14 C 93/2025-22 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

Předmětem tohoto řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 17.579,012 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 1. 10. 2019 uzavřena smlouva o bankovních produktech, na základě které bylo mezi těmito účastníky dojednána smlouva o úvěru, podle níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový limit ve výši 10.000 Kč a žalovaný se zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů čerpání úvěru a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50% poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Dále se žalovaný zavázal neocitnout se v prodlení se splněním jakéhokoliv svého závazku vzniklého ze smlouvy. Žalovaný porušil závazky ze Smlouvy zejména tím, že překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně a včas splácena. Banka proto využila svého práva a celou dlužnou částku dopisem ze dne 21 10. 2024 zesplatnila ke dni 21. 10. 2024 a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě. Pohledávka byla poté postoupena smlouvou o postoupení pohledávky na žalobkyni.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Na základě provedených důkazů soud zjistil:- ze smlouvy o bankovních produktech, že byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně na straně jedné a žalovaným na straně druhé uzavřena dne 1. 10. 2019 uzavřena smlouva o bankovních produktech, na základě které bylo mezi těmito účastníky dojednána smlouva o úvěru, podle níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový limit ve výši 10.000 Kč a žalovaný se zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů čerpání úvěru a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50% poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Dále se žalovaný zavázal neocitnout se v prodlení se splněním jakéhokoliv svého závazku vzniklého ze smlouvy. Žalovaný porušil závazky ze Smlouvy zejména tím, že překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu,- z oznámení o zesplatnění smluv, že žalovaný však porušil své závazky ze smlouvy tím, že nehradil dohodnuté splátky řádně a včas. Banka využila svého práva a úvěry zesplatnila,- z výpisu z úvěrového účtu, že žalovaný dluží žalované částky,- ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne mezi právní předchůdkyní žalobkyně, jako postupitelem na straně jedné a žalobkyní jako postupníkem na straně druhé, ze seznamu postoupených pohledávek a z oznámení původního věřitele o postoupení pohledávky, že pohledávky byly postoupeny na žalobkyni,- z předžalobní výzvy, že žalovanému byla ještě před podáním žaloby odeslána výzva k zaplacení dlužné částky.Na základě takto provedených důkazů soud tedy zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena výše uvedená smlouvy o (spotřebitelském) kontokorentním úvěru, přičemž žalovaný však nesplnil řádně a včas to, k čemu se smluvně zavázal, čímž došlo ke zesplatnění celého úvěru, který žalovaný dobrovolně nevrátil, proto se žalobkyně obrátila se svým nárokem na soud.Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.Vzhledem k výše zjištěnému skutkového stavu věci a podle citovaných ustanovení obč. zák. soud shledal žalobu za důvodnou a podanou po právu. Soud proto žalobě zcela vyhověl, když přihlédl i k tomu, že žalovaný zůstal v průběhu řízení zcela pasivní a žalobě se nijak nebránil. Jelikož žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, soud žalobkyni zároveň přiznal i úrok z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 a § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.).O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Ty představovaly náklady vynaložené žalobkyní na úhradu soudního poplatku ve výši 800 Kč, dále pak náklady jejího právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), t.j. odměna za 3 úkony právní služby po 400 Kč [§ 14b, § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu za převzetí zastoupení a dvě písemná podání – žaloba a předžalobní výzva k plnění] a 3x náhrada hotových výdajů po 100 Kč [§ 14b advokátního tarifu]. Advokátu byla podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. dále přiznána 21 % daň z přidané hodnoty. Náklady řízení je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. v délce obvyklé 15 dnů.Tato věc byla projednána bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.).