17 C 18/2024-43 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 11.053 Kč s příslušenstvím, které v žalobě vyčíslila. Žalobu zdůvodnila zejména tím, že předmětem jejího podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně v žalobě podrobně popsala proces registrace a uzavírání smlouvy o úvěru, přičemž mimo jiné uvedla, že úvěry poskytuje prostřednictvím své webové stránky www.rerum.cz, na které si žalovaná vybrala parametry úvěru, vyplnila registrační formulář, kde uvedla své osobní údaje a údaje pro přístup k jejímu uživatelskému profilu, odsouhlasila smluvní dokumentaci a registraci dokončila zadáním pětimístného verifikačního SMS do žádosti o úvěr. K ověření údajů poskytla fotokopii svého dokladu totožnosti a zaplatila bankovním převodem žalobkyni ověřovací platbu ve výši 1 Kč. Příjem žalované byl ověřen výpisy z bankovního účtu, případně výplatními listy. Žalovaná byla dále žalobkyní lustrována ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Jelikož nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované byla se žalovanou uzavřena dne 14. 12. 2022 smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované téhož dne úvěr převodem na její bankovní účet. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaná měla úvěr splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 13. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohla splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru a z tohoto důvodu byl celý úvěr zesplatněn ke dni 18. 4. 2023. Žalobkyně tak po žalované požaduje zaplacení nesplacené části jistiny ve výši 7.000 Kč, smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 2.800 Kč a smluvní pokuty ve výši 1.253 Kč.2. Soud vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a poučil ji, že v případě, že soudu své stanovisko v určené lhůtě nesdělí, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Vzhledem k tomu, že žalovaná na výzvu soudu nereagovala a že žalobkyně souhlasila (již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud mohl ve věci rozhodnout, aniž nařídil jednání., právnická osoba, listinných důkazů, které žalobkyně předložila k prokázání svých skutkových tvrzení, učinil soud následující skutková zjištění:- ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, že smlouva měla být uzavřena mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovaným; že u identifikačních údajů úvěrovaného je uvedeno číslo jeho účtu 4573935063/0800; že předmětem smlouvy bylo poskytnutí neúčelového spotřebitelského úvěru až do výše úvěrového limitu 20.000 Kč, trvání úvěru bylo sjednáno na dobu neurčitou, dohodnutá úroková sazba činila 40 % p. m. a RPSN 5 513,38 %; že v závěru smlouva obsahuje datum 14. 12. 2022,- ze zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne 15. 4. 2023, že žalobkyně informovala žalovanou o zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, s tím, že celková dlužná částka má být uhrazena do 3 dnů od doručení této výzvy,- z potvrzení o platbě, že dne 14. 12. 2022 byla z účtu žalobkyně poukázána na účet č. , č. účtu, částka 7.000 Kč,- z předžalobní výzvy ze dne 15. 10. 2023, že byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky a byla i upozorněna na možnost soudního sporu.4. Soud na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že z účtu žalobkyně byly poukázány peněžní prostředky ve výši 7.000 Kč na účet žalované.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Soud dospěl k závěru, že poté, co žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet úvěr, byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru, kde žalovaná vystupovala v pozici spotřebitele. Soud se dále zabýval tím, zda byla smlouva uzavřena platně.7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.8. Z ustálené judikatury soudů vyplývá, že nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši podstatně přesahující obvyklou úrokovou sazbu v době jeho sjednání stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. S ohledem na okolnosti konkrétní věci nemusí být shledán nepřiměřený úrok ve výši dvojnásobku či trojnásobku úrokové sazby peněžních ústavů.9. Dále lze poukázat na § 576 o. z., podle něhož týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Soud dospěl k závěru, že ujednání o úroku není od ostatního obsahu předmětné smlouvy oddělitelné. Podnikatelskou aktivitu žalobkyně považuje za založenou na sjednávání nepřiměřeně vysokých úroků, resp. poplatků za poskytnutí úvěru. Žalobkyně poskytuje rizikové úvěry a příjmy z vysokých úroků kompenzuje ztráty plynoucí z rizikovosti tohoto druhu podnikání. Nelze předpokládat, že by byla ochotna uzavřít úvěrovou smlouvu, v níž by byl sjednán úrok v obvyklé výši. Není tudíž naplněn předpoklad, že by žalobkyně v posuzovaném případě uzavřela smlouvu bez neplatné části, pokud by neplatnost rozpoznala (srov. podobně rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne 16. 5. 2023, č. j. 47 Co 74/2023-292, bod 9).10. Dle databáze ARAD dostupné na stránkách České národní banky vyplývá, že průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu byla v prosinci 2022 ve výši 9,43 % ročně.11. Úrok sjednaný účastníky ve smlouvě o spotřebitelském úvěru ve výši 40 % měsíčně výrazně překračuje trojnásobek úrokové sazby obvykle sjednávané bankami v době uzavření smlouvy o úvěru. Výše úroku sjednaného mezi účastníky se tak dle názoru soudu příčí dobrým mravům. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi účastníky je z tohoto důvodu neplatná. Žalobkyně tak má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení, tedy částky, která byla žalované skutečně vyplacena, po odečtení toho, co žalovaná na úhradu plnila. Ostatně toho si byla žalobkyně zjevně vědoma již při podání žaloby, kdy sama navrhla, aby soud její nárok případně posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované.12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.13. Bezdůvodné obohacení je splatné na základě výzvy věřitele (§ 1958 odst. 2 o. z.).14. Z tvrzení žalobkyně i z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaná čerpala z úvěru částku celkem , hodnota, Kč, nezaplatila ničeho. Soud proto žalobě částečně vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 7.000 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení výzvou ze dne 15. 4. 2023 zaslanou téhož dne. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit úroky z prodlení od 19. 4. 2023.15. Ve zbývající části, tedy pokud se žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku a smluvní pokuty, soud žalobu zamítl z důvodu neplatnosti smlouvy o úvěru (viz výše).16. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. podle úspěchu ve věci. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 11.053 Kč, úspěšná byla co do částky 7.000 Kč, tedy 63,3 %, neúspěšná do částky 4.053 Kč, tedy 36,7 %. Čistý úspěch žalobkyně tak byl 26,6 %. Náklady řízení představovaly náklady vynaložené žalobkyní na úhradu soudního poplatku ve výši 400 Kč, dále náklady jejího právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), tj. odměna za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu za převzetí zastoupení a dvě písemná podání (žaloba a předžalobní výzva k plnění) a 3x náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, dále podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189