14 C 6/2017-37 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

Žalobce se žalobou podanou dne 8.6.2017 domáhal po žalovaném zaplacení 27.143,32 Kč s příslušenstvím, které v žalobě vyčíslil. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že dne 27.8.2015 uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru [anonymizováno] [číslo] na základě níž poskytl žalovanému úvěr ve výši 20.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr ve výši 20.000 Kč, dále úroky ve výši 2,19 % p.m. z čerpané jistiny a administrativní poplatek, související s poskytnutím úvěru ve výši 200 Kč měsíčně, a to v měsíčních splátkách splatných vždy k poslednímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání, první splátka byla splatná dne 30.9.2015 a sjednaná minimální měsíční splátka byla 2.120 Kč. Žalovaný se však se splátkou splatnou dne 30.9.2015 dostal do prodlení o více než 75 kalendářních dní, což je považováno za hrubé porušení smlouvy, a v důsledku této skutečnosti byl celý úvěr ke dni 29.2.2016 zesplatněn. Dlužná částka ke dni zesplatnění činila 27.143,32 Kč. Kromě nesplacené jistiny úvěru ve výši 18.585,84 Kč, žalobce po žalovaném požaduje i úhradu smluveného úroku ve výši 2,19 % p.m. z poskytnutého úvěru ve výši 2.066,12 Kč, dále zaplacení administrativního poplatku, který byl ve smlouvě sjednán ve výši 1. 00 % p.m. z úvěrového rámce tj. 200 Kč měsíčně, tento poplatek nárokuje žalobce za 5 měsíců, tj. celkem ve výši 1000 Kč. Dále žalobce požaduje zaplacení smluvní pokuty za prodlení se splátkami do zesplatnění úvěru ve výši 2.591,36 Kč, 900 Kč za poplatek za vystavené upomínky a 2.000 Kč jako smluvní pokutu za hrubé porušení smlouvy. Žalobce se domáhá i zaplacení úroku z prodlení, který byl sjednán ve smlouvě, ve výši 0,2 % denně z celkové výše dluhu. Dlužnou částku neuhradil žalovaný ani přes několikeré upomínky, ani přes předžalobní výzvu ze dne 15.4.2016. Soud vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a poučil ho, že v případě, že soudu své stanovisko v určené lhůtě nesdělí, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Vzhledem k tomu, že žalovaný na výzvu soudu nereagoval a že žalobce souhlasil (již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud mohl ve věci rozhodnout, aniž nařídil jednání. Z důkazů, které žalobce soudu spolu se žalobou předložil, učinil soud následující skutková zjištění: -) ze smlouvy o úvěru [anonymizováno] [číslo] že dne 27.8.2015, uzavřel žalobce se žalovaným smlouvu, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20.000 Kč a žalovaný se zavázal jej splácet v minimální měsíční splátce ve výši 2.120 Kč, dále je v této smlouvě ujednán administrativní poplatek ve výši 200 Kč za měsíc, úrok ve výši 2,19 p.m., smluvní úrok z prodlení ve výši 0,2 % denně z dlužné částky, poplatek za vystavení upomínky ve výši 900 Kč, smluvní pokuta ve výši 2.000 Kč za hrubé porušení smlouvy, přičemž hrubým porušením smlouvy se mimo jiné rozumí případ, kdy se dlužník dostane se kteroukoli splátkou, či její částí, do prodlení delšího než 75 dní, a dále smluvní pokutu ve výši 0,4% denně z dlužné částky za každý den prodlení až do zesplatnění, -) z návrhu na poskytnutí úvěru, přílohy ke smlouvě o úvěru [číslo] že si žalobce zjistil celkové měsíční příjmy a výdaje žalovaného, -) z výdajového dokladu, že žalovaný dne 27.8.2015 převzal od žalobce částku 20.000 Kč, -) z předsmluvních informací ke spotř. úvěru Qkonto, že byl žalovaný informován (tato listina je žalovaným podepsána) o výši sjednaného úroku, i úroku z prodlení, poplatku za upomínku a i smluvní pokuty, -) z oznámení o zesplatnění úvěru, že dne 29.2.2016 byl žalovaný žalobcem informován o zesplatnění úvěru ke dni 29.2.2016, -) z upomínek ze dne 16.11.2015 a dne 16.2.2016, že byl žalovaný upomenut o úhradu dlužné splátky, -) z rozpisu úhrad k úvěru [anonymizováno] [číslo] že žalobce za žalovaným eviduje pohledávku ve výši 27.143,32 Kč, -) z předžalobní výzvy ze dne 15.4.2016, že byl žalovaný právní zástupkyní žalobce vyzván k úhradě dlužné částky, s tím, že byl upozorněn na možnost soudního vymáhání dlužné částky. Projednávanou věc je třeba i v současné době posuzovat – vzhledem k tomu, že se žalobce domáhá nároků ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 27.8.2015 - dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 29.12.2016 (dále jen„ o.z.“). Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda (srov. ustanovení § 2048 o. z.). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (srov. ustanovení § 1970 o.z.). Pro určení výše úroku z prodlení je tedy rozhodující dohoda mezi věřitelem a dlužníkem, až v případě, že takové dohody není, je výše úroku z prodlení stanovena nařízením vlády. V posuzovaném případě má soud za prokázané, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena úvěrová smlouva řídící se režimem § 2395 a násl. o.z. Žalobce svým smluvním povinnostem dostál, když žalovanému dohodnutý úvěr poskytl, žalovaný však úvěr řádně nesplácel (dle tvrzení žalobce, které však žalovaný nijak nepopíral a zůstal v řízení zcela nečinný). Soud tedy uznal žalobu důvodnou a podanou po právu, a to včetně nároku na úhradu smluvní pokuty (srov. ustanovení § 2048 o.z.), nároku na zaplacení smluvených poplatků a smluveného úroku i smluveného úroku z prodlení (srov. ustanovení § 1970 o.z.). O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Ty představovaly náklady vynaložené žalobcem na úhradu soudního poplatku ve výši 1.004 Kč, dále pak náklady jeho právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), t.j. odměna za tři úkony právní služby po 300 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c), § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu za převzetí zastoupení a dvě písemná podání – žaloba a předžalobní výzva k plnění; soud ve věci aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (obsahují skutkově obdobná tvrzení jako v jiných věcech vedených zdejším soudem a nevybočují z mezí ustáleného vzoru), kdy předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč) a 3x náhrada hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Advokátu byla podle § 137 odst. 3 písm. a) o s.ř. dále přiznána 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč Náklady řízení v celkové výši 2.456 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobci k rukám zástupkyně žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. dle návrhu žalobce v délce 15 dnů.