17 C 276/2021-21 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1 344 Kč s příslušenstvím s odkazem na pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [číslo] Počátek pojištění byl sjednán na 14. 10. 2019. Pojistná smlouva byla uzavřena v souladu s § 2758 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také„ OZ“), formou akceptace návrhu pojistné smlouvy uhrazením prvé platby pojistného uvedeného v návrhu pojistné smlouvy pod jedinečným variabilním symbolem a v předepsané výši pojistného na účet žalobce. Předmětem pojištění bylo vozidlo tov. zn. Mercedes, [registrační značka]. Žalobce vystavil v souladu s ust. § 2775 odst. 1 OZ v návaznosti na zaplacení prvního pojistného žalovanému (pojistníkovi) pojistku jako potvrzení o uzavření pojistné smlouvy. Pojistná smlouva ukládala žalovanému povinnost pravidelně hradit předepsané pojistné, když za období od 14. 10. 2019 do 9. 7. 2020 bylo předepsáno pojistné v celkové výši 4 126 Kč, které se žalovaný dle své volby zavázal hradit formou čtvrtletních splátek. Žalovaný za celou dobu trvání pojištění uhradil žalobci pojistné v celkové výši 2 792 Kč. Žalovaný následně nezaplatil pojistné splatné dne 14. 4. 2020 a z důvodu neuhrazení pojistného tak zaniklo pojištění ke dni 10. 7. 2020 (k tomuto dni již pojištění netrvalo). Za období od 14. 4. 2020 do 9. 7. 2020 včetně, kdy byla smlouva ukončena, činilo dlužné pojistné 1 334 Kč. Žalovaný dlužnou částku ani přes předžalobní upomínku neuhradil. Žalovaný se k žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o. s. ř. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, podle kterého žalovaný dluží žalobci nezaplacené pojistné v částce 1 334 Kč z titulu pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky, a to za období od 14. 4. 2020 do 9. 7. 2020, když pojištění zaniklo pro neplacení pojistného již ke dni 10. 7. 2020 (jde o prvý den, kdy již pojištění netrvalo). Tato skutková zjištění vyplývají z žalobcem předložených listin – tj. pojistné smlouvy, upomínky, dodejky a předžalobní výzvy. Po právní stránce soud posoudil projednávanou věc následovně: Podle § 3 odst. 1 věta první zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy. Dále soud vycházel z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., zejm. ust. § 2758 a násl. upravujících pojistnou smlouvu, zejména z ustanovení § 2782 odst. 1 o. z., podle kterého má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění a z ustanovení § 2804 o. z. upravujícího zánik pojištění marným uplynutím lhůty stanovené v upomínce o zaplacení pojistného. Speciální úprava zániku pojištění je pak nadále zakotvená i v ust. § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, podle kterého pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká mimo jiné dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. V řízení bylo pojistnou smlouvou [číslo] o pojištění vozidla prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva podle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s § 3 odst. 1 věta první zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný pojistné za období od 14. 4. 2020 do 9. 7. 2020 včetně řádně nezaplatil a dluží tak ještě poměrnou částku pojistného ve výši 1 334 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný žalovanou částku zaplatil. Soud tedy dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a uložil žalovanému povinnost k zaplacení částky 1 334 Kč, když v souladu s § 160 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) uložil žalovanému tuto povinnost splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, a to včetně úroků z prodlení, když žalobce též důvodně požaduje přisoudit zákonný úrok z prodlení ode dne marného uplynutí lhůty, kterou žalobce žalovanému stanovil v oznámení o zániku pojistného (k tomu srovnej ust. § 1970 o. z. v návaznosti na nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014), přičemž do prodlení s úhradou dluhu se žalovaný dostal již před tímto datem. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem ke skutečnosti, že Ústavní soud České republiky zrušil dne 25. 4. 2013 vyhl. č. 484/2000 Sb., přiznal soud úspěšnému žalobci odměnu dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Podle § 14b) odst. 1 písm. c) bod 1 cit. vyhlášky činí v dané věci mimosmluvní odměna za 2,5 úkonu právní služby částku 500 Kč. Advokát žalobce učinil v řízení tyto úkony právní služby - převzetí věci a sepis žaloby, výzva k plnění, odměna advokáta proto dosahuje částky 500 Kč (tj. 200 Kč/úkon). Ke každému úkonu právní služby náleží advokátu náhrada hotových výdajů v paušální částce po 100 Kč/úkon podle § 14b) odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, tj. celkem 300 Kč. Protože zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu i daň ve výši 21 % z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady žalobce za zastoupení advokátem tak dosahují výše 968 Kč, ke kterým je třeba připočíst ještě zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Náklady řízení v celkové výši 1 368 Kč jsou splatné k rukám zástupce žalobce podle § 149 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.