3 C 219/2022-71 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 131 613,54 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], (dále jen„ banka“), a žalovaným byla dne 25. 2. 2020 uzavřena smlouva o úvěru [příjmení] [jméno] ([anonymizováno]), jejíž součástí byly úvěrové podmínky, sazebník poplatků a všeobecné obchodní podmínky. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytla banka žalovanému úvěr č. 260103 ve výši 150 000 Kč převodem na jeho běžný účet, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 623 Kč s tím, že každá splátka zahrnovala vedle splátky úvěru též splátku úroku z úvěru ve výši 15,9 % ročně. Žalovaný byl též povinen hradit bance poplatky spojené se zasíláním upomínek a výzev stanovených v sazebníku. Prodlení s jakoukoli platbou na dobu přesahující 14 dnů představuje porušení všeobecných obchodních podmínek a banka tak mohla prohlásit zbývající částku úvěru včetně příslušenství, vyčíslenou ke dni uvedenému v prohlášení, za splatnou, přičemž žalovaný byl povinen tuto dlužnou částku uhradit do 15 dnů od doručení prohlášení. Jelikož žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, banka využila svého práva, úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu. Žalovaný však pohledávku banky nevyrovnal. Pohledávka byla bankou s účinností ke dni 9. 12. 2021 postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2021. Za dobu od postoupení pohledávky do dne sepisu žaloby nebylo žalovaným ničeho uhrazeno. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném zaplacení jistiny z úvěru ve výši 127 503,54 Kč, poplatků ve výši 4 110 Kč, kapitalizovaného úroku z jistiny úvěru ve výši 13 391,99 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení z jistiny úvěru ve výši 3 652,99 Kč, smluvních úroků ve výši 15,9 % ročně z jistiny úvěru od 1. 12. 2021 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení z jistiny úvěru od 1. 12. 2021 do zaplacení. 2. Opatrovník žalovaného ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že se mu nepodařilo se žalovaným navázat spojení, a že mu nejsou známy okolnosti, které bránily žalovanému zaplatit zbývající část poskytnutých prostředků. 3. V dané věci jde o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Mongolska. V souladu s Čl. 37 vyhlášky č. 106/1978 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech je k projednání a rozhodnutí věci dána pravomoc českých soudů a věc se podle Čl. 36 této vyhlášky řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území byla uzavřena dohoda, pokud se její účastníci nedohodli o použití jiného právního řádu, tedy v této věci českým právním řádem. 4. Na základě provedených důkazů soud zjistil: - z návrhu smlouvy o spotřebitelském úvěru, a z akceptace návrhu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 10016217-240220-61634, že mezi bankou a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] jejímž předmětem bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru - [příjmení] [jméno] ve výši 150 000 Kč s dohodnutou zápůjční úrokovou sazbou 15,9 % p.a., kterou se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách v počtu 60 po 3 945 Kč splatných vždy 2. dne v měsíci počínaje dnem splatnosti, který nejblíže následuje po uzavření smlouvy o úvěru, včetně dohodnutých poplatků za služby poskytnuté bankou a takto se zavázal vrátit celkem částku 217 345 Kč. Dále si smluvní strany ujednaly, že pro případ, že se úvěrovaný dostane do prodlení se zaplacením jakéhokoli dluhu vůči bance vyplývající z této smlouvy nebo jakéhokoli jiného dluhu vůči bance, přičemž tento dluh neuhradí ani ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy byl bankou k úhradě vyzván, může banka prohlásit nesplacenou část úvěru včetně příslušenství za splatnou a úvěrovaný je povinen dlužnou částku uhradit ve lhůtě stanovené v písemném oznámení, jinak do 30 dnů od doručení oznámení, - z výpisu z účtu žalovaného, z protokolu o prověření úvěruschopnosti žalovaného, že banka prověřovala úvěruschopnost žalovaného, když vycházela z jeho příjmu 17 266 Kč, sumy celkových výdajů 11 371 Kč, výše splátky úvěru 3 945 Kč, přičemž žalovanému i poté zůstaly volné finanční prostředky ve výši 1 950 Kč, - z prohlášení nesplacení části úvěru za splatnou, že banka dopisem ze dne 20. 7. 2021 adresovaným žalovanému z důvodu dlouhodobého porušování podmínek úvěrové smlouvy č. 260103, kdy nejsou řádně plněny předepsané splátky úvěru, a to ani po početných upomínkách a poskytnuté lhůtě 30 dnů k úhradě dlužných splátek, prohlásila nesplacenou část úvěru včetně příslušenství za splatnou ke dni 4. 8. 2021, přičemž ke dni 20. 7. 2021 činil dluh 141 054,86 Kč a skládal se z jistiny 127 503,54 Kč, smluvního úroku 9 123,34 Kč, úroku z prodlení 317,98 Kč a poplatků 4 110 Kč, - z výpisu úvěru, že dlužná jistina činí 127 503,54 Kč, dlužný smluvní úrok činí 13 391,99 Kč a dlužné poplatky činí 4 110 Kč, - ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 6. 12. 2021 mezi bankou jako postupitelem na straně jedné a žalobkyní jako postupníkem na straně druhé, ze seznamu postoupených pohledávek a z oznámení banky o postoupení pohledávky, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka z předmětné smlouvy o úvěru v celkové výši 148 658,52 Kč, která se skládá z jistiny 127 503,54 Kč, smluvního úroku 13 391,99 Kč, úroku z prodlení 3 652,99 Kč a poplatků 4 110 Kč, - z předžalobní výzvy ze dne 10. 8. 2022 a podacího lístku, že žalovanému byla ještě před podáním žaloby odeslána výzva k zaplacení dlužné částky. 5. Na základě takto provedených důkazů soud tedy zjistil, že poté, co banka prověřila schopnost žalovaného splácet předmětný úvěr, uzavřela jako úvěrující se žalovaným jako úvěrovaným výše uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 150 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s dohodnutým úrokem v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný však nesplnil řádně a včas to, k čemu se smluvně zavázal, a úvěr řádně a včas nevrátil. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 9. Vzhledem ke shora zjištěným skutečnostem a podle výše citovaných ustanovení právních předpisů proto soud žalobě, pokud se týká nároku uvedeného ve výroku I. vyhověl, když žalovaný úvěr řádně a včas nevrátil, čili nesplnil to, k čemu se smluvně zavázal. Byl to žalovaný, který požádal o poskytnutí úvěru, a netvrdil žádné konkrétní skutečnosti a z žádného z provedených důkazů nevyplynulo, že by byl v takové situaci, kdy by nebyl schopen racionálně vyhodnotit své možnosti a schopnosti, jakož i důsledky svého právního jednání. Jelikož žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, soud žalobkyni zároveň přiznal i úrok z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 a § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 10. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 11. S ohledem na toto ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru soud žalobu částečně zamítl ohledně nároku žalobkyně, kterým se domáhala zaplacení dalšího úroku z částky 127 503,54 Kč ročně ve výši 7,4 % od [datum] do zaplacení, který v této úrokové výši přesahuje zákonnou úrokovou sazbu. 12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně nebyla ve věci úspěšná pouze v nepatrné části týkající se části nárokovaného úroku, proto jí soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ty tvoří zaplacený soudní poplatek 5 265 Kč a náklady zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. odměna za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé, doplnění žaloby ze dne 2. 2. 2023 a účast u jednání soudu) po 6 380 Kč (§ 7, § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/) a 5 x paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 4). Soud však nepřiznal advokátu odměnu a paušální náhradu za podání ze dne 27. 12. 2022 a 4. 4. 2023, když první z nich není podáním ve věci samé a druhé podání (replika k vyjádření žalovaného k žalobě) neobs