17 C 387/2020-27 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu dne 25. 9. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky 12 600 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že předchůdce žalobce (spol. [příjmení] [jméno] [příjmení], SE) uzavřel po předchozí žádosti žalovaného se žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na základě kterých předchůdce žalobce poskytl žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy finanční prostředky, které se žalovaný zavázal vrátit věřiteli spolu s úrokem a poplatky v dohodnuté lhůtě. Žalovaný však své závazky neplnil řádně a včas (celkem na smlouvu uhradil do doby postoupení pohledávky pouze částku 4 800 Kč), čímž porušil své závazky ze smlouvy. Pohledávka původního věřitele byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno. Z tohoto důvodu dlužnou částku vymáhá právě žalobce (viz žaloba a oznámení o postoupení pohledávky). Žalovaný se k žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žaloba je důvodná. Ze smlouvy o půjčce [číslo] vzal soud za prokázané, že předchůdce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], SE, [IČO] poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal v plné výši věřiteli vrátit, a to v 58 pravidelných týdenních splátkách po 300 Kč a zaplatit k tomu dohodnuté úroky a poplatky v celkové výši 7 400 Kč (celkem tedy k vrácení 17 400 Kč). Ze smlouvy o postoupení pohledávky vzal soud za prokázané, že smlouva byla spol. [příjmení] [jméno] [příjmení], SE postoupena na žalobce, což bylo žalovanému řádně oznámeno. Při hodnocení provedených důkazů soud postupoval podle § 132 o. s. ř., tj. každý důkaz hodnotil jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Z obsahu spisu soud nezjistil nic, co by zpochybňovalo pravost a pravdivost výše uvedených důkazů. Soud provedené důkazy proto hodnotí jako pravé a pravdivé. Okresní soud učinil skutkový závěr, že právní předchůdce žalobce (tj. [příjmení] [jméno] [příjmení], SE, [IČO]) uzavřel se žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytl žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto poskytnuté peněžní prostředky věřiteli vrátit v 58 pravidelných týdenních splátkách ve výši 300 Kč a zaplatit dohodnuté úroky a poplatky včetně poplatku za hotovostní inkaso splátek, vše v celkové výši 7 400 Kč. Žalovaný své smluvní povinnosti neplnil řádně a včas (na tuto smlouvu uhradil toliko 4 800 Kč s tím, že poslední platbu uhradil dne [datum]). Pohledávka původního věřitele pak byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobce, což bylo žalovanému řádně oznámeno. Právní poměry mezi účastníky řízení okresní soud posuzoval jednak podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012Sb., občanského zákoníku, dále jen„ o.z.“, konr. dle ust. § 2390 o.z. a násl. Prodlení žalovaného s úhradou dluhu bylo posouzeno dle ust. § 1968, resp. 1970 o.z. v návaznosti na nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud učinil právní závěr, že žalovaný porušil svou povinnost z každé jednotlivé smlouvy o půjčce (zápůjčce) vrátit řádně a včas poskytnuté peněžní prostředky. Soud proto žalobě vyhověl a žalovanému uložil zaplatit 12 600 Kč (tj. zůstatek dosud nesplacené jistiny ve výši 9 703,52 Kč dlužných služeb ve výši 2 896,48 Kč), spolu s příslušenstvím, tj. kapitalizovaným úrokem, poplatkem za administrativní činnost – znovu úrok za půjčení peněz, poplatek za hotovostní inkaso splátek a zákonným úrokem z prodlení za období od [datum] do zaplacení (tj. následujícího dne po dni postoupení pohledávky). O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem ke skutečnosti, že Ústavní soud České republiky zrušil dne [datum] vyhl. č. 484/2000 Sb., přiznal soud úspěšnému žalobci odměnu dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Podle § 14b) odst. 1 písm. c) bod 1 cit. vyhlášky činí v dané věci mimosmluvní odměna za 3 úkony právní služby částku 900 Kč. Advokát žalobce učinil v řízení tyto úkony právní služby - převzetí věci a sepis žaloby, výzva k plnění, odměna advokáta proto dosahuje částky 900 Kč (tj. 300 Kč/úkon). Ke každému úkonu právní služby náleží advokátu náhrada hotových výdajů v paušální částce po 100 Kč/úkon podle § 14b) odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, tj. celkem 300 Kč. Protože zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu i daň ve výši 21 % z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náklady žalobce za zastoupení advokátem tak dosahují výše 1 452 Kč, ke kterým je třeba připočíst ještě zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč jsou splatné k rukám zástupce žalobce podle § 149 o.s.ř. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce se opakovaně domáhá svých nároků ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž používá ustálený vzor návrhu na zahájení řízení, který pouze v jednotlivostech upravuje pro účel konkrétního řízení. Proto soud rozhodl o nákladech právního zastoupení dle § 14b označené vyhlášky.