3 C 193/2022-55 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 13 616,62 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že dne 20. 9. 2019 právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa žalovaného na adrese [adresa žalovaného]. Fakturou č. 1934526070 byla žalovanému vyúčtována spotřeba elektřiny za fakturační období od 26. 9. 2019 do 29. 10. 2019 při celkové spotřebě 0,295 MWh ve výši 1 292 Kč splatných dne 13. 11. 2019. Opravnou fakturou [číslo] byla žalovanému doúčtována spotřeba elektřiny za fakturační období od 26. 9. 2019 do 29. 10. 2019 při celkové spotřebě 0, 677 MWh ve výši 1 278,57 Kč splatných dne 31. 1. 2020. Konečnou fakturou č. 2032053671 byla žalovanému vyúčtována spotřeba elektřiny za fakturační období od 30. 10. 2019 do 2. 10. 2020 při celkové spotřebě 2,301 MWh ve výši 11 046,05 Kč splatných dne 21. 10. 2020. Pohledávky přešly na žalobkyni ke dni 15. 7. 2022 na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne 13. 10. 2017 ve znění jejích pozdějších dodatků. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z předložených důkazů soud zjistil: - ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, že tuto smlouvu uzavřeli dne 20. 9. 2019 právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], jako obchodník a žalovaný jako zákazník, přičemž předmětem této smlouvy byl závazek obchodníka poskytnout zákazníkovi sdružené služby dodávky elektřiny do odběrného místa zákazníka na adrese [adresa žalovaného], proti závazku zákazníka odebrat dodanou elektřinu a uhradit řádně a včas její cenu, - z faktury č. 1934526070, že žalovanému byla vyúčtována spotřeba elektřiny za fakturační období od 26. 9. 2019 do 29. 10. 2019 při celkové spotřebě 0,295 MWh ve výši 1 292 Kč splatných dne 13. 11. 2019, - z opravené faktury č. 2001643400, že žalovanému byla doúčtována spotřeba elektřiny za fakturační období od 26. 9. 2019 do 29. 10. 2019 při celkové spotřebě 0, 677 MWh ve výši 1 278,57 Kč splatných dne 31. 1. 2020, - z konečné faktury č. 2032053671, že žalovanému byla vyúčtována spotřeba elektřiny za fakturační období od 30. 10. 2019 do 2. 10. 2020 při celkové spotřebě 2,301 MWh ve výši 11 046,05 Kč splatných dne 21. 10. 2020, - ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne 13. 10. 2017 ve znění dodatku č. 1 ze dne 29. 3. 2019, dodatku č. 2 ze dne 4. 3. 2020 a dodatku č. 3 ze dne 15. 12. 2021, z dílčího seznamu postoupených pohledávek a z oznámení postupitele o postoupení pohledávek, že předmětné pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni, - z předžalobní výzvy ze dne 22. 7. 2022 a podacího lístku, že žalovanému byla ještě před podáním žaloby odeslána výzva k zaplacení dlužné částky. 4. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2016 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 5. Podle § 50 odst. 2 věta první zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 6. S ohledem na výše zjištěný skutkový stav, kdy žalovaný řádně a včas nezaplatil za uvedená období vyúčtované služby dodávky elektřiny a podle citovaných ustanovení právních předpisů soud podané žalobě vyhověl, a to včetně úroků z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), když zároveň přihlédl i k tomu, že žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní, žalobou uplatněný nárok nesporoval a ani jinak se žalobě nebránil. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ty tvoří zaplacený soudní poplatek 800 Kč a náklady zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. odměna za 3 úkony právní služby po 300 Kč (§ 14b odst. 1) a 3 x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a/). Soud aplikoval výše uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žalobkyně podává u zdejšího soudu obdobné žaloby z postoupených pohledávek na zaplacení energií opakovaně, přičemž se jedná o návrhy podávané na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Advokátu byla dále přiznána podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. 21 % DPH ve výši 252 Kč Náklady řízení je třeba zaplatit advokátu (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 7. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obvyklé délce 3 dnů. 8. Tato věc byla projednána bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.).