11 C 167/2021-41 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 70.000 Kč se zákonnými úroky z prodlení tak, jak shora ve výrokové části vypsáno. Vylíčila, že dne 5. 2. 2018 uzavřely obě strany kupní smlouvu č. [anonymizováno], týkající se koupě vozidla [příjmení] [jméno], [příjmení]: [anonymizováno], [registrační značka] za kupní cenu 100.000 Kč. Podle článku 3. této kupní smlouvy mělo vlastnické právo přejít na kupujícího, prodávající prohlásil v článku 4.2 písm. d), že na vozidle neváznou žádné závazky a v článku 4.3, že je výlučným vlastníkem vozidla. Na vozidlo uplatnil generální inhibitorium soudní exekutor [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], který doložil, že vozidlo je zapsáno v soupisu movitých věcí povinného [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], kterým se zakazuje povinnému s vozidlem nakládat. Uplatněním generálního inhibitoria je kupní smlouva mezi [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného] neplatná. Vozidlo bylo na výzvu vydáno soudnímu exekutorovi a bude prodáno v dražbě. Kupující uplatnil právo odstoupit od smlouvy a žádal vrácení kupní ceny. Dne 27. 7. 2018 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena dohoda o narovnání, ve které se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni vyplacenou kupní cenu ve výši 100.000 Kč, a to v hotovosti v den podpisu částku 30.000 Kč a následně každý měsíc k poslednímu dni částku 10.000 Kč. V den podpisu byla uhrazena částka 30.000 Kč, od té doby žalovaný neuhradil ničeho. 2. Žalovaný zůstal v tomto sporu nečinný, k žalobě se nevyjádřil. Z předložených listin soud učinil tato skutková zjištění: 3. Z kupní smlouvy č. [anonymizováno], že tuto účastníci uzavřeli dne 5. 2. 2018, a to žalovaný jako prodávající, žalobkyně jako kupující, předmětem smlouvy bylo vozidlo [příjmení] [jméno], [příjmení]: [anonymizováno], [registrační značka] za kupní cenu 100.000 Kč. Žalovaný prohlásil v článku 4.2 písm. d), že na vozidle neváznou žádné závazky a v článku 4.3, že je výlučným vlastníkem vozidla. Podle článku 3. této kupní smlouvy mělo vlastnické právo přejít na kupujícího okamžikem podpisu této smlouvy. Z výdajového pokladního dokladu [anonymizováno] ze dne 5. 2. 2018 je zřejmé, že žalovaný převzal v hotovosti od žalobkyně částku 97.410 Kč. 4. Z exekučního příkazu čj. [číslo jednací] vydaného dne 17. 6. 2013 soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] proti povinnému [příjmení] [jméno], z protokolu o soupisu movitých věcí jmenovaného povinného ze dne 30. 11. 2016, ze žádosti o poskytnutí součinnosti ze dne 30. 4. 2018, z předávacího protokolu ze dne 18. 6. 2018 a z potvrzení o zajištění movitých věcí z téhož dne, že na předmětné vozidlo uplatnil generální inhibitorium uvedený soudní exekutor, který doložil, že vozidlo je zapsáno v soupisu movitých věcí povinného [jméno] [příjmení], kterým se zakazuje povinnému s vozidlem nakládat. Vozidlo bylo na výzvu žalobkyní vydáno soudnímu exekutorovi. 5. Z odstoupení od kupní smlouvy č. [anonymizováno] ze dne 14. 6. 2018, že žalobkyně z důvodů výše vypsaných, tj. že žalovaný nikdy nebyl vlastníkem předmětného vozidla a nemohl tak na žalobkyni vlastnické právo převést, odstoupila od smlouvy s odkazem na její čl. 4 a vyzvala žalovaného k vrácení kupní ceny do 10 dnů. 6. Z dohody o narovnání uzavřené dne 27. 7. 2018 žalobkyní se žalovaným, že smluvní strany se dohodly, že se kupní smlouva ze dne 5. 2. 2018 ruší, žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni kupní cenu 100.000 Kč, a to 30.000 Kč v hotovosti v den podpisu této dohody a následně každý měsíc k poslednímu dni částku 10.000 Kč na uvedený účet žalobkyně. Příjmový pokladní doklad [anonymizováno] ze dne 27. 7. 2018 svědčí o tom, že žalovaný uhradil žalobkyni částku 30.000 Kč. 7. S ohledem na prokázaný skutkový stav soud uzavřel, že v daném případě účastníci uzavřeli kupní smlouvu dle ust. § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.), žalobkyně následně odstoupila od předmětné kupní smlouvy s odkazem na její čl. 4. V souladu s ust. § 1903 a násl. o.z. účastníci uzavřeli dohodu o narovnání, dle které byl žalovaný povinen vrátit žalobkyni kupní cenu 100.000 Kč. Žalovaný ale uhradil pouze 30.000 Kč. Soud proto postupoval v souladu s citovanými ustanoveními o.z., shledal žalobu důvodnou, a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni žalovanou částku, a to včetně zákonných úroků z prodlení (§ 1970 o.z.). 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch a uložil žalovanému, aby jí nahradil vzniklé náklady řízení ve výši 3.100 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 2.800 Kč a náklady řízení v podobě paušální náhrady 1x 300 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení. 9. Žalovaný je povinen plnit v pariční lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 10. Tato věc byla projednána bez nařízení jednání - § 115a o.s.ř.