19 C 100/2021-41 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 2 318 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazené pojistné. Tvrdila, že s žalovaným dne 29.9.2020 uzavřela pojistnou smlouvu na pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Citroen Xsara [registrační značka] s prvním pojistným ve výši 6 209 Kč a ročním pojistným obdobím. Žalovaný však řádně a včas neuhradil první pojistné, proto jej žalobkyně o jeho úhradu upomenula a upozornila jej na možnost zániku smlouvy v důsledku neplacení. Žalovaný však dlužné pojistné ve stanovené lhůtě nezaplatil, proto byla smlouva ke dni 8.1.2021 ukončena. Žalovaný však neuhradil na dlužné pojistné ani poté ničeho. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje zaplacení dlužného pojistného za dobu od 29.9.2020 do 8.1.2021 ve výši 1 718 Kč a nákladů na upomínání ve výši 600 Kč za zaslání výše uvedené upomínky spolu s úrokem z prodlení z částky 2 318 Kč ve výši 171 Kč kapitalizovaným za období 9.1.2021 - 30.11.2021 (den podání žaloby). Žalovaný ponechal rozhodnutí na úvaze soudu, kdy uvedl, že danou smlouvu uzavřel na popud svého souseda, který mu přislíbil, že bude sjednané pojistné hradit, ovšem nestalo se tak. Žalobkyně se z nařízeného jednání soudu omluvila, o odročení nepožádala. Proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez její přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Dne 29.9.2020 spolu žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli pojistnou smlouvu na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla na vozidlo Citroen Xsara [registrační značka], s počátkem pojištění k témuž dni. Roční pojistné s roční frekvencí placení pojistného se splatností k prvnímu dni pojistného období bylo ujednáno ve výši 6 209 Kč. Za nedílnou součást této smlouvy byly označeny Pojistné podmínky a Sazebník poplatků, dle kterých má žalobkyně právo požadovat za zaslání výzvy 160 Kč (pojistná smlouva [číslo] Sazebník, Pojistné podmínky). Žalovaný svou smluvně stanovenou povinnost zaplatit pojistné splatné k 29.9.2020 nesplnil, proto jej žalobkyně upomínkou ze dne 16.11.2020 vyzvala k jeho zaplacení a k zaplacení 300 Kč za zaslání této upomínky a zároveň jej poučila o tom, že jinak dojde k ukončení pojistné smlouvy (výzva k zaplacení, dodejka). Jelikož žalovaný nesplnil svou smluvně stanovenou povinnost ani poté, žalobkyně na jméno žalovaného vystavila dne 21.1.2021 oznámení o ukončení pojistné smlouvy ke dni 7.1.2021 z důvodu neplacení pojistného a výzvu k úhradě dlužného pojistného za dobu trvání pojištění a nákladů na upomínání v celkové výši 2 018 Kč (listina označená jako zánik pojištění). Dne 16.2.2021 poté žalobkyně na jméno žalovaného vystavila výzvu k úhradě 2 318 Kč s tím, že se jedná o neuhrazenou částku po zániku daného pojištění (listina označená jako pokus o smír). Dlužné pojistné přitom dosahovalo 1 718 Kč a náklady za vymáhání 600 Kč (bilance pojistné smlouvy). Dne 20.5.2021 poté žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku (předžalobní upomínka a podací arch). Co se týče pravomoci soudů ČR ve věci jednat a rozhodnout, posoudil soud věc dle čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1215/2012 Sb., o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), podle kterého aniž je dotčen čl. 13 odst. 3, může pojistitel žalovat pouze u soudů toho členského státu, v němž má žalovaný bydliště, bez ohledu na to, zda je žalován pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba. Žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky, na území ČR se však zdržuje, bydlí na adrese [adresa žalovaného]. Zdejší soud tak dospěl k závěru, že lze s ohledem na dané skutečnosti uzavřít, že má žalovaný na území ČR své bydliště, pravomoc soudů ČR je tedy dána. Ohledně určení příslušnosti soudu poté zdejší soud postupoval v souladu s čl. 4 odst. 2 téhož nařízení, které stanoví, že na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky, tedy dle § 9 odst. 1 o.s.ř. a § 85 odst. 1 o.s.ř., kdy dospěl k závěru, že je příslušným soudem oprávněným ve věci jednat a rozhodnout. Po právní stránce poté soud věc posoudil dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále ZPPV) ve spojení s o. z. Dle § 3 ZPPV vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. Pojištění odpovědnosti zaniká mimo jiné dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit (§ 12 odst. 1 písm. e ZPPV). Ust. § 2861 odst. 1 o. z. uvádí, že z pojištění odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něho pojistitel v případě pojistné události nahradil poškozenému škodu, popřípadě i jinou újmu, v rozsahu a ve výši určené zákonem nebo smlouvou, vznikla-li povinnost k náhradě pojištěnému. Ust. § 1970 o. z. stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba částečně důvodná. Strany mezi sebou platně uzavřely pojistnou smlouvu, ve které se žalovaný zavázal hradit ročně pojistné, což však řádně a včas nečinil. Smlouva proto ke dni 7.1.2021 zanikla, žalobkyně má však právo na úhradu pojistného za celou dobu platnosti pojistné smlouvy, tedy i dlužného pojistného ve výši 1 718 Kč za období od 29.9.2020 do 7.1.2021. Rovněž má žalobkyně právo na dohodnuté náklady na upomínání, a to za zaslání upomínky k zaplacení dlužného pojistného s poučením o následcích jeho nezaplacení. Žalobkyně se ve věci domáhala zaplacení 600 Kč za zaslání této upomínky, v řízení však bylo prokázáno, že za zaslání této upomínky byla sjednána náhrada toliko ve výši 160 Kč, žalobkyně má tak právo na zaplacení pouze 160 Kč. Soud proto ve věci rozhodl tak, že žalovanému uložil povinnost uhradit žalobkyni dlužné pojistné 1 718 Kč a náklady na upomínání 160 Kč (výrok I) spolu s úroky z prodlení z těchto dvou částek od 9.1.2021 (první den prodlení žalovaného s úhradou byl 8.1.2021, žalobkyně však úrok z prodlení požaduje až od 9.1.2021) do 30.11.2021 (žalobkyně úrok z prodlení kapitalizovala, tj. požadovala toliko do dne podání žaloby), jelikož žalovaný pojistné neuhradil řádně a včas, pročež má žalobkyně právo také na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od prvního dne, kdy se žalovaný dostal s plněním do prodlení (celkem se tedy jedná o úrok z prodlení ve výši 138 Kč. Ve výroku II poté soud žalobu ve zbytku, tj. co do částky 440 Kč (600 Kč - 160 Kč v rámci upomínky) a co do částky 33 Kč (171 Kč - 138 Kč v rámci kapitalizovaného úroku z prodlení) zamítl. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy měla žalobkyně ve věci přibližně 81 % úspěch a žalovaný přibližně 19 % úspěch. Soud tedy žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 62 % z částky, na kterou by měla nárok v případě plného úspěchu ve věci. V daném případě se jedná o zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady za zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, byla náhrada nákladů omezena dle § 14b této vyhlášky. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 600 Kč za 3 úkony (převzetí věci, žaloba, předžalobní upomínka) dle § 6, § 7, § 11 odst. 1 a §14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§14b odst. 5 písm. a vyhl. č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., při sazbě 21 % tedy o 189 Kč, když zástupce žalobkyně řádně doložil, že je plátcem DPH. Celkově tak ža