17 C 69/2021-44 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobce se žalobou podanou dne 16. 6. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky 65.078,56 Kč s příslušenstvím, které v žalobě vyčíslil. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že na základě části B) návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 16. 11. 2015 a Všeobecných obchodních podmínek poskytl žalovanému revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce. Pro čerpání úvěru (tzv. Komfort čerpání) se žalovaný zavázal splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z částky dlužné vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však ve výši 500 Kč, roční úroková sazba činila 22. 68 %, dále se žalovaný zavázal hradit v rámci pravidelných splátek rovněž pojištění ve výši 1 % z měsíční splátky úvěru. Pro čerpání úvěru (tzv. Extra čerpání) evidované na podúčtu [číslo] se žalovaný zavázal uhradit 6 splátek ve výši 791 Kč, roční úroková sazba činila 0 %. Žalobce byl oprávněn požadovat, aby splátky jednotlivých čerpání byly žalovaným hrazeny souhrnnou platbou, jejíž splatnost byla dohodnuta vždy na 17. den v kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byly peněžní prostředky čerpány. Žalovaný však svému závazku splácet poskytnutý úvěr řádně a včas nedostál. Žalobce dále uplatňuje i nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně ze splátky v prodlení, k jejímuž zaplacení byl žalovaný žalobcem vyzván formou automatizovaných písemných upomínek, naposledy dopisem ze dne 24. 2. 2021, žalobce na smluvní pokutě požaduje částku ve výši 648,50 Kč. Dne 18. 1. 2021 v důsledku prodlení žalovaného se splácením úvěru žalobce od úvěrové smlouvy odstoupil, když odstoupení od úvěrové smlouvy nabylo účinnosti dne 31. 3. 2021, a dluh žalovaného ve výši 77.078,56 Kč se tak stal splatným v celém rozsahu. Dlužnou částku ke dni splatnosti dluhu tvoří jistina ve výši 69.055,55 Kč, úroky ve výši 6.584,51 Kč, pojistné 190 Kč, náhrada nákladů za upomínání ve výši 600 Kč a smluvní pokuta za prodlení ve výši 648,50 Kč. Po odstoupení od úvěrové smlouvy žalovaný zaplatil částku 12.000 Kč, která byla přednostně započtena na jistinu úvěru. Dne 1. 6. 2021 zaslala právní zástupkyně žalobce žalovanému předžalobní výzvu k plnění, avšak přesto zůstala žalovaná částka dosud neuhrazena. 2. Soud vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a poučil ho, že v případě, že soudu své stanovisko v určené lhůtě nesdělí, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Vzhledem k tomu, že žalovaný na výzvu soudu nereagoval a že žalobce souhlasil (již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud mohl ve věci rozhodnout, aniž nařídil jednání. 3. Z listinných důkazů, které žalobce předložil k prokázání svých skutkových tvrzení, učinil soud následující skutková zjištění: -) z žádosti/smlouvy o poskytnutí úvěru ze dne 16. 11. 2015 a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, že žalovaný požádal žalobce o poskytnutí úvěru do celkového úvěrového rámce 10.000 Kč, s tím, že výše měsíční splátky byla dohodnuta ve výši 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč, byla dohodnuta roční úroková sazba ve výši 22,68 %, dále zde byla dohodnuta smluvní pokuta ve výši 8 % ze splátky v prodlení pro případ prodlení s úhradou splátky, a dále zde byly dohodnuty poplatky za odeslání upomínky ve výši 100 Kč (první upomínka) a 200 Kč (druhá upomínka), -) z výpisu k úvěru [číslo] že ke dni 18. 2. 2021 eviduje žalobce za žalovaným dluh ve výši 77.078,56 Kč, z toho úroky 6.584,51 Kč, pojištění 190 Kč, poplatky 600 Kč a pokuta 648,50 Kč, -) z odstoupení od úvěrové smlouvy [číslo] že žalobce odstoupil od úvěrové smlouvy a úvěr se stal ke dni 31. 3. 2021 splatným, -) z dopisu ze dne 18. 1. 2021, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě neuhrazených splátek ve výši 16.248 Kč, -) z výzvy k zaplacení dluhu na úvěrovém účtu [číslo] že dne 1. 6. 2021 byl žalovaný vyzván právní zástupkyní žalobce k úhradě dlužné částky ve výši 65.078,56 Kč, s tím, že byl upozorněn na možnost vymáhání částky soudní cestou. 4. Projednávanou věc je třeba i v současné době posuzovat – vzhledem k tomu, že žalobce se domáhá nároků z úvěrové smlouvy uzavřené dne 16. 11. 2015 - dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 29. 12. 2016 (dále jen„ o.z.“). 5. Dle ustanovení § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém (srov. § 2048 o.z.). 7. V posuzovaném případě vzal soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky ve sjednané výši, žalobce tak (dle tvrzení žalobce, která však žalovaný nijak nepopíral a zůstal v řízení naprosto nečinný) svým smluvním povinnostem dostál na rozdíl od žalovaného, který úvěr řádně a včas nesplácel, a vznikl mu tak vůči žalobci dluh v celkové výši 65.078,56 Kč (skládající se z nesplacené jistiny úvěru v celkové výši 57.055,59 Kč (kdy na původní jistinu ve výši 69.055,55 Kč byla započtena úhrada ve výši 12.000 Kč), z úroků 6.584,51 Kč, pojištění 190 Kč, poplatků 600 Kč a pokuty 648,50 Kč), vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se splácením splátek, nesplnil tak povinnost, k níž se zavázal, a stejně tak se zavázal, že v případě porušení této své povinnosti je povinen uhradit žalobci sjednanou smluvní pokutu, soud shledal žalobu důvodnou a v celém rozsahu jí vyhověl a žalobci přiznal i právo na zaplacení úroků z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť žalovaný byl v prodlení s plněním peněžitého závazku. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Ty představovaly náklady vynaložené žalobcem na úhradu soudního poplatku ve výši 2.340 Kč, dále pak náklady jeho právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), t.j. odměna za 2 úkony právní služby po 3.460 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu za převzetí zastoupení a dvě písemná podání – žaloba) a jeden s odměnou ve výši 1.730 Kč (§ 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu za jednoduchou výzvu k plnění) a 3x náhrada hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Advokátce byla podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. dále přiznána 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 2.005,50 Kč Náklady řízení v celkové výši 13.895,50 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobci k rukám zástupkyně žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 9. Současně soud rozhodl o vrácení části soudního poplatku žalobci ve výši 480 Kč (srov. § 10 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích), neboť žalobce na základě nesprávné výzvy soudu uhradil na tomto poplatku o 480 Kč více. 10. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. v délce tří dnů.