3 C 22/2026-16 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 11 547,51 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena distančním způsobem dne 31. 10. 2024 smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. 25160315, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 63 500 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit společně s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách. Dále žalobkyně tvrdila, že smlouva o spotřebitelském úvěru byla se žalovaným uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaný přihlásil pomocí dvou faktorových ověření, kdy návrh smlouvy žalovaný odsouhlasil kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“. Žalovanému byla následně na jím uvedenou emailovou adresu zaslána jak smlouva o spotřebitelském úvěru, tak formulář předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně v žalobě též popsala, jaký způsobem ověřila úvěru schopnost žalovaného. Na základě uzavřené smlouvy byla žalovanému na bankovní účet č. , č. účtu, vyplacena částka 5 000 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, žalobkyně smlouvu ke dni 7. 4. 2025 vypověděla. Žalovaný tak žalobkyni dluží jistinu 4 989,36 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru 93,04 Kč, smluvní úrok 6 278,25 Kč, poplatek za službu „Presto“ 154,12 Kč, poplatek za službu „Informační SMS servis“ 9,60 Kč a smluvní pokutu 23,14 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Na základě provedených důkazů soud zjistil:- ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. 25160315, že žalobkyně se zavázala na základě této smlouvy poskytnout žalovanému úvěr jiný než na bydlení až do výše 63 500 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky úvěru spolu s příslušenstvím vrátit nejpozději ke smluvenému datu splatnosti a dále se zavázal zaplatit cenu za jím zvolené volitelné služby. Smlouva byla za žalobkyni podepsána elektronicky dne 31. 10. 2024 (podpis nečitelný) u žalovaného je uvedeno toliko „Tímto podepisuji dne 2024-10-31. Klient“,- z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, že dne 31. 10. 2024 byla na protiúčet č. , č. účtu, vyplacena bezhotovostním převodem částka úvěru 5 000 Kč,- z autorizace ověření totožnosti, že majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaný.4. Soud neprovedl dokazování dalšími navrženými důkazy, neboť se tyto vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu a níže uvedenému právnímu posouzení ukázaly být nadbytečnými.5. Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci učinil soud níže uvedený právní závěr.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 104 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu.8. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnosti elektronicky podepsat.9. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 věta první tohoto ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.10. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.11. Podle článku 3 odst. 10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „Nařízení“) "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání.12. Podle článku 25 odst. 2 Nařízení kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.13. Podle § 582 odst. 1 věta první o. z. není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.14. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.15. Předložená smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru neobsahuje žádný podpis žalovaného (vlastnoruční, jeho náhradu mechanickými prostředky, ani zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu); ve smlouvě uvedeno pouze „Tímto podepisuji dne 2024-10-31. Klient“. Tomuto však nelze přiznat účinky podpisu žalovaného, neboť nejde ani o jeho podpis (vlastnoruční, jeho náhradu mechanickými prostředky, ani zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu) ani nelze z tohoto jednoznačně identifikovat, že to byl opravdu žalovaný, kdo svým podpisem stvrdil právní jednání, které je obsahem předmětné smlouvy. Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru tak pro absenci podpisu jedné ze smluvních stran odporuje zákonu, a soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlédl i bez návrhu.16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.17. Jelikož soud shledal neplatnost předmětné úvěrové smlouvy, žalobkyni náleží pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 o. z. ve výši poskytnutého a nesplaceného úvěru, tj. ve výši 4 989,36 Kč. Jelikož žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, soud žalobkyni zároveň přiznal i nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Podle potvrzení o odeslání poštovní zásilky žalovanému byla předžalobní výzva (výzva k plnění) žalovanému odeslána dne 21. 7. 2025. Za použití § 573 o. z. byla tato výzva žalovanému doručena třetí pracovní den, tj. 24. 7. 2025, žalovaný mohl dluh zaplatit 25. 7. 2025, tudíž od 26. 7. 2025 je v prodlení. Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.18. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Žalobkyně měla ve věci úspěch v rozsahu 44,4 %, žalovaný měl ve věci úspěch v rozsahu 55,6 %. Čistý úspěch žalovaného představuje rozdíl, tj. 11,2 %. Jelikož však žalovanému podle obsahu spisu dosud žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.19. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obvyklé délce 3 dnů.