16 C 319/2025-30 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplacení celkem částky 11 597 Kč s příslušenstvím s tím, že společnost , právnická osoba, . uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované částku 8 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 360,29 Kč a úrokem ve výši 236,71 Kč.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že je pravdou, že jí byla zaslána částka 8 000 Kč, kterou by chtěla žalobkyni vrátit ve splátkách, neboť je v současné době na úřadu práce, pobírá podporu v nezaměstnanosti ve výši 11 000 Kč, má zdravotní problémy, má biologickou léčbu, která je nákladná a zbytek příjmů použila na výdaje na bydlení a na stravu, z toho důvodu nebyla schopna dříve poskytnuté peněžní prostředky uhradit.3. Soud provedl u jednání, ke kterému se dostavila pouze žalovaná, dokazování listinami, a to: sdělením , právnická osoba, ., ze kterého soud zjistil, že účet č. , č. účtu, je veden na jméno žalované a že na tento účet byla dne , datum, připsána částka 8 000 Kč od společnosti , právnická osoba dílčí smlouvou o postoupení pohledávek, včetně seznamu postupovaných pohledávek, ze které soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena ze společnosti , právnická osoba, . na žalobkyni. potvrzením o provedené transakci, ze které soud zjistil, že na účet č. , č. účtu, byla dne , datum, zaúčtována platba ve výši 8 000 Kč od společnost , právnická osoba oznámením o postoupení pohledávek ze dne , datum, , ze kterého soud zjistil, že společnost Emma´s credit s. r. o. oznámila žalované, že postoupila pohledávku na žalobkyni. předžalobní výzvou ze dne , datum, , včetně potvrzení o podání zásilky, ze kterých soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 26 440,88 Kč a nákladů zastoupení ve výši 6 001 Kč. smlouvou o spotřebitelském úvěru, ze které soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . a žalovaná se dohodly, že jí tato společnost poskytne částku 8 000 Kč za úrokovou sazbu 36 % ročně, a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s úrokem v celkové výši 236,71 Kč a poplatkem ve výši 3 360,29 Kč do 30 dnů od odeslání peněžních prostředků. úvěruschopností klienta, ze které soud zjistil, že je v ní uveden příjem žalované ze zaměstnání ve výši 25 500 Kč a výdaje ve výši 9 000 Kč.4. Co se týče dalších žalobkyní navrhovaných důkazů, pak tyto soud neprováděl, neboť by podle přesvědčení soudu jejich provedení nemohlo přispět k hlubšímu objasnění skutkového stavu a případně odlišného posouzení věci. Soud má za to, že pro účely rozhodnutí s ohledem na právní posouzení viz níže byl skutkový stav zjištěn dostatečně.5. Na základě takto provedeného dokazování soud učinil následující skutkový závěr.6. Společnost , právnická osoba, žalovaná se dohodly, že tato společnost poskytne žalované částku 8 000 Kč, a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 236,71 Kč a poplatkem ve výši 3 360,29 Kč do 30 dnů od poskytnutí peněžních prostředků. Žalovaná peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč obdržela dne , datum, bezhotovostním převodem na účet. Žalovaná žalobkyni, resp. předchůdkyni žalobkyně, dosud neuhradila ničeho. Pohledávka za žalovanou byla převedena na žalobkyni.7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.8. Podle § 2392 odst. 1 první věta o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 (dále jen „ZSU“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1 ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z. Jelikož žalobkyně je podnikatelem a finanční prostředky zapůjčila žalované při výkonu své podnikatelské činnosti, v rámci které poskytuje spotřebitelské úvěry, bylo nutné na právní vztahy mezi účastníky aplikovat kromě o. z. i ZSU, jelikož i zápůjčka je spotřebitelským úvěrem (§ 2 ZSU).14. Podle § 86 ZSU je povinností poskytovatele úvěru, v tomto případě předchůdkyně žalobkyně, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele - žalované, tedy zkoumat, zda je v jejích schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, insolvenčního rejstříku apod., neboť tyto dokládají pouze to, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, pokud se jedná o příjmy. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. Pokud si věřitel neověří, nebo neověří dostatečně, pravdivost uváděných výdajů, implikuje to možnou snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta. Poskytovatel musí ověřit alespoň zcela základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. K tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozsudek Soudního dvora Evropské Unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 (bod 46), rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018.15. Pokud jde tedy o posouzení úvěruschopnosti žalované, k tomu žalobkyně v žalobě pouze obecně uvedla, že úvěruschopnost žalované byla ověřována lustrací žalované ve veřejně dostupných databázích. Z listiny – úvěruschopnost klienta pak vyplývá, že příjmy žalované byly 25 500 Kč a výdaje 9 000 Kč. Žalobkyně se o své vlastní vůli nedostavila k nařízenému ústnímu jednání, nemohla tak být poučena ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnila skutková tvrzení a označila důkazy k prokázání řádného posouzení úvěruschopnosti žalované, zejména jakým způsobem ověřila příjmy a výdaje žalované. Nadto soud uvádí, že není ani dostatečné, pokud žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované nahlédnutím do databází a rejstříků, když toto nemůže vést ke zjištění majetkových poměrů žal