14 C 109/2022-38 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Dle žalobních tvrzení žalovaný v řízení o pozůstalosti po jeho zemřelém otci nabyl do vlastnictví střelné zbraně vč. jejich příslušenství. Vzhledem k tomu, že žalovaný nedisponoval zbrojním průkazem, a tedy není oprávněn držet zbraň, obrátil se žalovaný na žalobce jako držitele zbrojní licence za účelem úschovy a uskladnění těchto střelných zbraní. Žalovaný uzavřel s žalobcem dne 16. 5. 2019 smlouvu o dočasném uložení uvedených střelných zbraní, a to s cenou za uložení zbraní ve výši 1 000, Kč za měsíc (vyjma ceny za první měsíc, která činila částku 1 300 Kč). Téhož dne byly zbraně Policií ČR, KŘP kraje [obec], odboru služby pro zbraně a bezpečnostní materiál, předány do úschovy dle uvedené smlouvy. Žalovaný slíbil, že si co nejdříve vyřídí zbrojní průkaz, aby mohl zbraně převzít do svého držení. Trvání smlouvy proto bylo sjednáno do 16. 11. 2019. Žalovaný si však zbrojní průkaz nevyřídil a o záležitost se nijak nezajímal. Žalobce s ohledem na blížící se termín zániku závazku ze smlouvy o dočasném uložení střelných zbraní urgoval žalovaného emailem ze dne 14. 11. 2019 k řešení věci. Na to žalovaný nijak nereagoval. Žalobce proto emailem ze dne 17. 11. 2019 navrhl, že pro dobu od 17. 11. 2019 do 17. 5. 2020 bude uzavřena nová smlouva, přičemž cena za uložení činí 2 000 Kč za měsíc. Tuto částku žalobce posléze vyúčtoval a žalovaný ji zaplatil (byť u řady měsíčních plateb po jejich splatnosti). I nadále se žalovaný o záležitost nezajímal a žalobce proto emailem ze dne 27. 3. 2020 (před ukončením trvání závazku dle nově uzavřené smlouvy) sdělil, že úschova, pokud bude trvat, bude činit odměnu 3 000 Kč za měsíc. I tuto částku žalovaný mlčky akceptoval a (byť opět nepravidelně a u mnohých plateb po splatnosti) ji žalobci platil. Emailem ze dne 12. 1. 2021 sdělil žalobce žalovanému, že navyšuje cenu za uložení zbraní na částku 3 500 Kč za měsíc. Fakturou ze dne 29. 5. 2021 žalovanému vyúčtoval cenu za uložení zbraní pro období od ledna 2021 do května 2021, a to celkem na částku 17 500 Kč (což odpovídá uvedené částce 3 500 Kč měsíčně). Platbu dle této faktury žalovaný uhradil a společně s tím i platbu za další měsíc, tj. červen 2021. Od té doby žalovaný však klientovi na ceně za uložení zbraní ničeho nezaplatil. Cenu za uložení zbraně pro období od července 2021 do března 2022 žalobce žalovanému vyúčtoval fakturou [číslo] ze dne 5. 3. 2022 se splatností ke dni 19. 3. 2022, a to částkou 31 500 Kč. Tuto fakturu žalobce žalovanému zaslal jednak na email žalovaného jako v minulosti, jednak i doporučeně s dodejkou. Dle dodejky žalovaný fakturu převzal, žalobci však ničeho neuhradil. Protože tuto částku neuhradil dobrovolně, žalobkyně se obrátila se svým požadavkem na soud. 2. Žalovaný ponechal žalobu bez povšimnutí. Žádný z účastníků pak nic nenamítal vůči soudem navrženému postupu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání na základě listinných důkazů (§ 115a, § 101 odst. 4 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.). Z těch pro věc rozhodných soud po skutkové stránce učinil tato zjištění: -) z usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 6.2.2019 sp.zn. 29 D 956/2018, že žalovaný v řízení o pozůstalosti po jeho zemřelém otci nabyl do vlastnictví mimo jiné střelné zbraně vč. jejich příslušenství, -) z účastnické smlouvy a emailové komunikace, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 16.5.2019 smlouvu o dočasném uložení zbraní, podle níž se žalobkyně zavázala pro žalovaného dočasně uschovat shora uvedené zbraně, a žalovaný se zavázal jí za tuto službu řádně zaplatit dohodnutou cenu vyúčtované ceny; žalobkyně svým závazkům řádně dostála, -) z vyúčtování služeb (faktury [číslo]), přehledu plateb a emailové komunikace, že žalobkyně poskytla žalovanému shora uvedenou službu (dočasná úschova zbraní), toto řádně vyúčtovala a ke dni podání žaloby jí žalovaný dluží žalovanou částku 31.500 Kč s příslušenstvím, -) žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení předžalobní výzvou ze dne 29.4.2022. 3. Podle § 2402 o.z. smlouvou o úschově se schovatel zavazuje převzít věc, aby ji pro uschovatele opatroval. Podle § 2406 odst. 2 o.z. úplata za úschovu náleží schovateli jen tehdy, bylo-li to ujednáno nebo plyne-li to ze zvyklostí, z předchozího styku stran nebo z předmětu činnosti schovatele. 4. Provedeným dokazováním vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena shora uvedená smlouva o úschově. V jejím rámci žalobkyně umožnila žalovanému úschovu a uskladnění střelných zbraní., za kterou měl žalovaný platit žalobkyni úhradu. Ta tvrdila, že tak žalovaný ve výši 31.500 Kč neučinil. Žalovaný soudu žádná obranná tvrzení nenabídl. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl, včetně úroku z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku, § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb.), neboť žalovaný byl v prodlení s plněním peněžitého závazku. 5. Vzhledem k plnému úspěchu ve věci soud přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1, § 142a odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.). Ty představovaly náklady soudního poplatku 1.260 Kč, a dále pak náklady právního zastoupení žalobkyně, jejichž výši soud stanovil dle vyhl. č. 177/1996 Sb. takto: odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, dvě písemná podání – žaloba a předžalobní výzva k plnění) po 2.380 Kč (§ 7, § 11 odst. 1 písm. a, d cit. vyhlášky), 3 x 300 Kč náhrada hotových výdajů (§ 13 cit. vyhlášky). 6. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena v obvyklé délce 15 dnů. (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), náklady řízení náleží k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).