3 C 86/2024-45 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 14 233 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že dne 31. 10. 2022 uzavřela se žalovaný smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které byly žalovanému dne 31. 10. 2022 zaslány na účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 2 836 Kč. Jistina a poplatek byly splatné dne 14. 4. 2023, žalovaný však svůj závazek neuhradil řádně a včas, když ke dni podání návrhu uhradil toliko 1 933 Kč. Žalobkyně dále podrobně popsala proces uzavření smlouvy o zápůjčce prostřednictvím její webové stránky www.coolcredit.cz a dále tvrdila, že před uzavřením smlouvy si od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě vyžádaných dokumentů, resp. případně nahlédnutím do relevantních databází, tedy řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. V důsledku prodlení se splněním závazku vznikla žalovanému povinnost vrátit žalobkyni jistinu 10 000 Kč, zaplatit dohodnutý poplatek 2 836 Kč, zákonný úrok z prodlení, účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč (5 x 500 Kč) a smluvní pokutu 3 320 Kč, na kterou bylo započteno částečné plnění ve výši 1 933 Kč, tedy nyní ve výši 1 387 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:- ze smlouvy o zápůjčce ze dne 31. 10. 2022 včetně jejích dodatků ze dne 2. 11. 2022, 8. 11. 2022 a 26. 1. 2023, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě níž se zavázala poskytnout žalovanému bezúčelovou bezhotovostní zápůjčku postupně ve výši 2 600 Kč, 3 000 Kč, 2 600 Kč a 1 800 Kč na jeho bankovní účet č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit zaplatit dohodnutý poplatek,- z výpisu z běžného účtu žalobkyně, že z jejího účtu byly ve prospěch účtu č. , č. účtu, odeslány následující platby: dne 1. 11. 2022 částka 2 600 Kč, dne 2. 11. 2022 částka 3 000 Kč, dne 8. 11. 2022 částka 2 600 Kč a dne 26. 1. 2023 částka 1 800 Kč,- z předžalobní výzvy ze dne 8. 2. 2024 a podacího lístku, že žalovanému byla téhož dne odeslána výzva k zaplacení dlužné částky nejpozději do 3 dnů.4. Soud usnesením ze dne 24. 7. 2024 č. j. 3 C 86/2024-33 vyzval žalobkyni, aby předložil soudu listiny prokazující její tvrzení, že ověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně na výzvu reagovala tak, že nebude doplňovat žádná skutková tvrzení k prověření úvěruschopnosti žalovaného a navrhla, aby byla žalovanému uložena povinnost vrátit žalobkyni vše, co podle smlouvy o zápůjčce dostal, tj. vrátit bezdůvodné obohacení.5. Smlouva o zápůjčce je upravena v § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění k datu uzavření smlouvy o zápůjčce (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle § 87 odst. 1 věta první a druhá zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.8. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.10. V projednávané věci žalobkyně nepředložila ani neoznačila žádný důkaz prokázání prověření úvěruschopnosti žalovaného, ačkoli byla k tomu soudem vyzvána. Soud proto uzavřel, že se žalobkyni nepodařilo prokázat tvrzení, že řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost předmětné smlouvy o zápůjčce. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla smluvním stranám žádná jiná práva a povinnosti, než povinnost vrátit si z titulu bezdůvodného obohacení to, co si na základě absolutně neplatné smlouvy vzájemně plnili. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku 10 000 Kč, od které je třeba odečíst částku 1 933 Kč, kterou žalovaný již uhradil. Soud proto žalobě částečně vyhověl co do částky 8 067 Kč. Jelikož žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, soud žalobkyni zároveň přiznal i nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně odeslala dne 8. 2. 2024 žalovanému předžalobní výzvu k plnění, která byla žalovanému doručena dne 12. 2. 2024 (§ 573 o. z.). žalovaný mohl plnit dne 13. 2. 2024 a tudíž od následujícího dne, tj. od 14. 2. 2024, je v prodlení. Soud proto ohledně nároku uvedeného ve výroku I. žalobě vyhověl a ve zbývající části žalobu zamítl.11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Oba účastníci měli ve věci částečný úspěch a neúspěch, a to přibližně stejnou měrou, soud proto rozhodl, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení.12. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obvyklé délce 3 dnů.