13 C 187/2021-18 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 37 409 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že na základě nájemní smlouvy [číslo] ze dne 28. 8. 2008 uzavřené mezi žalobcem a [územní celek] je nájemcem budovy [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] (dále jen„ budova“). Žalobce byl dle smlouvy oprávněn poskytovat budovu do podnájmu. Dne 13. 1. 2020 uzavřel žalobce se žalovanou smlouvu o podnájmu prostor sloužících k podnikání č. [spisová značka], na základě které byl žalované poskytnut k užívání prostor v budově ve 2. podlaží v místnosti [číslo]. Doba trvání podnájmu byla sjednána na dobu určitou, s počátkem vzniku podnájmu od 1. 2. 2020 do 31. 1. 2021. Žalovaná se zavázala řádně a včas hradit nájemné ve výši 3 361 Kč bez DPH. Žalovaná nehradila řádně a včas, kdy dlužné nájemné činilo celkem 37 409 Kč, žalobce dále požadoval po žalované úhradu smluvní pokuty sjednané v odstavci 10.1 podnájemní smlouvy. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, avšak bezvýsledně. Žalovaná se nevyjádřila, tedy nesporovala skutková tvrzení žalobce uvedená v žalobě. Soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě předložených listinných důkazů, když pro takovýto postup byly splněny zákonné podmínky. Ze smlouvy o podnájmu prostor sloužících k podnikání č. [spisová značka] ze dne 13. 1. 2020 soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou zastoupenou [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Dle článku 2 podnájemní smlouvy byl žalobce na základě nájemní smlouvy [číslo] ze dne 28. 8. 2008 uzavřené mezi žalobcem a [územní celek] nájemcem budovy [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] a jako nájemci mu náleželo oprávnění poskytovat předmět nájmu do podnájmu. Soud dále zjistil, že na základě výše uvedené podnájemní smlouvy byl žalované poskytnut k užívání prostor v budově ve 2. podlaží v místnosti [číslo], doba trvání podnájmu byla sjednána na dobu určitou, s počátkem vzniku podnájmu od 1. 2. 2020 do 31. 1. 2021. Žalovaná se zavázala řádně a včas hradit nájemné ve výši 3 361 Kč bez DPH. Z plné moci ze dne 27. 11. 2019 soud zjistil, že pan [příjmení] [jméno] [příjmení] byl zmocněn k provádění veškerých jednání za žalovanou, které spadaly do pravomoci statuárního orgánu žalované. Z výpisu vydaných faktur soud zjistil, že žalovaná neuhradila žalobci faktury za období únor 2020 – září 2020 v celkové hodnotě 37 409 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 1. 2021 soud zjistil, že právní zástupce žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k zaplacení. Na základě těchto skutečností soud zjistil následující stav: žalobce jako nájemce uzavřel se žalovanou jako podnájemkyní dne 13. 1. 2020 smlouvu o podnájmu prostor sloužících k podnikání č. [spisová značka], na základě které byl žalované poskytnut k užívání prostor v budově ve 2. podlaží v místnosti [číslo]. Žalovaná se zavázala řádně a včas hradit nájemné ve výši 3 361 Kč bez DPH. Žalovaná nehradila řádně a včas, kdy dlužné nájemné činilo celkem 37 409 Kč, žalobce dále požadoval po žalované úhradu smluvní pokuty sjednané v odstavci 10.1 podnájemní smlouvy. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, avšak bezvýsledně. Po právním stránce posoudil soud předmětnou věc následovně: žalobu shledal důvodnou s tím, že hmotněprávní posouzení věci vyplývá z ustanovení § 2215 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., dále jen o.z., kdy mezi žalobcem a žalovanou byla platně uzavřená smlouva o podnájmu, žalobce poskytl žalované k užívání prostor v budově ve 2. podlaží v místnosti [číslo] a žalovaná se zavázala hradit nájemné, žalovaná tyto podmínky nedodržela, ujednání o smluvní pokutě vyplývá z § 2048 a násl. o.z. Pokud se týká příslušenství pohledávky, tak zákonné úroky z prodlení vyplývají z § 1970 o.z. a jejich výše je dána vyhláškou č. 142/94 Sb. – viz § 19 odst. 1, 2, nařízení vlády č. 351/2013. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že ze strany žalované došlo k porušení smlouvy o podnájmu, kdy nesplácela žalobci řádně a včas. Soud žalobě plně vyhověl a proto výrokem I. žalované uložil povinnost uhradit žalobci dlužnou částku tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. kdy úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, když ten řádně a včas vyzval žalovanou k plnění předmětného plnění. Náklady vznikly žalobci v souvislosti se zaplacením soudního poplatku ve výši 1 496 Kč a dále v souvislosti se zastoupením advokátem. Podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. pak soud přiznal žalobci odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1, písm. a), d) citované vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), a to za podmínek ustanovení § 11 odst. 1, písm. a), ve výši dle § 7 odst. 5, za použití § 8 odst. 1 této vyhlášky, tj. odměnu ve výši 2 620 Kč za jeden úkon právní služby, celkem za tři úkony tedy odměnu ve výši 7 860 Kč. Dále soud žalobci přiznal náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky za uvedené 3 úkony právní služby po 300 Kč + 21 % DPH, tedy celkem na částku 10 600 Kč Celkem tak činí náklady úspěšného žalobce 12 096 Kč a soud uznal žalovanou povinnou zaplatit je žalobci k rukám jeho advokáta (§ 149 odst. l o.s.ř.) (výrok II.).