18 C 161/2023-40 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit částku 24 994 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 18.000 Kč, a to v den podpisu smlouvy hotovostně. Právní předchůdkyně žalobkyně s řádnou péčí posoudila schopnost žalované poskytnutý úvěr řádně splácet. Žalovaná se zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s jistinou částku 18 902 Kč (tj. úrok 7 101 Kč – kapitalizovaný za sjednanou dobu úvěru ve výši 24,57 % ročně, poplatek za zpracování úvěru 9 851 Kč a pojistné). Celkový dluh měl být splacen formou 65 týdenních splátek po 568 Kč do [datum]. Žalovaná nehradila předepsané splátky řádně a včas. Ke dni [datum] činil dluh na jistině 16 531,58 Kč a dluh na poplatku 15 962,42 Kč. Následně žalovaná uhradila ještě částku 7 500 Kč (za dobu trvání smluvního vztahu uhradila žalovaná celkem 11 908 Kč). Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností [datum], postoupena na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované písemně oznámena. Žalobkyně požaduje zaplacení částky ve výši 24 994 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 13 497,45 Kč a dlužného poplatku ve výši 11 496,55 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 6 564,20 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 177,24 Kč, úroků ve výši 24,57 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo soudu řádně doručit žalované do vlastních rukou, a proto byl dle § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o.s.ř.“) zrušen. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání při splnění podmínek dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o.s.ř.“), kdy žalobkyně již s podáním žaloby s tímto postupem souhlasila a ani žalovaná proti němu neměla žádných námitek. 5. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující: -) Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] že dne [datum] smlouvu uzavřela žalovaná jako zákazník a právní předchůdkyně žalobkyně, ta se zavázala žalobkyni poskytnout spotřebitelský úvěr v hotovosti ve výši 18.000 Kč s tím, že smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to 65 týdnů a byla sjednána úroková sazba ve výši 56 % ročně, výše týdenní splátky byla sjednána na 568 Kč, resp. 550 Kč a žalovaná měla uhradit celkem 36.902 Kč (jistina 18.000 Kč, úrok 7.101 Kč, poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru 9.851 Kč, pojištění 1.950 Kč), -) Z karty zákazníka – žádost o spotřebitelský úvěr, že žalovaná je vdaná, vyučená, žije v nájemním bydlení, vlastní automobil, má jednu vyživovací povinnost, toho času je mateřské/rodičovské dovolené, žalovaná předložila výpisy z bankovního účtu na dva po sobě jdoucí měsíce, čistý měsíční příjem žalované v době podpisu smlouvy činil 10 000 Kč měsíčně, čisté měsíční příjmy domácnosti pak 35 153 Kč, své měsíční výdaje pak žalovaná odhadovala na 3 000 Kč, -) Z předžalobní výzvy, že dopisem ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k dobrovolné úhradě dluhu, -) Z oznámení o postoupení pohledávky, že dopisem ze dne [datum] byla žalovaná informována o tom, že pohledávka ze smlouvy [číslo] byla postoupena na žalobkyni, -) Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohy [číslo] že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. 6. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ) a zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále o.z.). 7. Ust. § 2395 o. z. uvádí, že se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Dle § 2 odst. 1 ZSÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až § 108 a § 109 odst. 1 ZSÚ uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 ZSÚ). 9. Podle § 3 odst. 1 písm. c/ ZSÚ se pro účely tohoto zákona se rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. 10. Ust. § 419 o. z. uvádí, že spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 11. Dle § 84 odst. 1 a 2 ZSÚ poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. Spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů. 12. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Ust. § 1970 o.z. poté uvádí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Provedenými důkazy vzal soud za prokázané, že právním předchůdce žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná uzavřeli pod [číslo] spotřebitelském o úvěru (§ 2395 a násl. o.z.), na základě které byly poskytnuty žalované peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč. Ty se žalovaná zavázala vrátit ve sjednané lhůtě a sjednaných podmínek. Dle výsledků dokazování tak neučinila. Soud vzal za prokázané, že žalovaná z úvěrové smlouvy dluží částku 24 994 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 13 497,45 Kč a dlužného poplatku ve výši 11 496,55 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 6 564,20 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 177,24 Kč, úroků ve výši 24,57 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Žalovaná se k úhradě výše uvedeného zavázala a soud neshledal ani sjednané příslušenství, vycházeje přitom z roční úrokové sazba 24,57 %, (viz [příjmení] webové stránky ČNB ve spojení s nálezem Ústavního soudu ČR ze dne [datum] III . ÚS 4129/18) nemravným. Vzhledem k tomu soud žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k úhradě žalovaných částek, když v řízení bylo prokázáno jejich