3 C 139/2021-29 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení celkové částky 14 540 Kč s příslušenstvím za dodanou elektřinu do odběrného místa žalované na adrese [adresa], na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. 165486 uzavřené mezi účastníky dne 13. 2. 2020, a to v období od 13. 2. 2020 do 15. 7. 2020, vyúčtované mimořádnou fakturou č. 4102271854 vystavenou dne 27. 7. 2020 na částku 7 821 Kč splatnou dne 10. 8. 2020 a opravnou fakturou č. 4100509873 vystavenou dne 29. 9. 2020 na částku 6 719 Kč splatnou dne 13. 10. 2020. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Z provedeného dokazování soud zjistil: - ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, že tuto smlouvu č. 165486 uzavřeli žalobkyně jako dodavatel a žalovaná jako zákazník dne 13. 2. 2020, jejímž předmětem byl závazek dodavatele dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit související služby do odběrného místa zákazníka na adrese [adresa], proti závazku zákazníka zaplatit dodavateli cenu za dodanou elektřinu a související služby, - z mimořádné faktury č. 4102271854 vystavené dne 27. 7. 2020, že žalobkyně vyúčtovala žalované nedoplatek za spotřebovanou elektřinu v množství 1,764 MWh za fakturační období od 13. 2. 2020 do 15. 7. 2020 ve výši 7 821 Kč splatných dne 10. 8. 2020, - z opravné faktury č. 4100509873 vystavené dne 29. 9. 2020, že žalobkyně vyúčtovala žalované nedoplatek za spotřebovanou elektřinu v množství 1,693 MWh za fakturační období od 13. 2. 2020 do 15. 7. 2020 ve výši 6 719 Kč splatných dne 13. 10. 2020, - z předžalobní výzvy ze dne 20. 4. 2021 a podacího lístku, že žalované byla ještě před podáním žaloby odeslána výzva k zaplacení dlužné částky. S ohledem na zjištěný skutkový stav, kdy žalovaná nezaplatila za uvedené fakturační období cenu dodané elektřiny, soud postupoval podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon a podané žalobě zcela vyhověl, a to včetně úroku z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), když soud zároveň přihlédl i k tomu, že žalovaná zůstala v průběhu řízení zcela pasivní a žalobě se nijak nebránila. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ty tvoří zaplacený soudní poplatek 800 Kč a náklady zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. odměna za 3 úkony právní služby po 300 Kč (§ 14b odst. 1) a 3 x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a/). Soud aplikoval tato ustanovení advokátního tarifu, neboť návrh byl podán na ustáleném vzoru, předmětem je zaplacení ceny dodané elektřiny, což je nárok, kterého se žalobkyně opakovaně domáhá ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž jde o peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřesahuje 50 000 Kč. Advokátu byla dále přiznána podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. 21 % DPH ve výši 252 Kč Náklady řízení je třeba zaplatit advokátu (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obvyklé délce 3 dnů. Tato věc byla podle § 115a o. s. ř. projednána a rozhodnuta bez nařízení jednání.