18 C 61/2025-173 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

Podanou žalobou domáhal se žalobce, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit mu částku 40 500 Kč s příslušenstvím. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že jako účastník civilního řízení vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, C , Anonymizováno, /, Anonymizováno, byl po dobu více než osmi let a pěti měsíců vystaven nepřiměřeně dlouhému a po procesní stránce nedostatečně vedenému soudnímu řízení, jehož průtahy a vady měly zásadní dopad na jeho osobní, rodinný i profesní život. Uvedl, že dané řízení zahájil dne 30. 11. 2015 podáním žaloby o vypořádání společného jmění manželů po rozvodu s , jméno FO, . Předmětem tohoto řízení bylo nejen vypořádání rodinného domu na adrese , adresa, a souvisejících pozemků, ale také určení vypořádacího podílu, jehož výše závisela na hodnocení rozsáhlého majetku tvořícího zemědělský závod žalobce, který byl v jeho výlučném vlastnictví a představoval zároveň historický rodinný majetek přecházející po generace, zejména v návaznosti na restituční převody uskutečněné otcem žalobce. Žalobce zdůraznil, že význam řízení byl pro něj mimořádný, protože podnikal v zemědělství díky rozsáhlým vnosům svého otce a dalších členů rodiny, které představovaly zásadní základ jeho závodu. S ohledem na zrušení zákonného předkupního práva a jednání bývalé manželky, která v době trvání manželství nabyla určité pozemky darem žalobcova otce, avšak následně je bez vědomí žalobce a v rozporu s původním účelem převedla na osobu jeho přímého podnikatelského konkurenta, se žalobce ocitl v obtížné situaci – přišel o část historického rodinného majetku, musel nově upravovat uspořádání zemědělských pozemků a obával se, že výsledek řízení mu uloží povinnost poskytovat vysoký vypořádací podíl, který by byl s ohledem na rozsah podnikání likvidační. Vylíčil, že po celou dobu řízení pečlivě dohledával archivní dokumenty včetně materiálů z období restitucí, předkládal soudu rozsáhlé důkazní materiály a vždy reagoval na výzvy soudu prvního stupně řádně a včas. Popsal, že během trvání řízení u soudu prvního stupně proběhlo nejméně šest jednání, byla nařizována a doplňována znalecká zkoumání, přičemž první znalec musel být z řízení vyloučen pro pochybnosti o jeho nepodjatosti, což vedlo k dalšímu prodloužení řízení. Současně žalobce uvedl, že sám se nijak nepodílel na průtazích řízení, a naopak aktivně poskytoval soudu nejvyšší možnou součinnost. Procesní postup soudu prvního stupně, jakkoli podle žalobce poměrně důkladný, vyústil až po čtyřech letech v rozsudek ze dne 13. 12. 2019. Tento rozsudek však podle žalobce nevypořádal všechny zásadní námitky bývalé manželky, což umožnilo, aby žalovaná podala odvolání a aby řízení pokračovalo dalších několik let. Odvolací soud rozhodl dne 18. 5. 2021, avšak podle žalobce tak učinil zcela nedostatečně – odůvodnění rozsudku zabíralo v podstatě jediný odstavec, neobsahovalo žádné vypořádání stěžejních námitek a bylo naprosto nepřezkoumatelné. Žalobce dále zdůraznil, že mu v rozporu s právními předpisy nebylo doručeno dovolání podané jeho bývalou manželkou, a tak se domníval, že věc je pravomocně skončena. Dostal od bývalé manželky částku 1 685 529 Kč a tuto částku v dobré víře použil především na výstavbu malého domku v zemědělském areálu ve , adresa, , kde si po letech provizorního bydlení konečně mohl zajistit důstojné ubytování. Po více než roce a půl však nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu pro nepřezkoumatelnost zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Žalobce tak byl nejen nucen vrátit celou vypořádací částku, ale především byl znovu uvržen do vleklého a nejistého řízení, přičemž bylo zřejmé, že bude nutné zpracovat další znalecké posudky, jejichž cena v mezidobí výrazně vzrostla. Tato skutečnost vedla žalobce k výrazné psychické zátěži, návratu stavů úzkosti a obav a k výraznému omezení investic do jeho zemědělského závodu, protože musel počítat s možnou povinností vrácení prostředků či úhradou vysoké částky své bývalé manželce. Žalobce též uvedl, že v důsledku vedení řízení nemohl po celou dobu užívat rodinný dům na adrese , adresa, , ač jej dříve společně užívali s manželkou, zatímco ona v domě po celou dobu nerušeně bydlela. Sám žalobce musel nejprve bydlet u své matky a následně v provizorně upravené zemědělské budově z roku 1931, aniž měl nárok na jakékoli finanční vyrovnání za užívání společné nemovitosti výlučně bývalou manželkou. Vzhledem k popsané procesní nejistotě a nutnosti nových znaleckých posudků přistoupil žalobce posléze k uzavření soudního smíru, jenž měl podle jeho tvrzení ukončit již neúnosně dlouhé řízení. Smír však nebyl výrazem jeho svobodné volby, nýbrž řešením vynuceným délkou a průběhem řízení.Žalobce nesouhlasí se závěry žalované, uvedenými ve stanovisku ministerstva spravedlnosti, neboť má za to, že výše poskytnutého zadostiučinění neodráží skutečnou intenzitu zásahu do jeho práv ani mimořádné okolnosti, které předmětné řízení provázely. Podle žalobce je rozhodnutí ministerstva nedostatečné zejména proto, že podcenilo význam řízení pro jeho osobní a majetkové poměry. Ministerstvo se podle žalobce ani nevypořádalo s mnoha konkrétními aspekty, které na mimořádný význam řízení jednoznačně ukazují, zejména s tím, že žalobce v důsledku vadného postupu soudů musel po více než roce a půl vracet částku 1 685 529 Kč, s níž v dobré víře nakládal jako s pravomocně přiznaným majetkem, a že pokračování řízení jej vystavilo riziku další povinnosti hradit vysoký vypořádací podíl, jakož i riziku nutnosti financovat nové znalecké posudky a další náklady. Ministerstvo se rovněž nedostatečně zabývalo porušením legitimního očekávání žalobce vzniklého na základě vadného postupu odvolacího soudu i soudu prvního stupně, který mu v rozporu se zákonem nedoručil dovolání podané v původním řízení. Opomenulo tak zohlednit, že žalobce oprávněně považoval věc za pravomocně skončenou, a teprve po více než roce a půl byl konfrontován s rozhodnutím nejvyššího soudu, které průběh řízení zcela obrátilo. Ministerstvo při stanovení výše zadostiučinění nezohlednilo ani objektivní závažnost pochybení odvolacího soudu, jehož rozsudek byl nejvyšším soudem zrušen pro naprostou nepřezkoumatelnost, a přitom šlo právě o tuto procesní vadu, která způsobila, že se řízení protáhlo o další roky. Navíc žalobce byl po celou dobu řízení vystaven trvalé nejistotě, zda nebude jeho závod ekonomicky ohrožen vyplacením vysokého podílu, a současně byl nucen po řadu let bydlet v provizorních podmínkách, zatímco jeho bývalá manželka užívala společný dům bez jakékoli kompenzace. Žalobce namítá, že žalovaná zcela pomíjí kumulativní charakter újmy, tedy souběh majetkového, osobního, rodinného i psychického zatížení způsobeného dlouhodobým procesním stavem nejistoty. Proto má žalobce za to, že ministerstvo neposoudilo všechny relevantní individuální okolnosti případu v jejich celku a že poskytnuté zadostiučinění je nepřiměřeně nízké. Z tohoto důvodu se domáhá doplacení zbývající částky 40 500 Kč, o níž je přesvědčen, že odpovídá reálné intenzitě zásahu do jeho práv. Tuto částku žalobce stanovil tak, že základní částka vypočtená podle stanoviska nejvyššího soudu má být podle něj snížena nejvýše o 10 % pro skutkovou složitost, naopak zvýšena o 25 % z důvodu zásadního pochybení odvolacího soudu (nepřezkoumatelnost vedoucí k prodloužení řízení) a zvýšena o 10 % pro mimořádný význam věci pro žalobce.Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Nerozporovala, že by žalobce u ní dne 13. 11. 2024 uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění z titulu nesprávného úředního postupu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., ani že v řízení vedeném u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, 129/2015 došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení, přičemž žalobci již v mimosoudním řízení poskytla zadostiučinění ve výši 100 125 Kč. Uvedla, že neshodu mezi stranami spatřuje výhradně ve výši požadovaného doplatku 40 500 Kč, který žalobce považuje za odpovídající skutečné intenzitě utrpěné nemajetkové újmy. Žalovaná popsala, že v rámci svého odškodňovacího šetření vycházela ze sjednocujícího stanoviska NS ČR sp. zn. Cpjn 206/2010, stanovila základní částku odškodnění za celkovou délku řízení 8 let a 5 měsíců a tuto následně korigovala směrem dolů o 20 % z důvodu složitosti věci a četnosti soudních rozhodnutí a směrem nahoru o 10 % zohledňovala při tom zrušení rozsudku odvolacího soudu nejvyšším soudem pro nedostatečné odůvodnění. Zdůraznila, že řízení o vypořádání společného jmění manželů se vyznačovalo významnou skutkovou a procesní složitostí, vyžadovalo rozsáhlé dokazování, opakovaná jednání, vyhotovení řady znaleckých posudků a dokonce i změnu znalce pro podjatost. Současně proběhlo řízení na všech třech stupních soudní soustavy, a to včetně řádných i mimořádných opravných prostředků, jejichž užití žalovaná považuje za legitimní procesní chování účastníků, nikoliv za okolnost přičitatelnou k tíži státu. Žalovaná dále rozvedla, že podle jejího názoru nel