10 C 70/2025-24 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 30 478 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , a žalovaným byla dne 30. 6. 2024 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaný následně využil svého práva a načerpal úvěr v celkové výši 25 000 Kč. Žalobkyně požadovala zaplacení jistiny, smluvního úroku a úroku z prodlení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil jednání. Žalobkyně se nedostavila, omluvila se. Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud tak v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „o. s. ř.“), jednal v jejich nepřítomnosti.4. Soud provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti:5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 30. 6. 2024 soud zjistil, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , a žalovaným. Jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru spotřebitelského, neúčelového ve výši 8 000 Kč, splatného jednorázově do 30. 7. 2024. Úrok byl dohodnut ve výši 279,83 % ročně, RPSN ve výši 1141,20 %.6. Z dodatku ke smlouvě o úvěru ze dne 4. 7. 2024 soud zjistil, že tímto dodatkem se právní předchůdce žalobkyně a žalovaný dohodli na navýšení úvěru na částku 25 000 Kč, úrok byl dohodnut ve výši 266,60 % ročně, RPSN ve výši 1315 %.7. Z výpisů z účtu soud zjistil, že žalovaný zaslal dne 8. 5. 2024 verifikační platbu ve výši 0,01 Kč, na tento účet mu byla dne 30. 6. 2024 poukázána částka ve výši 8 000 Kč a dne 4. 7. 2024 částka ve výši 17 000 Kč.8. Z předžalobní výzvy ze dne 2. 9. 2024 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně zesplatnil úvěr a vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky.9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, dodatku ke smlouvě o postoupení pohledávek a seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.10. Z oznámení o postoupení pohledávky a z podacího lístku soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému.11. Soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále „zákon o spotřebitelském úvěru“).12. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Bezdůvodné obohacení je splatné na základě výzvy věřitele (§ 1958 odst. 2 o. z.).18. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).19. Podle § 1880 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.20. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, žalovaný vystupoval v pozici spotřebitele. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně řádně neposuzoval schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, resp. žalobkyně netvrdila a neprokázala, že její právní předchůdce posuzoval řádně schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně tak v této otázce neunesla břemeno tvrzení, resp. břemeno důkazní, přičemž se svou neúčastí na jednání (omluvila se, nepožádala však o odročení) dobrovolně vzdala možnosti poučení ze strany soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Žalobkyně si této skutečnosti byla zjevně vědoma, když v žalobě navrhla, aby její nárok byl posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, pokud soud nebude mít za prokázaný nárok na zaplacení z titulu smlouvy o úvěru.21. Z konstantní judikatury soudů vyplývá, že nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši podstatně přesahující obvyklou úrokovou sazbu v době jeho sjednání stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. S ohledem na okolnosti konkrétní věci nemusí být shledán nepřiměřený úrok ve výši dvojnásobku či trojnásobku úrokové sazby peněžních ústavů.22. Dle databáze ARAD dostupné na stránkách České národní banky vyplývá, že průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu byla v červnu 2024 ve výši 8,9 % ročně.23. Úrok sjednaný účastníky ve smlouvě o spotřebitelském úvěru ve výši 279,83 % ročně, resp. 266,60 % ročně výrazně překračuje trojnásobek úrokové sazby obvykle sjednávané bankami v době uzavření smlouvy o úvěru. Výše úroku sjednaného mezi účastníky se tak dle názoru soudu příčí dobrým mravům.24. Soud tak dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným je ze shora uvedených důvodů neplatná. Nárok žalobkyně pak posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, tedy částky, která byla žalovanému skutečně vyplacena, po odečtení toho, co žalovaný na úhradu plnil. Žalovanému byla poskytnuta částka 25 000 Kč, žalovaný neuhradil nic. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po domněnce doby dojití (573 o. z.). Ve zbývající části soud žalobu ze shora uvedených důvodů zamítl.25. Žalovaný je povinen plnit žalobkyni, na kterou pohledávka přešla na základě postoupení pohledávek.26. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. dle úspěchu ve věci. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 82 %, neúspěšná v rozsahu 18 %, čistý úspěch žalobkyně je tak 64 %. Náklady žalobkyně představovaly náklady vynaložené žalobkyní na úhradu soudního poplatku ve výši 1 120 Kč, dále pak náklady jejího právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), tj. odměna za tři úkony právní služby po 700 Kč podle § 14b odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu za převzetí zastoupení a dvě písemná podání (žaloba a předžalobní výzva k plnění) a 3x náhrada hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Advokátu byla podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. dále přiznána 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 504 Kč. Náklady řízení tak představovaly celkem částku 4 024 Kč, z toho 64 % činí 2 575,36 Kč. Náklady řízení je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).27. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tj. v délce tří dnů.