11 C 28/2022-70 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 204.506,23 Kč s příslušenstvím, jak shora ve výrokové části vypsáno. Vylíčila, že její právní předchůdkyně, [právnická osoba], uzavřela se žalovanou dne 18. 9. 2019 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 216.066 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 15,90 % ročně. Žalovaná poskytnutý úvěr v plné výši vyčerpala, ale následně řádně a včas nesplácela. Právní předchůdkyně žalobkyně proto po marném upomínání využila svého oprávnění a úvěr s účinností ke dni 10. 3. 2021 zesplatnila a vyzvala žalovanou k zaplacení celé dlužné částky. Žalovaná však ničeho neuhradila. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní dne 31. 5. 2021 byla pohledávka ke dni 1. 6. 2021 postoupena žalobkyni. Ke dni postoupení pohledávky činila dlužná částka celkem 206.798,89 Kč, z toho jistina 200.087,73 Kč, úrok z úvěru 4.418,50 Kč, úrok z prodlení 2.292,66 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Následně nebylo na pohledávku ničeho uhrazeno. Žalovaná byla žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem před podáním žaloby, která byla žalované odeslána doporučeně dne 27. 7. 2021. 2. Žalovaná zůstala v tomto sporu zcela nečinná, k žalobě se nevyjádřila a ve stanovené lhůtě ani nesdělila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Byla si tak vědoma, že soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Skutečnost, že poté jednání nařízeno bylo, vyplynula z vyjádření žalobkyně, která z důvodu, že se nejedná o bagatelní částku, z opatrnosti nesouhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání. Pokud se tedy žalovaná k jednání dne 30. 3. 2022 bez omluvy nedostavila, jednal soud v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v její nepřítomnosti. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: 3. Ze smlouvy o úvěru z 18. 9. 2019 včetně jejího dodatku z 19. 10. 2020, ze Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba], z [právnická osoba], které jsou její nedílnou součástí, že [právnická osoba], uzavřela tuto smlouvu se žalovanou a na jejím základě jí poskytla úvěr na sloučení předchozích úvěrů a půjček, a to účelový, nezajištěný spotřebitelský úvěr ve výši 216.066 Kč, splácený pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3.670 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 15,90 % ročně, úvěr měl být splacen nejpozději do 16. 7. 2029. 4. Z historie úvěru, že žalované byl úvěr ve výši 216.066 Kč poskytnut dne 18. 9. 2019, žalovaná ale následně řádně a včas tento úvěr nesplácela. Ke dni 1. 6. 2021 činila dlužná částka celkem 206.798,89 Kč, z toho jistina 200.087,73 Kč, úrok z úvěru 4.418,50 Kč, úrok z prodlení 2.292,66 Kč. 5. Z poslední výzvy z 6. 2. 2021, že právní předchůdkyně žalobkyně opětovně upomínala žalovanou o úhradu dluhu ve výši 11.829 Kč nejpozději do 10. 3. 2021 s tím, že pokud dlužnou částku neuhradí, bude požadováno okamžité splacení celého úvěru, jehož výše činí 216.017 Kč. Z následného rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu z 10. 3. 2021, že žalovaná svůj dluh neuhradila, tento byl zesplatněn a byla vyzvána k úhradě celkové dlužné částky ve výši 215.956 Kč. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 31. 5. 2021 uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní, včetně potvrzení o zaplacení úplaty a seznamu postupovaných pohledávek k 1. 6. 2021, že předmětem postoupení pohledávek na žalobkyni byla i předmětná pohledávka za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo dopisem ze dne 18. 6. 2021 oznámeno žalované. 7. Z výzvy k plnění z 27. 7. 2021, že zástupce žalobkyně kvalifikovaně vyzýval žalovanou k úhradě pohledávky ve výši 214.481,51 Kč nejpozději do 11. 8. 2021. 8. S ohledem na prokázaný skutkový stav činí soud následující závěry. V daném případě se jedná o závazek ze smlouvy o úvěru uzavřené dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). Dle tohoto ustanovení se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky, tedy svoji povinnost stanovenou smlouvou splnila, zatímco žalovaná svoji povinnost nesplnila a peněžní prostředky nevrátila. Navíc žalovaná ani nárok uplatněný žalobou nikterak nerozporovala. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a žalované uložil povinnost dluh uhradit včetně úroků a zákonných úroků z prodlení, a to nyní žalobkyni coby postupníkovi, které byla pohledávka za žalovanou v souladu s ust. § 1879 a násl. o. z. postoupena. 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a uložil žalované povinnost nahradit jí náklady řízení. Náklady řízení žalobkyně představovaly náklady vynaložené na úhradu soudního poplatku ve výši 8.181 Kč a na právní zastoupení, kdy žalobkyni bylo přiznáno v souladu s vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění, 3x 9.140 Kč za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), d), § 7 bod 6. citov. vyhl.), dle § 13 citov. vyhl. paušální náhrada 3x po 300 Kč, a dle § 137 odst. 2, 3 o.s.ř. 21 % DPH ve výši 5.947 Kč. 10. Žalovaná je povinna plnit v pariční lhůtě dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. a náklady řízení do rukou zástupce žalobkyně v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.