ECLI: ECLI:CZ:OSHB:2021:17.C.79.2021.2 Datum: 2021-12-21 Předmět: zaplacení 19.970 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 4 z. č. 168/1999 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", " ["peněžité plnění""ručení"]
O co šlo: zaplacení 19.970 Kč s příslušenstvím (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 4 z. č. 168/1999 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963)
1. Žalobkyně se podanou žalobou dne 1. 9. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 19.970 Kč s příslušenstvím, které v žalobě vyčíslila. Žalobu zdůvodnila zejména tím, že žalovaný jako provozovatel motorového vozidla [registrační značka], [VIN kód], s objemem válců motoru nad 1.850 cm3 do 2.500 cm3, neměl v období od 8. 5. 2019 do 31. 10. 2019, tj. 177 dnů, a následně od 1. 11. 2019 do 29. 2. 2020, tj. 121 dnů, k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení). Žalovaný je tak povinen zaplatit příspěvek ve výši 11.505 Kč a 7.865 Kč (součin počtu dní a denní sazby podle druhu vozidla) a náklady žalobkyně spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 2 x 300 Kč.
2. Okresní soud v Havlíčkově ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem ze dne 8. 9. 2021, č.j. EPR 210643/2021-6, proti němuž však podal žalovaný odpor, který zdůvodnil zejména tím, že v této rozhodné době objektivně již nemohl splnit povinnost sjednat pojištění odpovědnosti. Předmětné vozidlo jako předmět vlastnictví žalovaného totiž jako věc v právním smyslu zanikla a to dne 9. 7. 2018 při požáru vozidla. Od tohoto požáru pak nemohl žalovaný předmětné vozidlo užívat a ani jej provozovat na pozemních komunikacích, kdy vzhledem k této nemožnosti vozidlo provozovat, bylo vyloučené, aby z prostého vlastnictví autovraku vznikla jakákoli odpovědnost žalovaného z titulu povinného ručení. V důsledku požáru vozidla se pak předmětná věc stala tzv. nepojistitelná, když objektivně nelze sjednat pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, které již neexistuje. Za této situace žalovanému nemohla vzniknout povinnost ve smyslu § 1 odst. 2 zák.č. 168/1999 Sb. a požadavek na úhradu příspěvku do garančního fondu není důvodný. Je rovněž třeba poukázat na ustanovení § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb., kdy povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. To, že žalovaný je vlastníkem předmětného vozidla žalobkyni pak bylo nepochybně známo již z řízení vedeného u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. [spisová značka]. Podle názoru žalovaného tak povinnost zaplatit příspěvek zřejmě zanikla. Smyslem příspěvku ve smyslu § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. je pak vytváření tzv. Garančního fondu, jehož účelem je pak především saturace škod vzniklých z provozu vozidel, u kterých nebylo sjednáno tzv. pojištění odpovědnosti (povinné ručení). Rozhodně pak smyslem tohoto příspěvku není postihovat vlastníka či provozovatele vozidla, který objektivně již vozidlo nevlastní vzhledem k jeho zániku za situace, kdy pouze formálně opomene provést vyřazení vozidla z registru. Žalovaný pak v této souvislosti odkazuje na v zásadě konstantní judikaturu zejména Ústavního soudu, který poukazoval opakovaně na účel a smysl zákonné úpravy povinnosti přispívat do garančního fondu a dospěl k závěru, že povinnost platit pojištění z odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, může být vymáhána pouze tehdy, kdy je adekvátní a odpovídá jeho smyslu a účelu, který není dán u vozidel, jež zcela zjevně nejsou schopna užívání a provozování. Žalovaný nesouhlasí s tím, že tyto právní názory, které Ústavní soud vyslovil ještě před účinností novely zákona od 1. 1. 2018, na tento případ vzhledem ke změně právní úpravy nedopadají, neboť je přesvědčen, že zejména poukaz na nalezení smyslu a účelu právní úpravy se zákazem jejího formalistického výkladu je v tomto případě zcela zřejmý a nepochybně použitelný i po 1. 1. 2018. Z těchto důvodů je žalovaný nucen požadavek žalobkyně na zaplacení žalované částky odmítnout.
3. Z provedeného dokazování po stránce skutkové soud z provedených důkazů pro věc rozhodných učinil tato zjištění:
-) z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 30. 1. 2020, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku ve výši 11.505 Kč, s tím, že v případě úhrady této částky do 30 dnů, nebude požadovat úhradu nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč, za nepojištěný osobní automobil [registrační značka], [VIN kód], s objemem válců motoru nad 1.850 cm3 do 2.500 cm3 v období od 8. 5. 2019 do 31. 10. 2019, tj. 177 dnů, do 30 dnů od doručení výzvy,
-) z dopisu ze dne 13. 5. 2020, že byl žalovaný žalobkyní vyzýván o zaplacení příspěvku a nákladů na upomínání ve výši 11.964,80 Kč,
-) z předžalobní upomínky ze dne 11. 1. 2021, že byl žalovaný vyzýván k zaplacení dlužného příspěvku a nákladů za nepojištěný automobil za období od 8. 5. 2019 do 31. 10. 2019, když byl současně upozorněn na možnost soudního sporu,
-) z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 9. 9. 2020, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku ve výši 7.865 Kč, s tím, že v případě úhrady této částky do 60 dnů, nebude požadovat úhradu nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč, za nepojištěný osobní automobil [registrační značka], [VIN kód], s objemem válců motoru nad 1.850 cm3 do 2.500 cm3 v období od 1. 11. 2019 do 29. 2. 2020, tj. 121 dnů, do 60 dnů od doručení výzvy,
-) z dopisu ze dne 31. 12. 2020, že byl žalovaný žalobkyní vyzýván o zaplacení příspěvku a nákladů na upomínání ve výši 8.229,80 Kč,
-) z předžalobní upomínky ze dne 26. 5. 2021, že byl žalovaný vyzýván k zaplacení dlužného příspěvku a nákladů za nepojištěný automobil za období od 1. 11. 2019 do 29. 9. 2020, když byl současně upozorněn na možnost soudního sporu,
-) z informací České pošty – sledování zásilek, že zásilky obsahující výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 9. 9. 2020 (RR6756889630F) a dne 30. 1. 2020 (RR6753918805F) byly žalobci zaslány doporučeně,
-) ze záznamu o předání místa zásahu, že dne 9. 7. 2018 zasahovala jednotka PO na místě [obec a číslo], K pekárskému mlýnu, dotčenou osobou zásahu byl žalovaný, stav místa – lokalizace, likvidace, vozidlo naloženo na od. službu,
-) z potvrzení o převzetí autovraku do zařízení ke sběru autovraků, že autovrak [registrační značka] převzal [právnická osoba] dne 17. 9. 2020,
-) z výpisu z databáze žalobkyně, že u předmětného vozidlo [registrační značka] je evidován žalovaný jako povinná osoba – vlastník, s tím, že k 18. 9. 2020 je evidován údaj mimo provoz či eko-likvidace,
-) ze sdělní Městského úřadu Havlíčkův Brod ze dne 16. 11. 2021, že v elektronické části registru silničních vozidel je v období od 8. 5. 2019 do 29. 2. 2020 zaznamenaný jako provozovatel a vlastník vozidla [registrační značka], č. [příjmení]: [anonymizováno], žalovaný (evidován jako vlastník a provozovatel od 25. 6. 2009 do 12. 10. 2020, kdy byl zapsán zánik vozidla).
4. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že žalovaný byl v období od 8. 5. 2019 do 29. 2. 2020 evidován jako provozovatel a vlastník vozidla [registrační značka], č. [příjmení]: WV2ZZZ70ZWH145470 (jak plyne ze sdělní Městského úřadu Havlíčkův Brod i z výpisu z databáze žalobkyně), že v tomto období neměl k předmětnému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení), a že k úhradě příspěvků do garančního fondu byl vyzván doporučenými dopisy ze dne 30. 1. 2020 a 9. 9. 2020 (jak plyne z jednotlivých výzev a údajů pošty), přičemž žalovaný tyto skutečnosti ani nesporoval, že dne 9. 7. 2018 bylo předmětné vozidlo zasaženo požárem a naloženo na od. službu (jak plyne ze záznamu o předání místa zásahu) a až dne 17. 9. 2020 bylo předáno do zařízení ke sběru autovraků (jak vyplývá z potvrzení o převzetí autovraku do zařízení ke sběru autovraků).
5. Soud projednávanou věc posuzoval podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon o odpovědnosti“) ve znění novelizace provedené s účinností ode dne 1. 1. 2018 zákonem č. 293/2017 Sb.
6. Podle § 24 odst. 1 zákona o odpovědnosti garanční fond se tvoří z pojistného za hraniční pojištění podle § 14 zákona o odpovědnosti, z příspěvků pojistitelů podle § 18 odst. 5 zákona o odpovědnosti, z přijatých náhrad podle § 24 odst. 7 a 9 zákona o odpovědnosti a z přijatých příspěvků podle § 4 zákona o odpovědnosti.
7. Podle § 18 odst. 2 písm. a) cit. zákona [název žalobkyně] spravuje garanční fond. Podle § 24 odst. 1 cit. zákona se garanční fond tvoří mimo jiné z přijatých příspěvků podle § 4.
8. Podle § 1 odst. 2 cit. zákona nestanoví-li tento zákon jinak a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničn
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.