8 C 172/2021-29 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Dle žalobních tvrzení byla žalovaná jako držitel televizního přijímače přihlášená jako poplatník do příslušné evidence povinna platit televizní poplatky. Žalovaná této své povinnosti nedostála, když nezaplatila televizní poplatky za níže uvedená období: v roce 2019 za měsíce únor, březen, duben, květen, červen, červenec, srpen, září, říjen, listopad a prosinec, v roce 2020 za měsíce leden, únor, březen, duben, květen, červen, červenec a srpen. To vždy po 135 Kč měsíčně. Celkem žalobkyni dluží částku 2.565 Kč. Protože ji žalovaná neuhradila ani na základě výzvy žalobkyně, obrátila se ta se svým požadavkem na soud, včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení z jednotlivých dlužných poplatků počínaje prvním dnem prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne 15. 7. 2021 (datum vyhotovení žaloby) v celkové výši 394,63 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žádný z účastníků pak nic nenamítal vůči soudem navrženému postupu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání na základě listinných důkazů (§ 115a, § 101 odst. 4 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.). Z těch soud po skutkové stránce učinil tato zjištění: -) z výzvy České pošty, s.p., oddělení DINO, datované 27. 11. 2020, že žalovaná byla vyzývána k zaplacení dlužné částky; -) z Potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků vytvořeného Českou poštou, že žalovaná se jako poplatník televizních poplatků přihlásila v říjnu 2005. 3. Televizní poplatky upravuje zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Poplatníkem televizního poplatku je mimo jiné fyzická osoba, která byla vlastníkem televizního přijímače (§ 3 odst. 2 cit. zákona). Měsíční výše televizního poplatku za žalobkyní specifikované období činila částku 135 Kč (§ 6 cit.zákona). Poplatník byl přitom povinen poplatek platit provozovateli vysílání nejpozději do 15tého dne každého kalendářního měsíce (§ 7 odst. 1,2 cit. zákona). 4. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná tak v označených měsících neučinila. Žalovaná toto její tvrzení přitom nečinila sporným. Za situace, kdy žalobkyně doložila, že žalovaná byla ve sm. citované úpravy výše jako poplatník povinna televizní poplatek hradit (viz výpis z evidence České pošty - § 8 cit. zákona o poplatcích), soud shledal požadavek žalobkyně důvodným a žalobě v plném rozsahu vyhověl. To včetně zákonného úroku z prodlení ve výši dle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. a § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb. počínaje dnem následujícím po jeho splatnosti ke dni určenému žalobkyní. 5. Vzhledem k plnému úspěchu ve věci žalobkyni náleželo právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1, § 142a odst. 1 o.s.ř.). Ty představovaly náklady soudního poplatku 400 Kč, a dále pak náklady právního zastoupení žalobkyně. Jejich výši soud stanovil dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění vyhl. č. 120/2014 Sb. takto: odměna advokáta za dva úkony právní služby (převzetí zastoupení, dvě písemná podání – žaloba, předžalobní výzva) po 200 Kč (§ 14b odst. 1, § 11 odst. 1a,d cit. vyhlášky), 2 x 100 Kč náhrada hotových výdajů (§ 14b odst. 5 písm. a cit. vyhlášky) a částka 126 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). 6. Žalovaná je povinna plnit ve lhůtě k plnění obvyklé délky (§ 160 odst. 1 o.s.ř., náklady řízení náleží k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).