18 C 163/2025-30 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 60 043,16 Kč s příslušenstvím. Žalobu zdůvodnila především tím, že mezi účastníky byla dne 3. 2. 2023 uzavřena Rámcová smlouva č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému zřízen a zpřístupněn běžný účet č. , č. účtu, . Následně žalovaný dne 19. 2. 2024 uzavřel se žalobkyní dodatek č. 2 k této smlouvě, jímž požádal o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 60 000 Kč (úvěr č. , IBAN, ), který mu byl po splnění smluvních podmínek dne 20. 2. 2024 vyplacen v plné výši. Žalovaný byl povinen hradit sjednané měsíční splátky ve výši 1 500 Kč vždy k 13. dni měsíce, přičemž splátky uhrazoval pouze do března 2025 a od dubna 2025 již své smluvní povinnosti neplnil. Dále žalovaný dne 3. 4. 2024 uzavřel se žalobkyní dodatek č. 3, jímž požádal o poskytnutí kontokorentu do výše 12 000 Kč (, Anonymizováno, ), který byl žalobkyní téhož dne schválen a zpřístupněn, avšak ani tento produkt žalovaný řádně nesplácel. Vzhledem k podstatnému porušení smluvních povinností žalobkyně oba úvěrové produkty dne 16. 6. 2025 zesplatnila, o čemž byl žalovaný vyrozuměn zesplatňujícími dopisy, zprávami v internetovém bankovnictví a SMS. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka z úvěru 47 329,85 Kč na jistině a 1 431,99 Kč na kapitalizovaných úrocích; z kontokorentu pak 12 000 Kč na jistině a 472,52 Kč na kapitalizovaných úrocích. Současně žalobkyně uvedla, že žalovaný porušil smluvní podmínky i tím, že svůj běžný účet uvedl do nepovoleného debetu ve výši 713,31 Kč, přestože byl smluvně zavázán disponovat prostředky pouze do výše dostupného zůstatku. Žalobkyně tvrdila, že před poskytnutím jednotlivých úvěrových produktů provedla řádné vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., a to na základě údajů poskytnutých žalovaným, dokladů o jeho příjmech, údajů dostupných v bankovních a nebankovních registrech klientských informací, interních databází a expertní analýzy jeho výdajů. Na základě těchto zjištění neshledala důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěry splácet.2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo soudu řádně doručit žalovanému do vlastních rukou, a proto byl dle § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen „o. s. ř.“) zrušen.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Soud ve věci nařídil jednání. Žalobkyně svoji neúčast ujednání omluvila, žalovaný, ač byl k jednání řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil, o odročení nepožádal.5. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění:- z rámcové smlouvy ze dne 3. 2. 2023, že žalovaný uzavřel s žalobkyní rámcovou smlouvu o poskytování bankovních služeb, na jejímž základě mu byl zřízen běžný účet, přičemž dne 19. 2. 2024 uzavřeli účastníci řízení dodatek č. 2, na jehož základě byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 60 000 Kč, splatný v 53 měsících formou 52 pravidelných měsíčních splátek po 1 500 Kč, splatných vždy k 13. dni měsíce, přičemž úvěr byl úročen základní sazbou 11,90 % ročně, dne 3. 4. 2024 uzavřel žalovaný se žalobkyní také dodatek č. 3, na jehož základě mu byl poskytnut kontokorentní úvěr do výše 12 000 Kč, jenž mohl čerpat přečerpáním běžného účtu, přičemž kontokorent je úročen roční sazbou 18,90 %, úrok je počítán denně z aktuálně vyčerpané částky a účtován vždy první den následujícího měsíce,- z dokladu o načerpání úvěru, že žalovaný dne 20. 2. 2024 obdržel na svůj běžný účet č. , č. účtu, částku 60 000 Kč představující plné čerpání spotřebitelského úvěru č. , IBAN, ,- z přehledu plateb úvěru a kontokorentu, že žalovaný na spotřebitelský úvěr , IBAN, uhradil pouze pravidelné měsíční splátky od března 2024 do března 2025, celkem 13 splátek po 1 500 Kč, tedy dohromady 19 500 Kč, na kontokorentním úvěru nebyla žalovaným uhrazena ani jedna splátka, kontokorent byl pouze čerpán,- z úvěrových zpráv z bankovních registrů ze dne 19. 2. 2024 a 3. 4. 2024, že žalovaný byl v době žádostí o úvěr veden jako osoba bez evidovaných předchozích úvěrových produktů, resp. pouze s jedním nově poskytnutým splátkovým úvěrem bez prodlení, nevykazoval žádné nesplácené závazky,- z výpisu z běžného účtu žalovaného za období 11. 6. 2024 – 8. 8. 2025 vyplývá, že na účet bylo připsáno celkem 173 381,52 Kč, zatímco odepsáno bylo 175 569,26 Kč, přičemž konečný zůstatek činil –713,31 Kč; výpis dále dokládá pravidelné čerpání kontokorentu až do jeho limitu 12 000 Kč, opakované výběry hotovosti,- z výpisu z běžného účtu žalovaného, že žalovanému byly v období 1. 11. 2023 – 3. 4. 2024 připisovány pravidelné příjmy z pracovního poměru a nepravidelné platby třetích osob, celkem 217 457 Kč, zatímco z účtu bylo odepsáno 215 736,24 Kč, a konečný zůstatek činil pouze 1 769,96 Kč, tedy žalovaný se v daném období nepohyboval v trvalém debetu a celkově zůstal v mírném plusu,- z předžalobní výzvy žalobkyně ze dne 16. 6. 2025 vyplývá, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k dobrovolné úhradě dluhu,- z podmínek čerpání úvěru a kontokorentu, že spotřebitelský úvěr je splatný v pravidelných měsíčních splátkách ve sjednané výši, které mají být automaticky inkasovány z běžného účtu a při jejich neuhrazení je žalobkyně oprávněna požadovat zákonný úrok z prodlení, případně úvěr zesplatnit a požadovat okamžité splacení celé dlužné částky včetně úroků a nákladů spojených s vymáháním, u kontokorentu je žalovaný povinen uhradit čerpanou jistinu kdykoli připsáním prostředků na účet, úroky jsou počítány denně z vyčerpané částky a měsíčně zúčtovány, přičemž při prodlení či porušení smluvních povinností může banka kontokorent blokovat, zesplatnit a požadovat okamžité doplacení celé dlužné částky, obchodních úroků i zákonného úroku z prodlení,- z obchodních podmínek, že klient je povinen řádně plnit všechny své peněžité závazky vůči bance, jinak banka může jednostranně omezit či zablokovat služby, požadovat okamžité splacení dlužných částek a účtovat zákonné úroky z prodlení, nedodržení povinností, zejména prodlení se splácením či nepovolený debet delší než 30 dnů, je podstatným porušením smlouvy opravňujícím banku k odstoupení, zesplatnění úvěru či zablokování účtu, přičemž všechny dluhy klienta jsou splatné bezodkladně.6. Po skutkové stránce soud uzavřel, že účastníci řízení uzavřeli rámcovou smlouvu a formou dodatků i smlouvy o úvěru a kontokorentu, na jejichž základě žalovaný čerpal sjednané finanční prostředky, po určitou dobu je řádně splácel, avšak následně na splácení zcela rezignoval, čímž porušil své smluvní povinnosti. V důsledku toho žalobkyně zmíněné dluhy zesplatnila.7. Z hlediska hmotného práva soud věc posoudil nárok žalobkyně podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“).8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 86 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že žaloba byla podána po právu, neboť mezi účastníky řízení byla uzavřena rámcová smlouva, na základě které byl žalovanému po uzavření dodatků 2 a 3 poskytnut úvěr a kontokorent. Žalobkyně tvrdila a důkazy prokázala, že žalovaný poskytnutý úvěr a kontokorent spolu se smluveným úrokem žalobkyni řádně nesplácel, a žalobkyně tak přistoupila k pro tento případ smluvenému zesplatnění všech pohledávek. Za situace, kdy žalovaný neuhradil celkovou dlužnou částk