10 C 36/2025-55 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 23 401,34 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a žalovanou byla uzavřena smlouva k službě , Anonymizováno, účet. Žalovaná mohla opakovaně čerpat do vyčerpání úvěrového limitu 10 000 Kč. Dále byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o splátkovém limitu, žalované byl poskytnut prostřednictvím odložené platby úvěr ve výši 10 000 Kč. Úvěr měl být splácen v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná využila v období od 21. 9. 2023 do 30. 11. 2023 služby v celkové částce 20 362,46 Kč, částku 8 908,28 Kč čerpala prostřednictvím karty, částku 11 454,18 Kč prostřednictvím smlouvy o splátkovém limitu. Na poplatcích bylo žalované účtováno celkem 4 058,88 Kč. Žalovaná zaplatila 1 020 Kč, tato částka byla započtena na poplatky. Dále žalobkyně doplnila, že její právní předchůdce splnil svou zákonnou povinnost řádně posoudit schopnost spotřebitele splácet úvěr. Tvrdila, že žalovaná uvedla před uzavřením smlouvy své příjmy a výdaje, právní předchůdce žalobkyně si dále zjišťoval údaje z insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí a zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb (, Anonymizováno, ), pro posouzení schopnosti žalované splácet využil scoringové modely.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně předvolána. Soud v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „o. s. ř.“), jednal v její nepřítomnosti.3. Soud provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti:4. Ze smlouvy k službě , Anonymizováno, účet ze dne 20. 9. 2023, z všeobecných obchodních podmínek, z všeobecných obchodních podmínek k , Anonymizováno, kartě, z registračního procesu a z ceníku soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, a žalovanou, jejím předmětem je zřízení služby , Anonymizováno, účet s limitním rámcem ve výši 10 000 Kč.5. Ze smlouvy o splátkovém limitu ze dne 22. 9. 2023 a jejích příloh, ze všeobecných obchodních podmínek, z všeobecných obchodních podmínek , právnická osoba, a z ceníku soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi právní předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, ., a žalovanou, jejím předmětem bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v dohodnutých splátkách.6. Ze změny požadavku na upgrade soud zjistil, že žalovaná uvedla výši svého příjmu 20 000 Kč, výši výdajů 12 000 Kč.7. Z vyúčtování za měsíc září 2023, z vyúčtování za měsíc říjen 2023 a z vyúčtování za měsíc listopad 2023 soud zjistil, že žalovaná využila služby (tedy čerpala úvěr) v celkové výši 20 362 Kč, zaplatila částku celkem , hodnota, Kč.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 17. 10. 2024 mezi společností , právnická osoba, . a žalobkyní a z její přílohy soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.9. Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni.10. Z e-mailové výzvy soud zjistil, že žalovaná byla prostřednictvím e-mailu vyzývána k zaplacení dlužné částky.11. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 31. 10. 2024 a potvrzení o podání soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky a byla upozorněna na možnost soudního sporu.12. Soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále „zákon o spotřebitelském úvěru“).13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Bezdůvodné obohacení je splatné na základě výzvy věřitele (§ 1958 odst. 2 o. z.).18. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).19. Podle § 1880 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění20. Soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, žalovaná vystupovala v pozici spotřebitele. Soud se proto zabýval tím, zda byla smlouva o úvěru uzavřena platně. Dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně neposuzoval řádně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Právní předchůdce žalobkyně vyšel pouze ze sdělení žalované, které nijak neověřoval, resp. žalobkyně v průběhu řízení neprokázala, že její právní předchůdce informace získané od žalované jakkoliv ověřoval. Dle názoru soudu je tak smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou ze shora uvedených důvodů neplatná.21. Nárok žalobkyně pak soud posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, tedy částky, kterou žalovaná čerpala, po odečtení toho, co žalovaná na úhradu plnila. Soud proto žalobě částečně vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 19 342,46 Kč. Dále soud uložil žalované zaplatit zákonné úroky z prodlení v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ode dne následujícího po domněnce dojití výzvy k plnění (§ 573 o. z.). Ve zbývající části soud žalobu zamítl.22. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 82,65 %, neúspěšná v rozsahu 17,35 %, čistý úspěch je tedy 65,30 %. Náklady řízení žalobkyně představovaly náklady vynaložené žalobkyní na úhradu soudního poplatku ve výši 937 Kč, dále náklady jejího právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), tj. odměna za tři úkony právní služby po 400 Kč dle § 14b, § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu za převzetí zastoupení a dvě písemná podání (předžalobní výzva k plnění, žaloba), jeden úkon právní služby po 2 060 Kč dle § 7, § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu za účast při jednání, 3x náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 advokátního tarifu, 1x náhrada hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. k nákladům řízení patří i 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 842 Kč. Náklady řízení tak činily celkem 5 789 Kč, z čehož 65,30 % činí 3 780,20 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna nahradit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).23. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tj. v délce tří dnů.