18 C 168/2025-20 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 12 858,63 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila především tím, že žalovaná na základě uzavřené smlouvy o kontokorentním úvěru čerpala prostředky až do výše 10 000 Kč, přičemž se zavázala úvěr včetně úroků řádně splácet nejpozději do jednoho roku od zahájení čerpání, avšak svůj závazek neplnila, když na svém účtu vytvořila nepovolené přečerpání a dluh přes opakované výzvy nevyrovnala. Žalobkyně v souladu se smlouvou a všeobecnými obchodními podmínkami následně úvěr zesplatnila ke dni 3. 11. 2024, kdy dlužná částka činila 13 097,72 Kč, z čehož jistina představovala 12 858,63 Kč a zbytek tvořily řádné úroky a úroky z prodlení. Protože žalovaná po zesplatnění ničeho neuhradila ani na výzvu ani na předžalobní upomínku ze dne 17. 6. 2025, žalobkyně uplatnila svůj nárok soudně, přičemž ke dni podání žaloby činila dlužná částka 12 858,63 Kč spolu s kapitalizovanými úroky z prodlení, smluvními úroky a dále s požadavkem na zákonný a smluvní úrok ode dne 17. 6. 2025 do zaplacení. Před poskytnutím úvěru žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované, a to jak podle údajů uvedených v její žádosti, tak kontrolou veřejných i neveřejných registrů,2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo soudu řádně doručit žalované do vlastních rukou, a proto byl dle § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen „o. s. ř.“) zrušen.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání při splnění podmínek dle § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně již s podáním žaloby s tímto postupem souhlasila a ani žalovaná proti němu neměla žádných námitek.5. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění:- ze smlouvy o osobním účtu, že dne 3. 6. 2013 uzavřela žalobkyně jako banka a žalovaná jako majitel účtu smlouvu o zřízení a vedení osobního účtu č. , č. účtu, , přičemž byly sjednány měsíční elektronické výpisy účtu a doručování dalších písemností poštou na adresu , adresa, , smlouva obsahuje závazek žalované řídit se všeobecnými obchodními podmínkami, které převzala,- ze smlouvy o kontokorentním úvěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut rámec povoleného přečerpání ve výši 10 000 Kč k jejímu účtu č. , č. účtu, , a to s úrokovou sazbou 18,9 % p. a., RPSN ve výši 25,5 %, přičemž úvěr je splatný do jednoho roku ode dne prvního čerpání a úroky jsou splatné měsíčně, smlouva mimo jiné upravuje podmínky prodlení (včetně úroku z prodlení, smluvních pokut a možnosti zesplatnění),- z výpisů z osobního účtu žalované č. , č. účtu, za období od roku 2015 do roku 2024 jsou patrné příchozí i odchozí platby na účet žalované, stejně tak i čerpání předmětného kontokorentního úvěru,- z podkladů pro soudní řízení ohledně žalované zpracovaných ke dni 1. 7. 2025, že dluh na jistině kontokorentního úvěru činí 12 585,63 Kč, včetně příslušenství pak pohledávka za žalovanou činí 15 048,18 Kč,- dopisem ze dne 9. 9. 2024 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu po splatnosti ve výši 2 602 Kč s tím, že, pokud ve stanovené lhůtě nebude dluh uhrazen, žalobkyně bude požadovat okamžité splacení celého úvěru,- dopisem ze dne 3. 11. 2024 informovala žalobkyně žalovanou o tom, že z důvodu nevyrovnání nepovoleného přečerpání na účtu byla pohledávka z uvedeného účtu převedena na účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků,- z předžalobní výzvy ze dne 16. 6. 2025, že zástupce žalobkyně před podáním žaloby vyzval žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu.6. Po skutkové stránce soud uzavřel, že účastníci řízení uzavřeli smlouvu o kontokorentním úvěru, žalovaná úvěr čerpala, avšak řádně nesplácela, proto byl úvěr žalobkyní zesplatněn, přičemž žalobkyně před jeho poskytnutím ověřila úvěruschopnost žalované.7. Z hlediska hmotného práva soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“).8. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Dle 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Mezi účastnicemi byla platně uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na jejímž základě žalobkyně umožnila žalované opakovaně čerpat finanční prostředky do limitu sjednaného povoleného přečerpání. Žalobkyně před poskytnutím úvěru ověřila úvěruschopnost žalované prostřednictvím údajů z její žádosti, pohybů na účtu i prověřením veřejných a neveřejných registrů, přičemž neshledala překážky bránící poskytnutí úvěru. Žalovaná úvěr čerpala, avšak řádně jej nesplácela a na svém účtu vytvořila nepovolené přečerpání, které přes opakované výzvy nevyrovnala. Žalobkyně proto postupovala v souladu se smlouvou i zákonem, úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, přičemž žalovaná ničeho neuhradila ani následně na předžalobní výzvu. Tím vznikl žalobkyni nárok na úhradu dlužné jistiny 12 858,63 Kč, kapitalizovaných úroků a dále zákonného i smluvního úroku z prodlení. Soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť uplatněný nárok odpovídá obsahu smluvních ujednání, zákonné úpravě. Při svém rozhodování přihlédl soud i k tomu, že žalovaná zůstala po celé řízení zcela pasivní a žalobním tvrzením se nijak nebránila.13. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí soud přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalované, která ve věci neměla úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, nákladů právního zastoupení dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění, sepis návrhu ve věci samé - § 11) po 400 Kč dle § 14b odst. 1, dále 3 x náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5, navýšené o DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad dle § 137 o. s. ř., celkem 2 615 Kč.14. Žalovaná je povinna zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř.15. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů.