8 C 173/2022-42 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Podanou žalobou se žalobce jako otec nyní již zletilé žalované domáhal zrušení rozhodnutí soudu, který mu bylo uloženo platit na výživu žalované částku 2.000 Kč měsíčně s tím, že dcera se již měla vyučit a je tak schopna si najít zaměstnání a sama se živit. Vyživovací povinnost žalobce žádal zrušit od 1. 9. 2022. 2. Žalobce následně doplnil, že mu není známo, na jaké škole žalovaná vzdělání ukončila, protože s ní nekomunikuje. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání ve dnech 10. 11. 2022 a 15. 12. 2022 se žalovaná bez omluvy nedostavila (předvolání jí bylo doručováno mimo jiné na adresu trvalého bydliště) ani nepožádala o odročení jednání. Soud tak jednal v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.). 4. Po stránce skutkové soud z provedených důkazů pro věc rozhodných učinil tato zjištění: -) z rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 20. 10. 2017, čj. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 20. 10. 2017, že soud schválil dohodu žalobce a tehdejší manželky [jméno] [celé jméno žalované] jako matky dětí, dle které dcery, tj. žalovaná a [jméno], [datum narození], byly pro dobu po rozvodu manželství rodičů svěřeny do péče matky a žalobce se zavázal s účinností od právní moci rozsudku o rozvodu přispívat na výživu nezletilé [jméno] částkou 2.000 Kč měsíčně a na výživu nezletilé [jméno] částku 2.000 Kč měsíčně; z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že rodiče dětí v době rozhodování soudu byli manželé, vzniklé problémy se rozhodli řešit rozvodem; obě děti navštěvovaly v té době základní školu; -) z rozsudku téhož soudu ze dne 8. 11. 2017, čj. 18 C 38/2017-14, že manželství žalobce a [jméno] [celé jméno žalované] bylo rozvedeno; -) ze zprávy Základní školy a Mateřské školy [obec], [ulice], že žalovaná z 9. ročníku odešla na střední školu; ze zprávy Obchodní akademie a Hotelové školy [obec], že žalovaná byla ve školním roce 2019 /2020 přijata do 1. ročníku Obchodní akademie a Hotelové školy [obec] do tříletého oboru Kuchař-číšník; studium dne 3. 11. 2019 ukončila, údajně přestoupila do [obec], název školy ale neoznámila; -) ze zprávy Okresní správy sociálního zabezpečení Havlíčkův Brod, že žalovaná je vedena jako OSVČ od 21. 3. 2022; dle Údajů z veřejné části Živnostenského rejstříku žalované dnem 14. 3. 2022 vzniklo živnostenské oprávnění v oboru Velkoobchod a maloobchod, vznik oprávnění provozovat živnost k 14. 3. 2022 – platnost oprávnění na dobu neurčitou. 5. Předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost (§ 910 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). 6. Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit (§ 911 o.z.). 7. V daném případě z dokazování vyplynulo, že žalovaná v březnu 2022 získala živnostenské oprávnění. Z uvedeného je tak zřejmé, že již nepochybně nabyla schopnosti sama se živit. Pokud žalobce žádal o zrušení vyživovací povinnosti od 1. 9. 2022, soud (za absence jakýchkoli obranných tvrzení ze strany žalované, z nichž by vyplynulo, že by vyživovací povinnost žalobce k žalované měla zůstat zachována) žalobě vyhověl a vyživovací povinnost žalobce k žalované zrušil (§ 923 odst.1 o.z.). 8. Právo na náhradu nákladů řízení svědčilo žalobci (§ 142 odst. 1 občanského soudního řádu). Ten se práva na náhradu nákladů řízení vzdal.