14 C 141/2020-32 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

Předmětem tohoto řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 13.000 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o poskytování služby televizního vysílání prostřednictvím satelitu [číslo]. Na základě této smlouvy [číslo] zajišťovala žalobkyně žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu a to až do dne [datum], kdy byla smlouva [číslo] ukončena. V souladu s 4.. Zvláštních podmínek pro kombinovanou službu televize DIGI měl žalovaný povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobkyni pronajatá technická zařízení: a) Set-top box/CA [anonymizováno] sériové číslo [právnická osoba], b) Set-top box/CA [anonymizováno] sériové číslo [právnická osoba], c) Přístupová karta [číslo] d) Přístupová karta [číslo] (dále jen společně„ technická zařízení“). Tato technická zařízení, která žalovaný od žalobkyně převzal, což stvrdil svým podpisem na formuláři o provedení ze dne [datum], v rozporu se svými povinnostmi žalovaný žalobkyni po ukončení smlouvy nevrátil, v důsledku čehož vznikl žalobkyni dle smlouvy nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000,00 Kč za nevrácení [anonymizováno] box/CA [anonymizováno] sériové číslo [právnická osoba], ve výši 5 000,00 Kč za nevrácení Set-top box/CA [anonymizováno] sériové číslo [právnická osoba], ve výši 1.500 Kč za nevrácení přístupové karty [číslo] ve výši 1.500 Kč za nevrácení přístupové karty [číslo]. Žalovaný byl vyzván dne [datum] ze strany právního zástupce žalobkyně k vrácení technických zařízení a zaplacení smluvní pokuty za nevrácená technická zařízení. Žalovaný ani na základě takového upomenutí před podáním této žaloby své závazky vůči žalobkyni nesplnil, a to ani částečně. Žalovaný se neuhrazením žalobkyní oprávněně vyúčtované smluvní pokuty v celkové výši 13 000,00 Kč dopustil porušení svých právních povinností plynoucích ze smluvního vztahu a ocitl se v prodlení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Na základě provedených důkazů soud zjistil: ze smlouvy [číslo] že dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o poskytování služby televizního vysílání prostřednictvím satelitu; smluvní pokuta pro případ nevrácení pronajatých zařízení byla mezi účastníky dohodnuta na 5.000 Kč, resp. 1.500 Kč za každé nevrácené zařízení v případě ukončení smluvního vztahu, z formuláře o provedení ze dne [datum], že téhož dne převzal žalovaný od žalobkyně shora uvedená technická zařízení, z žalobních tvrzení a z předžalobní výzvy, že dne [datum] byla shora uvedená smlouva ukončena, z výzvy k úhradě ze dne [datum] a poštovního podacího archu, že žalobkyně ještě před podáním žaloby odeslala žalovanému výzvu k zaplacení dlužné částky. V této věci nebylo sporným, že žalobkyně poskytla žalovanému na dobu trvání jejich smluvního vztahu shora uvedená 4 technická zařízení, která byl žalovaný povinen v případě ukončení jejich smluvního vztahu žalobkyni vrátit. Pro případ nevrácení těchto zařízení byla mezi účastníka dohodnuta smluvní pokuta, která je předmětem této žaloby. Podle § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Vzhledem ke zjištěnému skutkového stavu věci a podle citovaného ustanovení o.z. shledal soud žalobu důvodnou a podanou po právu, a proto jí v celém rozsahu vyhověl, a to včetně úroku z prodlení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), když zároveň přihlédl i k tomu, že žalovaný zůstal v průběhu řízení zcela pasivní a žalobě se nijak nebránil. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Žalobkyně nebyla úspěšná pouze v části týkající se sjednaného úroku, soud jí proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ty tvoří zaplacený soudní poplatek 800 Kč a náklady zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. odměna za 3 úkony právní služby po 1.620 Kč (§ 7, 11 odst. 1 písm.a/, d/) a 3 x paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč (§ 13). Advokátu byla dále přiznána podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. 21 % DPH. Náklady řízení je třeba zaplatit advokátu (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v obvyklé délce 15 dnů. Tato věc byla projednána bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.).