17 C 88/2021-42 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobkyně se podanou žalobou dne 9. 9. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 78.550 Kč s příslušenstvím, které v žalobě vyčíslila. Žalobu zdůvodnila zejména tím, že dne 9. 12. 2020 provedla odtah motorového vozidla [registrační značka], jak je uvedeno v protokolu o odtahu [číslo]. Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozované žalobkyní. Odtah by proveden podle ustanovení § 27 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, jak je uvedeno v poli„ A“ přiloženého protokolu o odtahu vozidla. Žalobkyně se pokusila písemně kontaktovat žalovaného, kdy mu zasílala oznámení o odtahu vozidla, jeho umístění na odtahovém parkovišti, informovala jej o částce za odtah a jejím navyšování za každý další den parkování vozidla na parkovišti žalobkyně a vyzývala jej k úhradě částky. Dluh žalovaného je tedy tvořen částkou za odtah ve výši 1.900 Kč, částkou 250 Kč za první až třetí den střežení (parkovné), částkou 400 Kč parkovného za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po provedeném odtahu vozidla a 50 Kč parkovného za každý den následující po sto osmdesátém dni po odtahu vozidla, celková výše dlužné částky tedy ke dni podání žaloby činí 78.550 Kč. 2. Soud vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a poučil ho, že v případě, že soudu své stanovisko v určené lhůtě nesdělí, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Vzhledem k tomu, že žalovaný na výzvu soudu nereagoval a že žalobkyně souhlasila (již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud mohl ve věci rozhodnout, aniž nařídil jednání. 3. Podáním ze dne 9. 2. 2022 vzala žalobkyně ve vztahu k požadavku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 78.550 Kč od 3. 3. 2021 do 2. 2. 2022 a částky 350 Kč s příslušenstvím žalobu zpět. Proto soud postupem dle § 96 odst. 2 v rozsahu zpětvzetí žaloby řízení zastavil (výrok II). 4. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění: -) ze Zřizovací listiny Správy služeb [územní celek], příspěvkové organizace, že žalobkyně byla zřízena dne 1. 1. 2000, dle uvedené zřizovací listiny bylo hlavním účelem organizace zabezpečení materiálně technického zázemí pro činnost [územní celek], a to mimo jiné zajišťování jménem hlavního města Prahy správy a vymáhání neuhrazených pohledávek hlavního města Prahy za odtah a parkovné motorových vozidel, a to dle Pravidel schválených [jméno] [územní celek] (čl. 2 listiny); -) z Nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti účinného od 1. 4. 2013, že maximální cena za jeden nucený odtah vozidla činil 1.900 Kč (za úplný odtah), maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel pak za první až třetí i jen započatý den 250 Kč denně, od čtvrtého dne za každý i jen započatý den, maximálně však do sto osmdesát dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště 400 Kč denně a od sto osmdesátého prvního dne 50 Kč denně; -) z protokolu o odtahu vozidla [číslo] že dne 9. 12. 2020 v 9:48 hodin byl proveden odtah vozidla Peugeot [registrační značka]; o odtahu rozhodl strážník městské policie a odtah byl proveden dle § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb.; vozidlo převzato na parkovišti 9. 12. 2020 v 10:18 hodin; -) z karty vozidla [registrační značka], že jako provozovatel tohoto vozidla je evidován žalovaný od 12. 11. 2010; -) z dopisu ze dne 16. 2. 2021, že [stát. instituce] sdělil žalobkyni evidovanou adresu žalovaného; -) z dopisů ze dne 19. 1. 2021 a dne 23. 2. 2021, že žalobkyně informovala žalovaného, že provedla odtah vozidla [registrační značka], s tím, že vozidlo se nachází na jejím parkovišti, že v souvislosti s odtahem je žalovaný povinen uhradit cenu za odtah, která byla v dopisech podrobně specifikována, a současně byl žalovaný vyzván k úhradě této ceny za odtah. 5. Ustanovení § 27 odst. 1 písm. a) – s), odst. 2, 3, 4 zák. č. 361/2000 Sb., o silničním provozu stanoví místa, kde řidič nesmí zastavit a stát. O odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodoval policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstranilo na náklady jeho provozovatele (§ 27 odst. 5 cit. zákona). 6. V daném případě bylo listinnými důkazy prokázáno, že vozidlo žalovaného bylo dne 9. 12. 2020 ve smyslu shora uvedené právní úpravy odtaženo. Soud proto žalobě vyhověl a žalovanému uložil povinnost žalobkyni částku 78.200 Kč zaplatit, a to spolu se zákonnými úroky z prodlení z této částky dle ustanovení § 1970 o.z., ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť žalovaný byl v prodlení s plněním peněžitého závazku. Soud na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žaloba byla podána zcela důvodně a po právu, a proto jí bylo vyhověno, přičemž přihlédl i k tomu, že žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní a žalobním tvrzením se nijak nebránil. 7. O nákladech řízení soud rozhodl § 142 odst. 3 o.s.ř. a žalobkyni, která nebyla úspěšná pouze v nepatrné části, přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Ty představovaly náklady vynaložené na úhradu soudního poplatku ve výši 3.142 Kč, a dále pak náhrada nákladů v paušální výši za žalobkyní účtované dva úkony (předžalobní výzva k plnění, žaloba) po 300 Kč (§ 151 odst. 3 o.s.ř., § 1 odst. 1, 3a), § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.). 8. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. v délce tří dnů.