11 C 3/2021-20 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

[příjmení] žalobou domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 5.677 Kč s příslušenstvím. Vylíčila, že dne [datum] uzavřela se žalovanou dohodu o uznání dluhu, v níž žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše v částce 9.677 Kč a zavázala se jej uhradit v 10 pravidelných měsíčních splátkách. Následně se dostala do prodlení s plněním počínaje 6. splátkou. Žalobkyně proto dluh zesplatnila a žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 5.677 Kč nejpozději do [datum]. Žalovaná však zůstala tuto částku dlužna. Žalovaná zůstala v tomto sporu zcela nečinná, k žalobě se nevyjádřila. Soud v dané věci rozhodl bez nařízení jednání, tak jak to připouští § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Z předložených listin soud učinil tato skutková zjištění: Z listiny nazvané splátková dohoda sepsané dne [datum] ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum], že žalovaná uznala vůči žalobkyni dluh ve výši 9.677 Kč ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovanou a [právnická osoba], a zároveň se zavázala dluh splácet ve 10 splátkách po 1.000 Kč a poslední splátkou ve výši 677 Kč splatných 25. dne v měsíci počínaje 1. splátkou splatnou dne [datum], přičemž se smluvní strany dohodly na tom, že v případě prodlení se zaplacením částky odpovídající nejméně dvěma plným splátkám, má věřitel právo učinit celý dluh okamžitě splatným. Žalovaná uhradila na splátkách 4.000 Kč, počínaje 5. splátkou strany dohodly změnu splatnosti na 18. den v měsíci a poslední splátka měla být splatná dne [datum]. Z předžalobní výzvy a podacího archu, že žalované byla ještě před podáním žaloby odeslána výzva k zaplacení dlužné částky. Na základě zjištěného skutkového stavu věci soud uzavřel následující: Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni uznala co do důvodu a výše. Jde o platné uznání, neboť bylo učiněno v písemné formě, je v něm uveden důvod dluhu a jeho výše, jakož i příslib jeho zaplacení. Uznání dluhu založilo vyvratitelnou právní domněnku, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo. Po procesní stránce uznání dluhu pak znamenalo, že žalobkyně nemusela prokazovat vznik dluhu a jeho výši. Naopak, pokud by se žalovaná bránila zaplacení dluhu, byla by to ona, kdo by musel tvrdit a prokázat, že dluh nevznikl, že byl splněn nebo že jinak zanikl. Žalovaná však zůstala ve sporu zcela pasivní a žalobě se nijak nebránila. Soud proto žalobě zcela vyhověl včetně úroku z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ty tvoří zaplacený soudní poplatek 400 Kč a náklady zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. odměna za 2 úkony právní služby po 200 Kč a odměna za 1 úkon právní služby za 100 Kč (§ 14b odst. 1) a 3 x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a/). Advokátu byla dále přiznána podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. 21 % DPH ve výši 168 Kč Náklady řízení je třeba zaplatit advokátu (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůty k plnění byly stanoveny v obvyklé délce 3 dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Tento rozsudek je odůvodněn v rozsahu uvedeném v § 157 odst. 4 o. s. ř.