10 C 36/2024-55 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 63 292,01 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., uzavřela dne 18. 12. 2021 se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit za sjednanou dobu poskytnutí úvěru úrok v pevné výši a dále ceny za plnění a za služby související s poskytnutím úvěru, úhradu za poskytnutí úvěru, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit ve 14měsíčních splátkách. Žalovaný nehradil řádně a včas sjednané splátky, poslední splátka byla uhrazena dne 19. 12. 2021. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Dále žalobkyně požadovala sjednaný úrok a zákonný úrok z prodlení. Dále žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., uzavřela dne 3. 9. 2021 se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit za sjednanou dobu poskytnutí úvěru úrok v pevné výši a dále ceny za plnění a za služby související s poskytnutím úvěru, úhradu za poskytnutí úvěru, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit ve 14měsíčních splátkách. Žalovaný nehradil řádně a včas sjednané splátky, poslední splátka byla uhrazena dne 18. 12. 2021. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Dále žalobkyně požadovala sjednaný úrok a zákonný úrok z prodlení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil jednání, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „o. s. ř.“) jednal v jeho nepřítomnosti.4. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění:5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 3. 9. 2021, č. , hodnota, , soud zjistil, že byla uzavřena mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným. Jejím předmětem je poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 15 000 Kč.6. Ze smlouvy o úvěru ze dne 18. 12. 2021, č. , hodnota, , soud zjistil, že byla uzavřena mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným. Jejím předmětem je poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 15 000 Kč.7. Z přehledu plateb soud zjistil, že na smlouvu č. , hodnota, byla uhrazena částka celkem 7 992 Kč (dne 4. 9. 2021 částka 1 992 Kč, dne 31. 10. 2021 částka 2 000 Kč, dne 21. 11. 2021 částka 2 000 Kč a dne 18. 12. 2021 částka 2 000 Kč) a na smlouvu č. , hodnota, byla dne 19. 12. 2021 uhrazena částka 1 992 Kč.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 2. 8. 2023 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní a její přílohy – seznamu pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 8. 2023 soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni.10. Z výzvy k plnění ze dne 1. 11. 2023 a podacího lístku ze dne 2. 11. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky a upozornila ho na možnost soudního sporu.11. K výzvě soudu žalobkyně sdělila, že zná praxi právní předchůdkyně žalobkyně, ví o tom, že její obchodní zástupci jsou proškoleni a schopnost splácet úvěr u jednotlivých žadatelů zkoumají. K prokázání tohoto tvrzení neoznačila žádné důkazy, uvedla, že nemá k dispozici kartu zákazníka ani jiné listiny prokazující, že úvěruschopnost žalovaného byla posuzována.12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.14. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, žalovaný vystupoval v pozici spotřebitele, proto soud aplikoval zákon o spotřebitelském úvěru a dále se zabýval tím, zda byla smlouva o úvěru uzavřena platně.15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně neposuzoval schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr řádně, resp. žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně se v průběhu řízení omezila na konstatování, že schopnost žalovaného splácet úvěr byla prověřena. Sama uvedla, že listiny prokazující toto tvrzení nemá k dispozici. Ani po výzvě soudu neoznačila žádný důkaz k prokázání svého tvrzení.18. Soud proto posoudil nárok žalobkyně jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.20. Bezdůvodné obohacení je splatné na základě výzvy věřitele (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně uvedla, že žalovaný byl vyzván k plnění výzvou ze dne 1. 11. 2023, ve které byla stanovena splatnost 16. 11. 2023.21. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).22. Podle § 1880 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.23. Soud tak na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku celkem 30 000 Kč, žalovaný zaplatil ve splátkách celkem 9 984 Kč. Soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 20 016 Kč, tj. rozdíl mezi částkou, která mu byla poskytnuta, a částkou, kterou celkem zaplatil, spolu se zákonnými úroky z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po splatnosti uvedené žalobkyní ve výzvě.24. Ve zbývající části soud žalobu ze shora uvedených důvodů zamítl.25. Žalovaný je povinen plnit žalobkyni, na kterou pohledávka přešla na základě postoupení pohledávek.26. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 63 292,01 Kč, úspěšná byla co do částky 20 016 Kč. Ve věci byl tedy úspěšnější žalovaný, který by měl nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení. Žalovaný byl ale v řízení zcela pasivní a žádné náklady řízení mu nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.27. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tj. v délce tří dnů.