15 C 231/2017-146 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobce (v textu dále také jako„ současný žalobce“) se po žalovaném (v textu dále také jako„ současný žalovaný“) domáhal zaplacení 2 186 000 Kč s příslušenstvím. Uvedl, žalovaný coby dražebník prováděl dražbu nemovitosti, a to bytové jednotky [číslo] nacházející se v budově [adresa], postavené na pozemku p. [číslo] spoluvlastnického podílu o velikosti id. [číslo] na společných částech budovy [adresa] a spoluvlastnického podílu o velikosti id. [číslo] na pozemku p. [číslo] to vše zapsáno na [list vlastnictví] vedeného u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrálního pracoviště Praha, pro obec Praha a k.ú. [obec]. Žalobce se do dražby přihlásil a uvedenou bytovou jednotku vydražil. Na základě výsledku dražby byl zapsán jako vlastník bytové jednotky v katastru nemovitostí. Bytovou jednotku však nemohl používat, protože její původní vlastník, [jméno] [příjmení], ji odmítl opustit a předat. Žalobce se proto u Obvodního soudu pro Prahu 10 v řízeních vedených pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] vyklizení bytové jednotky a dále placení nájemného. Původní vlastník podal žalobu, jíž se domáhal vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby; řízení o žalobě bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka] vedeno u Okresního soudu Praha-západ. Uvedený soud rozsudkem ze dne 3. 9. 2015 rozhodl tak, že nedobrovolná dražba prováděný žalovaným je neplatná. Toto rozhodnutí potvrdil i Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 11. 1. 2017, sp. zn. [spisová značka]. Soudy dospěly k závěru, že nedobrovolná dražba nemohla proběhnout a měla být odvolána. Žalobce jako dražitel nemohl posoudit platnost nebo neplatnost dražby a samozřejmě byl přesvědčen, že dražba byla v pořádku a on se tak stal oprávněným vlastníkem vydražené bytové jednotky. Po rozhodnutí soudů o žalobě na neplatnost dražby přišel jak o bytovou jednotku, tak o částku 2 150 000 Kč, kterou za ni zaplatil. Dále v souvislosti s vedením výše uvedených sporů u Obvodního soudu pro Prahu 10 zaplatil na soudních poplatcích celkem částku 7 320 Kč (kdy jde o nevrácenou část zaplaceného soudního poplatku v řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. [spisová značka] ve výši 1 000 Kč a o nevrácenou část zaplaceného soudního poplatku v řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. [spisová značka] ve výši 1 320 Kč a o zaplacený soudní poplatek za odvolání v řízení vedeném u Okresního soudu Praha-západ ve výši 5 000 Kč) a na nákladech řízení vedeného u Okresního soudu Praha-západ částku 28 716 Kč, přičemž z posledně uvedené částky v tomto řízení uplatňuje pouze 28 680 Kč. Soudy v řízení o žalobě na neplatnost dražby dovodily, že žalovaný nemohl a neměl bytovou jednotku dražit a dražbu měl odvolat. Žalovaný přesto nedobrovolnou dražbu provedl, ačkoliv jako subjekt odborně zdatný měl vědět, že bytovou jednotku nemůže dražit. Tím porušil svou povinnost a v důsledku tohoto porušení vznikla žalobci škoda ve výši 2 186 000 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě uvedené částky, avšak ten úhradu odmítl. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Uvedl, že žalovaný předně není pasivně legitimovaný, neboť jednak předmětné finanční prostředky, které žalobce uhradil jako kupní cenu, již nemá, a jednak při provádění veřejné nedobrovolné dražby nepochybil. Výtěžek dražby byl, po odečtení nákladů dražby ve výši 348 000 Kč, v rozsahu 1 802 000 Kč řádně vyplacen navrhovateli dražby – společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]. Žalovaný proto nemůže žalobci kupní cenu vrátit a ten se musí případně s nárokem na vrácení této kupní ceny obrátit na uvedenou společnost. Dále žalovaný uvedl, že důvodem, pro který byla Okresním soudem Praha-západ, resp. Krajským soudem v Praze, veřejná dražba shledána neplatnou, byl souběh exekučního řízení vedeného soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém byla předmětná bytová jednotka postižena exekučním příkazem, s předmětnou nedobrovolnou veřejnou dražbou. Střet nedobrovolné veřejné dražby a exekuce je řešen ustanovení § 46 odst. 1 písm. g) zákona o veřejných dražbách. Podle tohoto ustanovení má dražebník upustit od dražby pouze v případě, že zde k okamžiku zahájení dražby je exekuční příkaz prodejem předmětu dražby nebo jeho části. Toto legislativní řešení je dle žalovaného logické, neboť exekuční řízení může být vedeno různými způsoby, zatímco soudní výkon rozhodnutí může být veden pouze jedním způsobem navrženým oprávněným v návrhu soudního výkonu rozhodnutí. Nic proto nebrání věřiteli, aby pro tutéž pohledávku vedl zároveň exekuční řízení a zároveň navrhl prodej zástavy ve veřejné dražbě. To může být praktické zejména v situacích, kdy lze očekávat, že výtěžek dražby nemovité věci nepokryje celou dlužnou částku, což je také tento případ. Není žádného důvodu bránit věřiteli, aby dlužnou částku vymáhal prodejem zástavy ve veřejné dražbě a zároveň aby pro něho jako oprávněného byla různými způsoby vedena exekuce, neboť to, že je vedena exekuce ještě nemusí znamenat kolizi s veřejnou dražbou. Tato kolize vyvstane pouze v případě, že k okamžiku, kdy by měla být zahájena veřejná dražba, zde je exekuční příkaz prodejem nemovitosti, která má být předmětem veřejné dražby. Zákonem je tedy zcela správně řešen teprve takovýto konflikt, tedy situace, kdy k okamžiku zahájení veřejné dražby zde je exekuční příkaz prodejem téže věci, která má být předmětem veřejné dražby. Samotná skutečnost, že je pro tutéž pohledávku k okamžiku zahájení veřejné dražby vedeno exekuční řízení tedy v žádném případě nebrání provedení veřejné dražby. Dražebník má upustit od provedení veřejné dražby pouze v případě, že zde k okamžiku jejího zahájení je exekuční příkaz prodejem předmětu dražby nebo jeho části. S tím se ztotožnil i Krajský soud v Praze ve shora citovaném rozsudku. Žalovaný pak při provádění veřejné dražby vycházel z toho, že exekuční příkaz prodejem nemovitosti, který vydal soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení] dne 7. 6. 2011, č. j. [číslo jednací], byl zrušen samostatným usnesením ze dne 18. 10. 2011, č. j. [číslo jednací], které dle vyznačené doložky nabylo právní moci dne 19. 10. 2011, tedy před konáním veřejné dražby. Žalovaná proto při provádění dražby legitimně vycházela z toho, že účinky exekučního příkazu postihující dotčenou bytovou jednotku již netrvají. Okresní soud Praha-západ v rozsudku ze dne 3. 9. 2015, č. j. [číslo jednací], uvedl, že dle jeho názoru usnesení o zrušení exekučního příkazu nemohlo nabýt právní moci dne 19. 11. 2011 (jak vyznačil soudní exekutor právní moc), když jednomu z účastníků nebylo doručeno. Z toho je dle žalovaného patrné, že žalovaný se žádného pochybení nedopustil, neboť zcela legitimně vycházel z rozhodnutí soudního exekutora jako orgánu veřejné moci. Uvažovat zde tudíž lze pouze o odpovědnosti soudního exekutora; i z toho důvodu má žalovaný za to, že není pasivně legitimován. Žalovaný rovněž z opatrnosti vznesl námitku promlčení uplatněného nároku, neboť veřejná dražba se konala již 21. 10. 2011. 3. [ulice] účastník na straně žalované uvedl, že žalobce není aktivně legitimovaný k podání žaloby na náhradu škody, neboť je v katastru nemovitostí stále veden jako vlastník předmětné jednotky. Škoda, jejíž náhrady se žalobce domáhá, tedy dosud nevznikla. Na straně žalovaného vedlejší účastník neshledal žádné porušení právních povinností. Z opatrnosti se vedlejší účastník připojil i ke vznesené námitce promlčení. 4. Žaloba je důvodná. 5. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce zaplatil na nákladech řízení vedeného u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. 16 C 147/2011 částku 28 716 Kč. Mezi účastníky bylo nesporné, že skutečným vlastníkem předmětné bytové jednotky je pan [jméno] [příjmení]. Mezi účastníky bylo nesporné, že náklady dražby činily 348 000 Kč, že tyto si žalovaný ponechal a částku 1 802 000 Kč vyplatil navrhovateli dražby. 6. Z dopisu právního zástupce žalobce ze dne 31. 8. 2016 soud zjistil, že jím žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky 2 150 000 Kč a částky 36 136 Kč, to vše do 15. 9. 2017 Částku 2 150 000 Kč zaplatil za vydraženou bytovou jednotku [číslo] v budově [adresa], spoluvlastnický podíl na budově a spoluvlastnický podíl na pozemku p. [číslo] v [obec a číslo], části [obec]. Dražbu prohlásil Okresní soud Praha-západ rozsudkem ze dne 3. 9. 2015, sp. zn. [spisová značka], potvrzeným rozsudkem Krajského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 11. 1. 2017, sp. zn. [spisová značka], za neplatnou. Soudy dovodily neplatnost dražby, neboť dražba nemohla proběhnout a měla být odvolána. Žalobce poté, co vydražil bytovou jednotku a byl zapsán v katastru nemovitostí jako její vlastník, podal žalobu na vyklizení původního vlastníka, pana [jméno] [příjmení]; v tomto řízení zaplatil na soudním poplatku 2 000 Kč. Dále se po původním vlastníkovi domáhal zaplacení nájemného, kdy zaplatil na soudním poplatku 6 600 Kč. Za odvolání proti rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 3. 9. 2015, sp. zn. [spisová značka], zaplatil žalobce na soudním poplatku 5 000 Kč. Obě říz