15 C 36/2023-25 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobou došlou soudu dne 6. 2. 2023 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 12.230 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne [datum] pro odběrné místo na adrese [adresa žalované], kdy dodávka byla zahájena dne 1. 11. 2020. V souladu se smlouvou byla žalované dodávána elektřina. Za období od 1. 11. 2020 do 12. 5. 2021 byla dodávka elektřiny vyúčtována fakturou [číslo] vystavenou na částku 12.230 Kč se splatností 1. 6. 2021. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo soudu řádně doručit žalované do vlastních rukou, a proto byl dle § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o.s.ř.“) zrušen. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání při splnění podmínek dle § 115a o.s.ř., kdy žalobkyně s tímto postupem souhlasila a ani žalovaná proti němu neměla žádných námitek. 5. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění: -) smlouvou o poskytování služeb ze dne [datum] se žalobkyně pro žalovanou zavázala dodávat elektrickou energii do odběrného místa na adrese [adresa žalované], žalovaná se zavázala zaplatit za dodanou elektřinu cenu, resp. hradit měsíční zálohy 3.000 Kč, -) fakturou [variabilní symbol] vyúčtovala žalobkyně žalované spotřebu 5, 4270 MWh odebrané elektřiny za fakturační období od 1. 11. 2020 do 12. 5. 2021 částkou 18.230,01 Kč, resp. 12.230 Kč, neboť byly zúčtovány přijaté zálohy ve výši 6.000 Kč, splatnou dne 1. 6. 2021 -) dopisem ze dne 4. 11. 2022, že žalovaná byla o zaplacení upomenuta právním zástupcem žalobkyně s upozorněním na možný soudní spor. 6. V daném případě vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl závazkový vztah z titulu smlouvy o dodávce elektřiny (§ 50 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů), jíž se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa a žalovaná se zavázala za dodávku elektrické energie zaplatit. Žalovaná však své povinnosti platit za dodanou elektřinu nedostála a porušila tak smluvní povinnost (§ 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku – dále jen „o. z.“). Soud přihlédl k tomu, že se žalovaná tvrzením žalobkyně nijak nebránila, nesporovala existenci závazku, výši dluhu, když zůstala v řízení zcela pasivní. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobě vyhověl, včetně požadavku na zaplacení zákonných úroků z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalované, která ve věci neměla úspěch (§ 142 odst. 1, § 142a o.s.ř.) Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, nákladů právního zastoupení dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění, sepis návrhu ve věci samé - § 11) po 300 Kč dle § 14b odst. 1, dále 3 x náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5, navýšené o DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad dle § 137 o.s.ř., celkem 2.252 Kč. 8. Žalovaná je povinna zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř. 9. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. v délce tří dnů.