6 C 84/2023-41 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném vyklizení ve výroku tohoto rozsudku uvedených nebytových prostor nacházejících se v domě [adresa] v ulici [ulice] v obci i [katastrální uzemí], konkrétně na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] (dále též„ předmětné prostory“, ve vztahu k označení nemovitostí též„ předmětná nemovitost“), jež žalovaný užívá bez právního důvodu. S žalovaným nikdy nebyla ze strany současného ani bývalého většinového spoluvlastníka uzavřena žádná smlouva, která by jej k užívání těchto prostor opravňovala. Jím užívané prostory jsou silně zanedbané a zničené, vzhledem k jeho pobytu (jako alkoholika) předmětné prostory užívají i další osoby, v důsledku čehož celá nemovitost chátrá. 2. V průběhu řízení soud z vlastní činnosti zjistil, že otec žalovaného, pan [jméno] [celé jméno žalovaného], zdejšímu soudu dne 22. 9. 2023 doručil návrh na zahájení řízení o omezení svéprávnosti žalovaného, a to na základě dlouhodobého alkoholismu žalovaného. Otec žalovaného uvedl, že žalovaný není schopen tzv. [anonymizováno 20 slov]; pro případ omezení žalovaného ve svéprávnosti navrhl ustanovení sebe jako opatrovníka žalovaného. V opatrovnickém řízení soud vyzval pana [jméno] [celé jméno žalovaného] k doložení lékařské zprávy žalovaného, tu však pan [jméno] [celé jméno žalovaného] nebyl schopen dodat, neboť mu ji dle jeho tvrzení lékaři odmítají dát. Soud zvažoval, zda vyčkat pravomocného skončení opatrovnického řízení ohledně žalovaného, nicméně to by mohlo vést k nezanedbatelnému prodloužení řízení o nyní projednávané věci. Jelikož měl soud pochybnosti, zda je žalovaný schopen samostatně jednat před soudem, ustanovil mu usnesením ze dne 27. 10. 2023, č. j. 6 C 84/2023-39, v souladu s § 29 odst. 1 větou prvou zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též„ o. s. ř.“), opatrovníka pro řízení, a to konkrétně jeho otce pana [jméno] [celé jméno žalovaného], neboť otec žalovaného inicioval zahájení řízení o omezení svéprávnosti žalovaného. Soud konstatuje, že ani ke dni vydání tohoto rozsudku opatrovnické řízení nebylo ukončeno, to však nebrání vydání rozsudku v nyní posuzované věci, poněvadž žalovaný je řádně zastoupen. 3. Žalovaný ani jeho opatrovník se k žalobě nevyjádřili. 4. V souladu s § 115a o. s. ř. soud rozhodl na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci řízení s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobkyně vlastní na předmětné nemovitosti spoluvlastnický podíl o velikosti 5/6. 6. Z fotografické dokumentace plyne, že předmětná nemovitost je v zanedbaném a stavu, nachází se v ní nepořádek a mnoho odpadků volně ležících na zemi. 7. Z kopie dopisu a fotografie obálky a poštovního podacího lístku plyne, že žalobkyně žalovanému na adresu trvalého pobytu dne 27. 4. 2023 zaslala dopis, v němž jej vyzvala k zaplacení téměř 9 000 Kč za vodu, poukázala na to, že dům je v důsledku jeho obývání zanedbaný a prostory kolem zaneřáděné a dům nikým jiným neobyvatelný. Vyzvala jej k vystěhování z neoprávněně užívaných prostor, a to do konce května. Současně jej upozornila na podání žaloby k soudu. Zásilka jí byla poštou vrácena. 8. Z předložených listin má soud za prokázané, že žalovaný bez právního důvodu užívá předmětné prostory nacházející se v předmětné nemovitosti. Nepřestal je užívat ani přes výzvu žalobkyně, která vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti 5/6 na předmětné nemovitosti. 9. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům: 10. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 11. Soud nejprve uvádí, že žalobkyně je dle výpisu z katastru nemovitostí spoluvlastníkem podílu o velikosti 5/6 na předmětné nemovitosti. To nicméně nebrání tomu, aby žalobkyně žalobu podala samostatně. 12. Jak plyne z ustálené judikatury, ochrany vlastnictví k věci ve společném jmění manželů vůči neoprávněným zásahům třetích osob se u soudu může domáhat i jen jeden z manželů, a to i tehdy, jestliže s tím druhý manžel nesouhlasí. Je tomu tak proto, že každému ze spoluvlastníků náleží právo k celé věci, omezené jen stejným právem druhého spoluvlastníka; jestliže se bezpodílový spoluvlastník domáhá ochrany vlastnického práva k věci ve společném jmění manželů, nijak tím druhého spoluvlastníka neomezuje, naopak brání společný majetek proti zásahům třetích osob. K tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2009, sp. zn. 30 Cdo 3745/2009, a v něm odkazovanou judikaturu, která se sice týkala institutu bezpodílového spoluvlastnictví manželů a následně institutu společného jmění manželů, nicméně dle závěru soudu lze východiska odkazované judikatury vztáhnout i na institut spoluvlastnictví dle o. z., neboť i zde platí, že každý spoluvlastník má právo k celé věci; toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka (§ 1117 o. z.). Žalobkyně má proto právo domáhat se vyklizení předmětné nemovitosti. 13. Jelikož žalovaný bez právního titulu, tedy neprávem, užívá předmětné prostory a neopustil je ani přes výzvu žalobkyně, uložil mu povinnost vyklidit předmětné prostory soud, a to v obvyklé lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), když přihlédl i k tomu, že žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní a žalobcem uvedené skutečnosti nikterak nerozporoval. 14. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí soud přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek 5 000 Kč a náklady zastoupení advokátkou podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za dva úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby - § 11 odst. 1 písm. a, d) advokátního tarifu). Za jeden úkon právní služby žalobci náleží dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 4 částka 1 500 Kč (neboť hodnotu předmětného prostoru nebylo možno v řízení jednoduše a hospodárně zjistit, srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 8. 2016, sp. zn. 26 Cdo 684/2016), za dva úkony jde o 3 000 Kč. Žalobkyni dále náleží paušální částka 600 Kč (2 x 300 Kč) dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu. K nákladům řízení patří i náhrada za 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) ve výši 756 Kč z částky 3 600 Kč. Náhrada nákladů řízení tak celkem činí 9 356 Kč (5 000 Kč + 3 000 Kč + 600 Kč + 756 Kč). Náhradu nákladů řízení je třeba zaplatit advokátce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), a to v obvyklé třídenní lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).