17 C 293/2021-24 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 17 152,36 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdil, že právní předchůdce žalobce (tj. [právnická osoba]) uzavřel dne 22. 2. 2019 s žalovaným smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal vést pro žalovaného bankovní účet č. [bankovní účet] a zároveň poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr [anonymizováno] až do výše povoleného limitu ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal dodržet podmínky plynoucí ze smlouvy a nepřekročit povolený limit. Žalovaný své povinnosti nesplnil, a to zejména tím, že překročil sjednanou výši úvěrového limitu. Na základě této skutečnosti právní předchůdce žalobce využil svého práva plynoucího ze smlouvy a převedl dne 13. 11. 2019 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet], když tato skutečnost byla následně žalovanému oznámena. Žalovaný přesto svou povinnost nesplnil a dlužnou částku neuhradil, z tohoto důvodu byl celý úvěr dne 17. 3. 2020 zesplatněn. Dluh žalovaného tak nadále činí na jistině 15 352,36 Kč, na smluvních poplatcích částku 1 800 Kč, žalobce dále požaduje kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 060,92 Kč, smluvní úrok ve výši 21,99% ročně z částky 15 352,36 Kč od 29. 1. 2021 a úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 15 352,36 Kč od 29. 1. 2021. Pohledávka původního věřitele byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 postoupena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tj. nesporoval skutková tvrzení uvedená v žalobě. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žaloba je důvodná. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav: ze smlouvy o bankovních produktech a službách a dispozice k této smlouvě oboje ze dne 22. 2. 2019 vyplývá, že se právní předchůdce žalobce zavázal vést pro žalovaného bankovní účet č. [bankovní účet] a zároveň poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr [anonymizováno] až do výše povoleného limitu ve výši 15 000 Kč se smluvní úrokovou sazbou 21,99 % ročně. Žalovaný se zavázal dodržet podmínky plynoucí ze smlouvy a nepřekročit povolený limit. Dopisy právního předchůdce žalobce ze dne 12. 11. 2019 a 14. 11. 2019 byl žalovaný informován o porušení smluvních podmínek, na základě kterých právní předchůdce žalobce využil svého práva a převedl dne 13. 11. 2019 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet]. Úvěr měl být splacen v 8 pravidelných splátkách po 1 919,04 Kč měsíčně, celková dlužná částka byla k tomuto dni vyčíslena na 15 352,36 Kč. Dopisem ze dne 19. 3. 2020 byl celý úvěr ve výši 17 152,36 Kč zesplatněn. Tato částka byla dle výpisu z úvěrového účtu č. [bankovní účet] ze dne 25. 1. 2020 tvořena jistinou ve výši 15 352,36 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 060,92 Kč a poplatky, stanovenými Sazebníkem poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby, ve výši 1 800 Kč. Práva na převedení aktuální výše nepovoleného přečerpání účtu na nově zřízený úvěrový účet a zesplatnění celé dlužné částky, které právní předchůdce žalobce využil, plynou ze Základních produktových podmínek spotřebitelského kontokorentního úvěru a Všeobecných produktových podmínek. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 byla pohledávka postoupena na žalobce, tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 2. 2. 2021. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že žalovaná povinnost zanikla, zejm. že žalovanou částku zaplatil. Taková skutečnost ani nevyšla v řízení jinak najevo. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc následovně: Právní vztah žalobce a žalovaného, založený smlouvou o bankovních produktech a službách ze dne 22. 2. 2019, z něhož byl žalovaný oprávněn k přečerpání svého zůstatku na účtu, posoudil soud dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), upravující smlouvu o úvěru. Žalovaný porušil závazkový vztah ze smlouvy o úvěru tím, že žalobci nevrátil v plné výši poskytnutou jistinu úvěru a úrok. Soud na základě skutkových a právních závěrů podané žalobě zcela vyhověl, neboť dospěl k závěru, že žalovaný nárok je po právu. Žalobce má právo na zaplacení celkové dlužné částky 15 352,36 Kč jakožto dlužné jistiny úvěru, dlužných poplatků ve výši 1 800 Kč a dlužného kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 060,92 Kč. Dále soud přiznal žalobci právo na zaplacení sjednaných úroků z vyčerpané jistiny úvěru ve shora zjištěné sjednané výši 21,99 % ročně od 29. 1. 2021. Soud dále žalobci přiznal také právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny úvěru od 29. 1. 2021 do zaplacení. Prodlení žalovaného a výši úroků z prodlení soud posoudil v souladu s § 1968 a 1970 o.z. za použití nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalobce. Při stanovení výše odměny advokáta za zastupování žalobce soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Podle § 14b) odst. 1 bod 2 cit. vyhlášky činí v dané věci mimosmluvní odměna za 3 úkony právní služby částku 900 Kč. Advokát žalobce učinil v řízení tyto úkony právní služby - převzetí věci a sepis žaloby, výzva k plnění, odměna advokáta proto dosahuje částky 900 Kč (tj. 300 Kč/úkon). Ke každému úkonu právní služby náleží advokátu náhrada hotových výdajů v paušální částce po 100 Kč/úkon podle § 14b) odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, tj. celkem 300 Kč. Protože zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu i daň ve výši 21 % z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady žalobce za zastoupení advokátem tak dosahují výše 1 452 Kč, ke kterým je třeba připočíst ještě zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč jsou splatné k rukám zástupce žalobce podle § 149 o. s. ř. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce se opakovaně domáhá svých nároků ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž používá ustálený vzor návrhu na zahájení řízení, který pouze v jednotlivostech upravuje pro účel konkrétního řízení. Proto soud rozhodl o nákladech právního zastoupení dle § 14b označené vyhlášky. Lhůtu k plnění dle výroků I., II. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.