10 C 262/2019-103 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal vyklizení části pozemků blíže specifikované ve výroku rozhodnutí. Uvedl, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva o nájmu pozemků v únoru 2014. Na žádost žalovaného se nájemce s pronajímatelem dohodli na ukončení nájmu dohodou ze dne 18. 12. 2017 s tím, že nejpozději ke dni ukončení nájmu do 31. 12. 2017 mělo dojít k vyklízení předmětu nájmu. K tomu však ze strany žalovaného nedošlo a billboardy jsou na místě do současné doby. Dále se domáhá úhrady bezdůvodného obohacení za bezdůvodné užívání pozemků žalovaným ve výši tak, jak odpovídá původní smlouvě včetně inflační doložky, která je současně cenou obvyklou dle znaleckého posudku, a to za období uvedené ve výroku rozhodnutí. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Potvrdil a učinil nesporným, že došlo k ukončení nájemního vztahu tak, jak žalobce uvedl. Dále potvrdil, že billboardy dosud nevyklidil a že po skončení nájemního vztahu žádnou úhradu za to, že se tam billboardy nacházejí, nehradil. Namítal, že v mezidobí došlo k náletům, takže lesní pozemek je nyní jiný a bez součinnosti žalobce není schopen billboardy odstranit. Ohledně úhrady za bezdůvodné užívání namítal, že z něho nemá žádný ekonomický prospěch a neměl by ho tedy platit. Provedeným řízením vzal soud za prokázané následující skutečnosti významné pro skutkové a právní posouzení projednávané věci: Žalobce vykonává ohledně pozemků v žalobě uvedeném právo hospodaření s majetkem státu, tedy práva vlastníka podle zvláštních předpisů. Jedná tedy jménem vlastníka – státu, v právních vztazích (viz výpis z katastru nemovitostí). Mezi účastníky není sporu o tom, že mezi nimi byla uzavřena dne 25. 2. 2014 nájemní smlouva v žalobě uvedená, nájem skončil z podnětu žalovaného dohodu účastníků ze dne 15. 12. 2017 ke dni 31. 12. 2017. Nejpozději ke dni ukončení nájmu do 31. 12. 2017 mělo dojít k vyklízení předmětu nájmu. K tomu však ze strany žalovaného nedošlo a billboardy jsou na místě do současné doby. Žalovaný za užívání billboardů, které na místě stále stojí, neplatí žádnou úhradu. Dále není sporu o tom, že se jednalo o smlouvu o nájem pozemků ve smlouvě přesně specifikovaných a bylo sjednané nájemné v bodě 4. nájemní smlouvy, včetně valorizace nájemného, to je prokázáno i obsahem nájemní smlouvy (č. l. 6 spisu) a dohody o ukončení nájmu (č. l. 10 spisu). Pronajímatel se také ve smlouvě zavázal, že nejpozději ke dni ukončení nájmu, tj. 31. 12. 2017, dojde k předání předmětu nájmu a podepsání předávacího protokolu. Předmětem sporu zůstalo, zda povinnost žalovaného předmět nájmu po skončení nájemního vztahu je proveditelná, když žalovaný namítal, že to není technicky možné. Dále předmětem sporu zůstalo, zda žalovaný je po skončení nájemního vztahu povinen platit úhradu, když billboardy neodstranil, a to ve výši v původní smlouvě sjednaného nájemného. Ke sporným skutečnostem bylo provedeno dokazování. Soud vyšel z listinných důkazů, nájemní smlouvy z února 2014 (č. l. 6 – 8 spisu), fotografií současného stavu pozemků (č. l. 9 spisu, dále č. l. 15 spisu, č. l. 31 – 33 spisu) a vzal za prokázané, že po skončení nájmu skutečně nedošlo k vyklizení předmětu nájmu žalovaným. Z předložených fotografií zjistil, že billboardy se nacházejí v těsné blízkosti silnice oddělené svodidlem. Z těchto fotografií je také zřejmé, že s ohledem na těsnou blízkost billboardů od silnice jejich vyklizení nebrání žádný vyšší lesní porost, neboť se tam nenachází, jedná se o travnatý porost. Toto je zřejmé i s ohledem na účel, ke kterému byly billboardy postaveny, tedy nepochybně k reklamním účelům. Nízké svodidlo jejich odstranění také nemůže bránit. Z logiky věci, kdy žalovaný je podnikatelem, právě při umísťování billboardů, jak je zřejmé již z jeho označení a výpisu z obchodního rejstříku, musí žalovaný disponovat takovou technikou, aby tyto billboardy mohl na místo v těsné blízkosti silnice nejenom umisťovat, ale i odstraňovat. Je na něm a jeho podnikatelské zdatnosti, aby si k tomu opatřil případně i potřebná povolení v příslušném správním řízení. Jeho námitka se jeví proto jako zjevně účelová. Právem žalobce namítá, že sám žalovaný měl zájem o ukončení nájemního vztahu a již v té době tedy v roce 2017 měl žalovaný možnost a schopnost tyto billboardy odstranit. Zjevně účelová se jeví i námitka žalovaného týkající se úhrady za bezdůvodné užívání po skončení nájmu, že mu nepřináší ekonomický prospěch. Podstatou nájmu dle občanského zákoníku je užívání předmětu nájmu nájemcem. Ekonomický prospěch pronajímatele je v této souvislosti zcela bez jakéhokoliv právního významu. Právem se žalobce dovolá judikatury jim citované o tom, že placení nájemného či náhrady po ukončení nájmu odpovídající výši nájemného není vázáno na ekonomický prospěch pronajímatele (např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu 28 CDO 3159/2016 nebo 28 CDO 3082/2018). [příjmení] billboardů ve vlastnictví žalovaného je zabudována na kovových částech pozemku do nezámrzné hloubky. Pro srovnání soud poukazuje i na rozsudek Nejvyššího soudu z 12. 3. 2019 sp. zn. 28 CDO 3082/2018 nebo 28 CDO 816/2018. Další důkazy nebyly navrhovány a ani z řízení potřeba provedený dalších důkazů nevyplynula. Ostatně žalovaný ani nenavrhl žádné další důkazy o technické proveditelnosti či neproveditelnosti vyklízení. Tato povinnost náleží žalovanému a případně by se následně přenesla do výkonu rozhodnutí. Ohledně výše nároku soud vyšel ze žalovaného období uvedeného ve výroku rozhodnutí, původní nájemní smlouvy a znaleckého posudku Stavebně expertizní znalecké a poradenské kanceláře (příloha C spisu). Požadovaná výše nároku odpovídá plnění v rozsahu původní nájemní smlouvy s přihlédnutím k valorizaci a současně i obvyklé výši nájemného, jak vyplývá ze znaleckého posudku. Lze tedy učinit tento skutkový závěr: Žalobce vykonává právo hospodaření s majetkem státu – práva vlastníka podle zvláštních předpisů. Jedná tedy jménem vlastníka – státu právních vztahů. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva o nájmu pozemků v únoru 2014. Nájem skončil k žádosti žalovaného dohodou ze dne 18. 12. 2017. Nájemce s pronajímatelem se dohodli na ukončení nájmu s tím, že nejpozději ke dni ukončení nájmu do 31. 12. 2017 mělo dojít k vyklízení předmětu nájmu. K tomu však ze strany žalovaného nedošlo a billboardy jsou na místě do současné doby. Žalovaný neplatí po skončení nájmu žádnou úhradu za umístění billboardů. Výše úhrady za užívání věci bez právního důvodu po 31. 12. 2017 odpovídá obsahu ujednání v původní nájemní smlouvě i obvyklé výši nájemného dle znaleckého posudku. Za období od 1. 1. 2018 do 31. 5. 2019 činí 25 805 Kč, za období od 1. 6. 2019 do 31. 8. 2021 činí 66 956 Kč. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil takto: Právní poměry mezi účastníky se řídí ustanovením zákona [číslo] Sb,. (dále jen občanský zákoník). Podle § 2 225 obč. zák. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Podle § [číslo] nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Podle § 2991 odst. 1občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Lze tedy učinit tento právní závěr: Podle § 2 225 občanského zákoníku byl žalovaný povinen odevzdat předmět nájmu po skončení nájemního vztahu pronajímateli v den, kdy nájem končí, tedy nejpozději ke dni 31. 12. 2017, k čemuž se ostatně také smluvně zavázal. Vzhledem k tomu, že nemovité věci jsou užívány nadále žalovaným bez právního důvodu, když reklamní billboardy do současné doby neodstranil, právem se žalobce domáhá jejich vyklizení. Podle § 2991 odst. 2občanského zákoníku se žalovaný na úkor žalobce bezdůvodně obohatil, když nemovité věci jsou užívány nadále žalovaným bez právního důvodu. Za užívání nemovitosti bez právního důvodu po 31. 12. 2017 tedy žalovaný dluží: Za 1. období (výrok II.) částku 25 805 Kč a je v prodlení od 1. 1. 2019 do zaplacení, částku 2 346 Kč a je v prodlení od 8. 2. 2019 do zaplacení, částku 11 975 Kč a je v prodlení od 22. 6. 2019 do zaplacení. Za druhé období (výrok III) částku 66 956 Kč a je v prodlení od 8. 9. 2021 do zaplacení. Ze všech těchto důvodů bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 142 a odst. 1/ o.s.ř. a přiznal procesně zcela úspěšnému žalobci, který před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě na předžalobní výzvou, náhradu nákladů říze