 211 Kč na soudním poplatku jakožto 5 % z tarifní hodnoty 21 091 Kč, což činí 1 055 Kč.