3 C 133/2024-41 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 147,83 Kč s příslušenstvím, která se skládá z jistiny 8 500 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 470 Kč, poplatku za službu „Presto“ ve výši 165 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně ze zůstatku úvěru od 7. 3. 2023 do 5. 6. 2023 ve výši 1 012,83 Kč, to vše na z titulu smlouvy o úvěru č. 23612730 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným distančním způsobem dne 4. 2. 2023, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 8 500 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 470 Kč a s poplatkem službu „Presto“ ve výši 165 Kč do 6. 3. 2023. Žalovaný však úvěr řádně a včas nevrátil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Na základě provedených důkazů soud zjistil:- z fotokopie občanského průkazu, že žalobkyně ověřila totožnost žalovaného,- výpisu o posouzení úvěruschopnosti, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného, když posoudila údaje o počtu členů domácnosti a počtu členů domácnosti s příjmem, údaje o příjmu a výdajích žalovaného včetně nezbytné rezervy, a vypočetla, že disponibilní příjem žalovaného činí 16 500 Kč, z čehož dovodila, že žalovaný je schopen úvěr splácet,- ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, že dne 4. 2. 2023 byla mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru (variabilní symbol , var. symbol, ), podle níž se úvěrující zavázal poskytnout úvěrovanému bezúčelově částku až do výše 8 500 Kč s poplatkem za sjednání úvěru ve výši 2 470 Kč a s úrokovou sazbou 0 %, přičemž si smluvní strany dále dohodly v rámci volitelných služeb zpoplatněnou službu „Presto“ za 165 Kč, a úvěrovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s dohodnutými poplatky vrátit jednorázovou splátkou do 6. 3. 2023,- ze všeobecných obchodních podmínek, které nejsou žalovaným podepsány, že pro případ prodlení s úhradou dlužné splátky má úvěrující nárok na úrok z prodlení v zákonné výši a na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení, přičemž tato smluvní pokuta nesmí přesáhnout limit 0,1 % z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení (čl. 6, bod 6.4),- z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, že dne 4. 2. 2023 byla na protiúčet č. , č. účtu, (jehož číslo se shoduje s číslem účtu žalovaného uvedeným ve smlouvě) pod variabilním symbolem , var. symbol, poukázána částka 8 500 Kč,- z databáze České národní banky ARAD, že úroková sazba úvěrů na spotřebu kategorie domácnost byla v únoru 2023 ve výši 9,54 %,- z předžalobní výzvy ze dne 24. 3. 2024 a podacího lístku, že žalovanému byla ještě před podáním žaloby odeslána výzva k zaplacení dlužné částky.4. Na základě takto provedených důkazů soud zjistil, že poté, co na základě sdělených a žalovaným doložených údajů žalobkyně prověřila schopnost žalovaného splácet předmětný úvěr uzavřela jako úvěrující se žalovaným jako úvěrovaným dne 4. 2. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 23612730, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce 8 500 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s dohodnutým poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 470 Kč a dohodnutého poplatku za službu „Presto“ ve výši 165 Kč do 6. 3. 2023. Žalovaný však svému smluvnímu závazku nedostál a ničeno neuhradil.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu věci a podle citovaného ustanovení o. z. soud prodané žalobě částečně vyhověl co do nároku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, když přiznaná částka přestavuje neuhrazenou jistinu 8 500 Kč a poplatek za dohodnutou službu ve výši 165 Kč a dále úrok ve výši 68,80 Kč, tj. úrok ročně ve výši 9,54 % z částky 8 500 Kč za dobu trvání úvěru od 4. 2. 2023 do 6. 3. 2023.7. Pokud se týká poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 470 Kč, nelze tento poplatek považovat za nic jiného, než za úrok, byť ve smlouvě o úvěru je uvedeno, že úroková sazba je 0 %. To však ustálená soudní praxe a judikatura nepřipouští (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 5. 2011 sp.zn. 32 Cdo 3516/2009, pramen ASPI) neboť závazek zaplatit úroky je jedním ze základních znaků smlouvy o úvěru, proto smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná. Sjednaná výše úroku 2 470 Kč z částky 8 500 Kč odpovídá úroku ve výši 29,06 % měsíčně, tj. 348,7 % ročně. Žalobkyně vystupovala v tomto závazkovém právním vztahu v postavení podnikatele (§ 420 odst. 1 o. z.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), kterému jakožto spotřebiteli náleží zákonná ochrana podle § 1810 a následujících o. z. V případě sjednané výše úroku odpovídající roční úrokové sazbě ve výši 348,7 %, je ujednání v rozporu s dobrými mravy, tudíž neplatné (§ 547, § 580 odst. 1 o. z., rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 12. 2015 sp.zn. 26 Cdo 1587/2015, pramen ASPI) a k takovému právnímu jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 věta první o. z.). Jelikož však smlouva o úvěru nemůže být bezúročná (jak je výše uvedeno), soud žalobkyni přiznal úrok za dobu trvání smlouvy ve výši průměrné roční úrokové sazby dle ARAD České národní banky (§ 577 o. z.).8. Pokud se týká smluvní pokuty, podle nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013 sp. zn. I. ÚS 3512/11 (pramen ASPI) v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající právo na smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné, tj. listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis. Vlastní smlouva o úvěru ujednání o smluvní pokutě neobsahuje, obsahuje pouze odkaz na všeobecné obchodní podmínky a sazebník, které sice ustanovení o smluvní pokutě obsahují, ale nejsou opatřeny podpisem žalovaného.9. Soud proto žalobu v té části, která je uvedena ve výroku II. tohoto rozhodnutí jako nedůvodnou zamítl.10. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně měla ve věci úspěch v rozsahu 72,7 %, žalovaný byl ve věci úspěšný v rozsahu 27,3 %; čistý úspěch žalobkyně tak činí rozdíl, tj. 45,4 %. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek 800 Kč a náklady zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. odměna za 3 úkony právní služby po 300 Kč (§ 14b odst. 1) a 3 x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a/). Soud aplikoval tato ustanovení advokátního tarifu, neboť návrh byl podán na ustáleném vzoru, předmětem je vrácení spotřebitelského úvěru poskytnutého žalobkyní, což je nárok, kterého se žalobkyně opakovaně domáhá ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž jde o peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřesahuje 50 000 Kč. Advokátu byla dále přiznána podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. 21 % DPH ve výši 252 Kč. Náklady řízení ve výši 1 022,41 Kč (2 252 Kč krát 45,4 %) je třeba zaplatit advokátu (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).11. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obvyklé délce 3 dnů.12. Tato věc byla projednána bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.).