ECLI: ECLI:CZ:OSHB:2022:19.C.83.2022.3 Datum: 2022-10-12 Předmět: zrušení nebo snížení výživného Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 913 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 911 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 910 z. č. 89/2012 Sb."] ["rehabilitace""výživné"]
O co šlo: zrušení nebo snížení výživného (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 913 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 911 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 910 z. č. 89/2012 Sb."])
Žalobce se domáhal zrušení své vyživovací povinnosti vůči svému synovi, žalovanému, ke dni 1.9.2022 s tím, že je žalovaný již schopen se živit sám, když ke dni 30.6.2022 ukončil školní docházku, je mu 18 let, pobírá invalidní důchod ve výši cca 13 000 Kč měsíčně a je evidován na ÚP, kde mu byla nabídnuta práce, tu však odmítl.
Žalovaný s návrhem žalobce nesouhlasil s tím, že má nadále právo na výživné, žalobce se o něj 12 let nestaral a vše řešila jeho matka, starosti s péčí o něj neviděl, ani nechtěl vidět. Žalovaný nyní ukončil studium na SŠ, absolvuje četné rehabilitace, aby mohl vést normální život, a v příštím školním roce hodlá ve studiu pokračovat.
Z provedeného dokazování má soud za prokázané následující:
Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 9.10.2020, č.j. 0 P 113/2011-420, který nabyl právní moci dne 3.11.2022, byla mimo jiné s účinností od 1.9.2020 žalobci v pozici otce žalovaného uložena povinnost přispívat na výživu žalovaného částkou 5 000 Kč měsíčně. Při svém rozhodování vycházel soud z toho, že měla matka žalovaného v dané době vyživovací povinnost pouze k žalovanému, žalobce měl celkem tři vyživovací povinnosti, žalovaný byl žákem SŠ, matčin průměrný čistý měsíční příjem dosahoval 13 219 Kč a průměrný čistý měsíční příjem žalobce dosahoval 40 644 Kč (předmětný rozsudek).
Žalobce je rozvedený, má celkem tři děti, žalovaného, [jméno] [příjmení], roč. 2015, a [jméno] [celé jméno žalovaného a žalobce], roč. 2012, žalovaný je svobodný a nemá žádné dítě (výpis z CEO).
Žalobcův průměrný čistý měsíční příjem za r. 2022 dosahuje 39 346 Kč (zpráva zaměstnavatele, zpráva OSSZ), průměrný čistý měsíční příjem jeho manželky v r. 2022 poté činí 54 909,70 Kč (zpráva zaměstnavatele).
Žalovaný má zhoršený zdravotní stav, byla mu diagnostikována juvenilní idiopatická skolióza, aktuálně je však jeho zdravotní stav stabilizovaný (lékařské zprávy). Od 1.10.2020 žalovaný pobírá invalidní důchod prvního stupně ve výši 6 550 Kč v r. 2020, resp. 6 828 Kč v r. 2021, resp. 7521 Kč od ledna r. 2022, resp. 8 022 Kč od září r. 2022 (zpráva OSSZ, rozhodnutí ČSSZ a oznámení ČSSZ) a do 30.6.2022 pobíral i příspěvek na péči (rozhodnutí MSPV).
Od 1.9.2022 je žalovaný evidován v evidenci uchazečů o zaměstnání, nepobírá podporu v nezaměstnanosti ani žádné jiné sociální dávky. ÚP přitom eviduje cca 29 nabídek práce vhodných pro žalovaného s ohledem na jeho věk, vzdělání a zdravotní stav s průměrným nabízeným příjmem 20 000 Kč hrubého měsíčně (zprávy ÚP, potvrzení ÚP). Žalovaný má zhoršený zrak, je tak nutná koupě brýlí, nyní za ně vynaložil 6 080 Kč, a absolvuje i cvičení na skoliózu, za něž uhradil 1 600 Kč (doklady o úhradách).
Soud ve věci zamítl návrh na provedení důkazu internetovou nabídkou na koupi PC, náhledem do katastru nemovitostí co do vlastnictví bytu partnerkou žalobce a fotografiemi žalobce z dovolené, jelikož měl za to, že se jedná o důkazy nadbytečné, když bylo jednak možné učinit adekvátní závěr o skutkovém stavu z dosud provedených důkazů a jednak nesouvisely s předmětem tohoto řízení.
Po právní stránce soud věc posoudil dle o.z.
Dle § 910 odst. 1 o.z. mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit (§ 911 o.z.).
Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost (§ 913 o.z.).
Na základě těchto ustanovení a výše uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Vyživovací povinnost trvá, dokud není dítě schopné se živit samo, v řízení přitom bylo prokázáno, resp. bylo mezi účastníky nesporné, že žalovaný ukončil ke dni 30.6.2022 studium na SŠ, přičemž od 1.10.2020 pobírá invalidní důchod, který od 1.9.2022 dosahuje částky 8 022 Kč měsíčně, a zároveň je od 1.9.2022 evidován na ÚP, přičemž ÚP eviduje dostatek nabídek práce vhodných pro žalovaného s ohledem na jeho věk, vzdělání i zhoršený zdravotní stav.
S ohledem na uvedené proto dospěl soud k závěru, že je žalovaný již schopen se živit sám, když je v jeho schopnostech a možnostech zajistit si odpovídající příjem k uspokojení svých základních potřeb, vyživovací povinnost rodičů k žalovanému tedy již skončila, a to nejpozději ke dni 1.9.2022. Vzhledem k uvedenému tedy soud ve věci rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.
Rozhodnutí o náhradě nákladech řízení soud učinil dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když se účastníci tohoto řízení práva na náhradu nákladů výslovně vzdali (výrok II).
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.